TlačPoštaZväčšiZmenši

Kedy je súd povinný poučiť účastníka o práve na ustanovenie zástupcu

5.7. 2011, 22:19 |  najpravo.sk

Súd je podľa ustanovenia § 5 OSP povinný poučiť účastníkov konania o ich procesných právach a povinnostiach, t. j. o tom, aké práva im priznávajú a aké povinnosti im ukladajú procesnoprávne predpisy.

Právo účastníka, u ktorého sú predpoklady pre oslobodenie od súdnych poplatkov, požiadať súd o ustanovenie zástupcu z radov advokátov na ochranu jeho záujmov, potom medzi jeho procesné práva nepochybne patrí. Ani v rámci procesných predpisov však nejde o poučovaciu povinnosť neohraničenú, a teda, že by súd napríklad na začiatku konania, oboznámil účastníka so všetkými mysliteľnými procesnými právami a povinnosťami, bez zreteľa k tomu, či procesná situácia, v ktorej by mohol svoje procesné práva v konaní realizovať, vôbec nastane a bez ohľadu na to, či účastník prejavuje vôľu smerujúcu k realizácii procesného práva. Podstatné je, aby bol účastník poučený v čase, kedy je to podľa stavu konania pre neho potrebné.

Uvedené platí aj pre poučenie účastníka o práve požiadať súd o ustanovenie zástupcu na ochranu jeho záujmov podľa ustanovenia § 30 OSP. Poučovaciu povinnosť tu súd má len vtedy, ak sa jedná o účastníka, u ktorého sú predpoklady pre oslobodenie od súdnych poplatkov podľa ust. § 138 ods. 1 OSP a súčasne, ak sa zistí v priebehu konania, že pre ochranu práv a oprávnených záujmov takéhoto účastníka je potrebný zástupca.

(uznesenie Najvyššieho súdu ČR z 19. júna 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007)

Z odôvodnenia:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 12. 2005, č.j. 54 Co 499/2005-20, k odvolání povinné potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 10. 2005, č.j. 40 C 101/2005-12, jímž bylo odmítnuto podání povinné ze dne 18. 8. 2005 označené jako žaloba pro zmatečnost a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že, i když podání povinné ze dne 18. 8. 2005 má všechny obecné náležitosti podle ustanovení § 42 odst. 4 a obsahuje i označení rozhodnutí, které bylo žalobou pro zmatečnost napadeno (č.j. 13 E 277/2005-36), postrádá všechny další náležitosti, které u žaloby pro zmatečnost vyžaduje ustanovení § 232 odst. 1 o.s.ř. Protože povinná neodstranila nedostatky žaloby, které brání jejímu věcnému projednání, ačkoliv k tomu byla soudem prvního stupně usnesením ze dne 20. 9. 2005, č.j. 40 C 101/2005-4, řádně vyzvána a zároveň poučena o tom, jak má žalobu opravit a doplnit, jakož i o možnosti odmítnutí žaloby, jestliže výzvě nevyhoví, ztotožnil se odvolací soud se závěrem soudu prvního stupně v tom, že taková žaloba je „neprojednatelná", a proto musela být podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuta. Zdůraznil, že v podání ze dne 21. 10. 2005, jímž povinná reagovala na výzvu soudu prvního stupně, uvedla ve vztahu k původnímu podání ze dne 18. 8. 2005 pouze to, že jí byla odňata možnost jednat před soudem, jinak opakovaně odkázala na řadu dalších rozhodnutí soudu a navrhla, aby soud „odložil vykonatelnost usnesení č.j. 13 E 277/2005-36, ve znění usnesení 13 E 277/2005-174"; vytýkané vady však neodstranila, původní návrh podle výzvy soudu nedoplnila a neučinila tak ani v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Soudům obou stupňů vytýká, že „nesprávně interpretovaly obsah poučovací povinnosti, když ji neupozornily na možnost žádat o ustanovení advokáta ex offo již v řízení před soudem prvního stupně, obzvláště za situace, kdy bylo patrné, že povinná se bez právní pomoci neobejde a její finanční situace jí neumožňuje potřebné právní služby objednat a zaplatit". Upozorňuje, že její „rozhodný příjem" byl v době řízení před soudy obou stupňů pod hranicí životního minima a že soudy obou stupňů ji tak měly dle jejího názoru a s ohledem na publikovanou judikaturu Nejvyššího soudu řádně poučit, a to „zvláště za situace, kdy po první výzvě nedokázala sama bez pomoci žalobu doplnit tak, aby byla projednatelná"; dovolává se přitom rozsudku Nejvyššího soudu, sp.zn. 22 Cdo 2249/2005. V dalším rekapituluje – stejně jako ve svých předchozích podáních v této věci – vývoj skutkových okolností případu, zejména že dne 18. 3. 2003 uzavřela s oprávněnými dohodu o výměně bytů, že od této dohody odstoupila a podala u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu o určení neplatnosti dohody o výměně bytů (řízení bylo vedeno pod sp.zn. 10 Nc 3322/2003), že oprávnění podali u téhož soudu žalobu na vyklizení bytu (řízení bylo vedeno pod sp.zn. 8 C 478/2003), o níž bylo pravomocně rozhodnuto v únoru 2005, aniž bylo vyčkáno právní moci řízení o určení neplatnosti dohody o výměně bytů, v níž se první jednání uskutečnilo až dne 8. 8. 2006. Namítá rovněž, že v exekučním řízení jí bylo doručováno na nesprávnou adresu a že po provedené exekuci zjistila, že byt, do kterého byla nastěhována (původní byt oprávněných) byl přebudován na nebytový prostor (na truhlářskou dílnu) a je nezpůsobilý k trvalému lidskému obývání. Protože řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, navrhla povinná, aby usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně byla zrušena a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání, a je-li dovolání přípustné, lze přihlédnout též k vadám uvedeným v ustanoveních § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o.s.ř.), přezkoumal dovolací soud usnesení odvolacího soudu především z důvodů uplatněných v dovolání povinné.

S tvrzením dovolatelky, že soudy obou stupňů „nesprávně interpretovaly obsah poučovací povinnosti, když neupozornily povinnou na možnost žádat o ustanovení advokáta ex offo již v řízení před soudem prvního stupně, obzvláště za situace, kdy bylo patrné, že povinná se bez právní pomoci neobejde a její finanční situace jí neumožňuje potřebné právní služby objednat a zaplatit", dovolací soud nesouhlasí.

Podle ustanovení § 5 o.s.ř. soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 věta první o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Z uvedeného vyplývá, že soud je podle ustanovení § 5 o.s.ř. (v němž se promítá článkem 36 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručené právo účastníka na spravedlivý proces) povinen poučit účastníky řízení o jejich procesních právech a povinnostech, tj. o tom, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesněprávní předpisy; právo účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, požádat soud o ustanovení zástupce (i z řad advokátů) k ochraně jeho zájmů, pak mezi jeho procesní práva nepochybně patří. Ani v rámci procesních předpisů však nejde o poučovací povinnost bezbřehou - potud, že by soud, např. na počátku řízení, seznámil účastníka se všemi jeho myslitelnými procesními právy a povinnostmi, bez zřetele k tomu, zda procesní situace, ve které by mohl svá procesní práva v řízení realizovat, vůbec nastane a bez ohledu na to, zda účastník projevuje vůli k realizaci procesního práva směřující. Podstatné je, aby se účastníku dostalo poučení v době, kdy je toho podle stavu řízení pro něj zapotřebí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.9.1998, sp. zn. 2 Cdon 813/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40, roč. 1999).

Uvedené platí i pro poučení účastníka o právu požádat soud o ustanovení zástupce (i z řad advokátů) k ochraně jeho zájmů podle ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř. Poučovací povinnost tu soud má ovšem jen tehdy, jedná-li se o účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř., a současně, zjistí-li se v průběhu řízení, že pro ochranu práv a oprávněných zájmů takového účastníka je zapotřebí zástupce (v případě věci po skutkové a právní stránce složité i z řad advokátů).

V posuzovaném případě povinná – jak vyplývá z obsahu spisu - v průběhu řízení před soudy obou stupňů (do doby pravomocného skončení této věci – srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 10. 2001, sp.zn. 11 ZP 24/99, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 18, roč. 2002) o osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. (ani o ustanovení zástupce podle ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř.) nepožádala a ani netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovozovat, že její majetkové a osobní poměry (z hlediska zdravotního stavu, věku či sociálního postavení) odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků; naopak ve svém podání ze dne 20. 10. 2005 uvedla, že je zaměstnána jako učitelka angličtiny na „SOU" s příjmem 8.000,- Kč hrubého. Ani z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by v průběhu řízení před soudy obou stupňů odůvodňovaly závěr, že povinná je osobou, u níž by přicházelo v úvahu osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř.

Soudy obou stupňů proto nepostupovaly nesprávně (vadně), když povinné neposkytly poučení o právu požádat soud o ustanovení zástupce podle ustanovení § 30 o.s.ř.

Skutečnost, že povinná požádala (poprvé v tomto řízení) o ustanovení zástupce advokáta „ve věci dovolání" až podáním doručeným Obvodním soudu pro Prahu 4 dne 13. 2. 2006 a opakovaně dalším podáním ze dne 17. 3. 2006 (tedy až po právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, které jí bylo doručeno dne 10. 2. 2006), nemá pro posouzení otázky, zda soudy byly povinny poučit povinnou o možnosti podat žádost o ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř., žádný význam; ostatně usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 3. 2006, č.j. 40 C 101/2005-27, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2006, č.j. 58 Co 120/2006-33, byla tato její žádost - z důvodu, že nesplňuje (v té době) podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků - zamítnuta.

Poukazuje-li povinná v dovolání v rámci svých úvah o poučovací povinnosti soudů ve vztahu k možnosti „žádat o ustanovení advokáta ex offo již v řízení před soudem prvního stupně" na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 22 Cdo 2249/2005, pak přehlíží, že skutkové okolnosti, na základě nichž byl ve věci vedené u Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 22 Cdo 2249/2005 učiněn závěr o povinnosti soudu poskytnout účastníku poučení podle § 30 odst. 1 věty druhé o.s.ř., byly zcela jiné než jsou v projednávané věci. Nejde proto o případ, kdy by právní otázka byla posouzena rozdílně od dřívějšího rozhodnutí dovolacího soudu.

Protože usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné a protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v § 229 odst. 3 o.s.ř. nebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné podle ustanovení § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť povinná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a oprávněným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. června 2008

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu 

Ohodnoťte článok
Hlasovalo: 1041
FacebookVybrali SMETwitterDeliciousLinkedIn

NOVÝ PRÍSPEVOK

Zobraziť všetky Nové v judikatúre

Vyrubovanie súdnych poplatkov (§ 13 ods. 1 Zákona o súdnych poplatkoch)

Nemožnosť vyrubenia súdnych poplatkov po uplynutí troch rokov od konca roka, v ktorom sa súdny poplatok stal splatný, zrejme smeruje k ochrane ...

Neplatnosť skončenia pracovného pomeru a naliehavý právny záujem (§ 137 CSP)

V niektorých prípadoch hmotné právo (osobitný predpis) pripúšťa žaloby o určenie právnej skutočnosti, ktorou je neplatnosť (prípadne ...

Náležitosti námietky zaujatosti

Rozhodujúcim prvkom pri posudzovaní námietky zaujatosti zákonného sudcu je to, či obava účastníka konania je objektívne oprávnená a ...

Dobromyseľnosť držiteľa ako predpoklad vydržania; poctivý spôsob nadobudnutia veci

Predpokladom vydržania je skutočnosť, že držiteľ je so zreteľom na všetky okolnosti dobromyseľný, že mu vec alebo právo patrí. Posúdenie ...

Registre

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníkuhttps://www.justice.gov.sk/PortalApp/ObchodnyVestnik/Formular/FormulareZverejnene.aspx

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníku

Notársky centrálny register záložných právhttp://www.notar.sk/%C3%9Avod/Not%C3%A1rskecentr%C3%A1lneregistre/Z%C3%A1lo%C5%BEn%C3%A9pr%C3%A1va.aspx

Vyhľadajte si záložcu, veriteľa alebo záloh v Notárskom centrálnom registri záložných ...

Štatistický register organizáciíhttp://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/Databases/register_organizacii/!ut/p/b1/jY_BDoIwEEQ_qYMtFo-LkVJDGosWoRfTgzEYAQ_G7xeJV9G9TfLeTJZ5VjPfh2d7CY926MPtnf3yRNbafVFVUNUig-aRgnEOyOQINCOAL0eYfCt1kqYRITHlBvpAO1VuRQQRf_wZ4K_9taJcyAJIChVDU-7KleUcxH_5R-YnZK5hAmZeNPnQndm9c67GVbwAlOWrBg!!/dl4/d5/L2dJQSEvUUt3QS80SmtFL1o2X1ZMUDhCQjFBMDgxVjcwSUZTUTRRVU0xR1E1/

Register obsahuje registračné údaje o ekonomických subjektoch a vedie ho Štatistický úrad SR.

Obchodný registerhttp://www.orsr.sk/

Obchodný register je verejný zoznam, do ktorého sa zapisujú zákonom stanovené údaje ...

Živnostenský registerhttp://www.zrsr.sk/

Živnostenský register tvorí súbor určených údajov o podnikateľoch. Údaje do registra ...

Register stratených a odcudzených dokladovhttp://www.minv.sk/?stratene-a-odcudzene-doklady

Overte si, či sa vám niekto nepreukázal strateným alebo odcudzeným dokladom inej osoby.

Nové časopisy

Súkromné právo 5/2021

Súkromné právo 5/2021

Recenzovaný časopis zameraný na otázky aplikačnej praxe.

Justičná revue 8-9/2021

Justičná revue 8-9/2021

Časopis pre právnu prax, ktorý vydáva Ministerstvo spravodlivosti SR

Zo súdnej praxe 5/2021

Zo súdnej praxe 5/2021

Vždy aktuálne informácie z jurisdikcie vrcholových súdov SR.

STUDIA IURIDICA Cassoviensia 2/2021

STUDIA IURIDICA Cassoviensia 2/2021

Elektronický vedecký časopis vydávaný Právnickou fakultou Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v ...

Bulletin slovenskej advokácie 10/2021

Bulletin slovenskej advokácie 10/2021

Recenzovaný časopis pre právnu vedu a prax vydávaný Slovenskou advokátskou komorou.

Bulletin slovenskej advokácie 9/2021

Bulletin slovenskej advokácie 9/2021

Recenzovaný časopis pre právnu vedu a prax vydávaný Slovenskou advokátskou komorou.

PoUtStŠtPiSoNe
: