2 / 2014
ZBÍRAL, Robert: Koncept národní identity jako nový prvek ve vztahu vnitrostátního a unijního práva: poznatky z teorie a praxe
Respekt Evropské unie k národní identitě členských států byl součástí evropské integrace odpočátků a byl výslovně zmíněn již v Maastrichtské smlouvě. Teprve významné rozpracování konceptu v čl. 4 odst. 2 SEU ve znění Lisabonské smlouvy však přineslo zlom v pojetí národní identity a jejím použití v širším vztahu vnitrostátního a unijního práva. Národní identita je v současnosti úzce propojena s identitou ústavní a koncept získal právní rozměr, což umožnilo jeho častější využívání v judikatuře ústavních soudů členských zemí i Soudního dvora. Hlavním cílem článku je zodpovědět otázku, jaký praktický dopad má klauzule ukládající EU povinnost respektovat národní identitu členských států na vztah unijního a vnitrostátního práva. Jedná se o obecný derogační prvek využitelný členskými státy, nástroj pro výjimečné situace nebo pouhou proklamaci? Za jakých podmínek se lze na koncept odvolat a které druhy soudů (národní či unijní) jsou příslušné k jeho výkladu? Text analyzuje přípravu klauzule nyní obsažené v čl. 4 odst. 2 SEU, její obsah a dopady. Podrobně je diskutována judikatura ústavních soudů a Soudního dvora vázající se k národní (ústavní) identitě a možnost vzniku jednotného spolupracujícího modelu v přístupu k této záležitosti. V neposlední řadě je koncept národní identity spekulativně testován na kauze tzv. slovenských důchodů. Z provedené analýzy plyne, že klauzule je schopna posloužit jako další styčný bod ve vzájemné komunikaci národních a unijních soudů, potvrzuje se ale zároveň uvodní autorova hypotéza, že koncept reálně není schopen změnit napětí a „poměr sil“ mezi oběma úrovněmi právních řádů. CR – cze
rok: 2014, 2, 112-133
KOPECKÝ, Martin: K postavení územního samosprávného celku jako účastníka správního řízení a k aktuálním otázkám posuzování nestrannosti rozhodování ve spojeném modelu veřejné správy
Územní samosprávné celky jako územní veřejnoprávní korporace vstupují s ohledem na diferenciaci svého postavení do právních vztahů veřejnoprávní i soukromoprávní povahy. V oblasti veřejnoprávních vztahů vystupují orgány územních samosprávných celků na straně, která je vykonavatelem veřejné správy, ale v řadě případů jsou samy územní samosprávné celky adresáty veřejné správy. Snahou tohoto článku je zamyslet se nad postavením územních samosprávných celků – obcí a krajů – coby účastníků některých správních řízení, zejména v situacích, kdy ve stávajícím modelu organizace veřejné správy často rozhodují jako správní orgány orgány týchž územních samosprávných celků, a poukázat z pohledu aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu na s tím spojené problémy možné podjatosti úředníků, kteří jsou současně zaměstnanci územních samosprávných celků. CR – cze
rok: 2014, 2, 134-144
SVAČEK, Ondřej: Postavení soudních rozhodnutí v systému aplikovatelného práva Mezinárodního trestního soudu
Předkládaný článek se zabývá problematikou postavení soudních rozhodnutí v systému práva použitelného před Mezinárodním trestním soudem. V úvodní části je pozornost věnována pozici soudních rozhodnutí v systému pramenů mezinárodního práva veřejného a významu a postavení soudních rozhodnutí v rozhodovací činnosti ad hoc mezinárodních trestních tribunálů. Článek se zabývá otázkou, nakolik je pro Mezinárodní trestní soud relevantní bohatá rozhodovací praxe starších ad hoc mezinárodních trestních tribunálů (Mezinárodní trestní soud a externí soudní rozhodnutí), a dále otázkou, nakolik je Mezinárodní trestní soud vázán svými předchozími závěry (Mezinárodní trestní soud a interní soudní rozhodnutí). Autor formuluje závěr, že Mezinárodní trestní soud přistupuje k externím i interním rozhodnutím obdobně jako ad hoc mezinárodní trestní tribunály. Přes přetrvávající neexistenci komplexního a autoritativního posouzení problematiky odvolacím senátem Mezinárodního trestního soudu jsou sledované otázky řešeny jednotně. Článek prostřednictvím zkoumané problematiky nahlíží do narůstající rozhodovací praxe Mezinárodního trestního soudu, které v české odborné literatuře prozatím není věnována větší pozornost. CR – cze
rok: 2014, 2, 145-159
ŠRAMEL, Bystrík: Dohoda o vine a treste vo svetle angloamerického „plea bargaining“
Autor sa vo svojom článku zaoberá inštitútom dohody o vine a treste, ktorý predstavuje absolútne nový prvok zakotvený do českého trestnoprocesného systému. Dohoda o vine a treste ako forma konsenzuálneho riešenia trestných vecí je inštitútom, ktorý je prijímaný pozitívne najmä zo strany predstaviteľov právnej praxe – advokátov či verejných žalobcov. Umožňuje ukončiť trestnú vec pomerne rýchlo a ušetriť pritom nemalé finančné náklady, ktoré je potrebné vynaložiť na riadne súdne konanie. Napriek tomu však treba uviesť, že istá časť odbornej verejnosti, predovšetkým z radov právnej teórie vníma inštitút dohodyo vine a treste pomerne kriticky. Dohoda o vine a treste totiž neprináša len pozitíva uvádzané jej presadzovateľmi, ale skrýva v sebe aj tienisté stránky, o ktorých sa na verejnosti veľmi nehovorí. Autor vo svojom článku rozoberá, ako sa po takmer 8 rokoch svojej existencie ujal tento inštitút tzv. vyjednávanej spravodlivosti na Slovensku a hodnotí pohľad slovenskej trestnoprocesnej praxe a právnej vedy na inštitút dohody o vine a treste. Súčasne poukazuje na jeho negatívne aspekty a prostredníctvom analýzy angloamerického procesu plea bargaining dáva do pozornosti skutočný význam a zmysel tohto inštitútu v Anglicku a USA. Práve v týchto krajinách má inštitút dohody o vine a treste svoj pôvod a zohráva v nich nezastupiteľnú úlohu pri riešení protiprávnych konaní právnych subjektov. Kontext uplatňovania tohto inštitútu je v uvedených krajinách však značne odlišný a aj z toho dôvodu autor vyjadruje pochybnosti nad vhodnosťou jeho inkorporácie do právnych systémov krajín kontinentálnej Európy. CR – sla
rok: 2014, 2, 160-172
MAZÁK, Ján; recenze: TOMÁŠEK, M. – TÝČ, V.: Tomášek M. – Týč V. a kolektiv. Právo Evropské unie. Praha: Leges, 2013, 496 s.
Vzhledem k tomu, že recenzovaná práce je určena především studentům, recenzent oceňuje, že je napsána jednoduchým, jasným a srozumitelným stylem a přitom předkládá všechny základní poznatky, aniž by text byl zatížen popisováním atypických, nestandardních nebo výjimečných situací. Učebnice obsahuje všechny tři základní složky práva Unie, a to institucionální právo, právní systém a soutěžní právo. Recenzent se při svém hodnocení práce zaměřil zejména na pasáž věnovanou výkladu vztahu unijního práva k vnitrostátnímu právu a mezinárodnímu právu, dále na část věnovanou ochraně hospodářské soutěže a nakonec na část věnovanou unijnímu soudnictví. CR – sla
rok: 2014, 2, 173-175
BARTOŇ, Michal; recenze: TOMOSZEK, M.: Tomoszek, M. Ústavní odpovědnost v ústavním systému Polské republiky. Praha: Linde, 2013, 184 s.
Předkládaná publikace představuje první monografické zpracování problematiky ústavní odpovědnosti v České republice. Ačkoli je zaměřena primárně na zkoumání ústavní odpovědnosti v Polsku, analyzuje problematiku ústavněprávní i ústavně politické odpovědnosti též v širších obecných teoretických souvislostech a může tak být zajímavou četbou i pro ty, kteří se přímo na ústavní systém Polska nespecializují. Autor se tak nutně zaměřuje též na otázky obecnější, zejména filozoficko-právní, jako např. na vztah odpovědnosti a moci či vztah odpovědnosti právní a mimoprávní. Díky komparační analýze právní úpravy ústavní odpovědnosti v zemích EU autor vhodně zasazuje problematiku ústavní odpovědnosti též do širšího teritoriálního kontextu. Kniha je psána srozumitelným, čtenářsky přístupným, avšak zároveň odborným jazykem. CR – cze
rok: 2014, 2, 175-176
JURČÍK, Radek: Zpráva z mezinárodní vědecké konference „Veřejné zakázky a PPP projekty – změny v roce 2013 v České republice, Slovenské republice a v EU“
Podrobná informace o obsahu a průběhu konference. Nejvýznamnější příspěvky z konference jsou publikované ve sborníku. Vzhledem k úspěchu předchozích šesti ročníků konference organizátoři připravují 8. ročník konference s názvem Veřejné zakázky a PPP projekty, a to ve dnech 29.–30. května 2014 v Brně. CR – cze
rok: 2014, 2, 177-180
ŠMEJKAL, Václav: Doktrinální souboj o evropský antitrust – odkud kam směřuje soutěžní politika a právo EU?
Výzkum doktrinálního základu antitrustu EU se v současnosti těší zvýšené pozornosti. Je to vyvoláno posuny v chápání a zacílení ochrany soutěže, které přinesla Lisabonská smlouva, ale také proces globalizace a nynější hospodářská krize. Ta je dle mnohých zároveň hlubokou krizí dnešního modelu kapitalismu. EU je tak opět v procesu hledání těch správných cílů ochrany hospodářské soutěže, do něhož se vrátila po období tzv. modernizace, které mělo vést ke konvergenci antitrustu EU a USA na společném základu zformovaném na učení neoliberální chicagské školy. Z pohledu historie nejde o neznámý vývoj, neboť soutěžní politika a právo EU tradičně sledovaly širší paletu ne vždy souladných cílů, jak je též ukázáno v této studii. Otázkou dne je, zda po odeznění hospodářské krize se antitrust EU vrátí k tomuto tradičnímu pojetí, nebo se pokusí navázat na svou neoliberální modernizaci s důsledným zacílením na blahobyt spotřebitele, či zda bude hledat nový standard, který smíří jeho akumulovanou zkušenost a konstantní judikaturu s realitou globální soutěže na světově propojených trzích. Studie se nejprve věnuje otázce, jak přímo a do jaké hloubky mohou doktríny antitrustu ovlivnit soutěžní politiku a právo EU. Následně analyzuje vývoj antitrustu EU z hlediska jeho ovlivnění určitou doktrínou antitrustu či diskursem hospodářské politiky. Závěrečná část je věnována nynějšímu přístupu Evropské komise a Soudního dvora EU k otázce cílů, které by aktuálně měl antitrust EU sledovat. CR – cze
rok: 2014, 2, 89-111
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz