7 / 2014
PFEIFFER, Magdalena: Kde bydlí právnická osoba? Obvyklý pobyt a bydliště právnických osob z perspektivy evropského mezinárodního práva soukromého
Pozornost je věnována dvěma v současné době nejvýznamnějším hraničním určovatelům evropského mezinárodního práva soukromého – obvyklému pobytu a bydlišti. Pro účely unijních nařízení z oblasti mezinárodního práva soukromého je jak u obvyklého pobytu, tak u bydliště třeba rozlišovat, zda se jejich určování týká fyzických nebo právnických osob. Článek krátce shrnuje pojetí obvyklého pobytu a bydliště fyzických osob a soustředí se na pojmy obvyklého pobytu a bydliště osob právnických. Oba pojmy jsou pro účely mezinárodního práva soukromého ve vztahu k právnickým osobám definovány, jejich definice však vyšší míru právní jistoty účastníků poměrů s mezinárodním prvkem nezajišťují. Obvyklý pobyt je primárně definován jako místo ústřední správy právnické osoby, bydliště jako místo ústřední správy nebo sídlo nebo hlavní provozovna. Definiční pojmy však v rámci příslušných unijních nařízení již dále vymezeny nejsou. Článek poukazuje na skutečnost, že při současné komplikované struktuře nadnárodních skupin společností, může být velmi obtížné v případě koncernů s jistotou předvídat zejména místo ústřední správy, což se odráží ve větší míře nejistoty ohledně rozhodného práva a mezinárodně příslušného soudu. CR – cze
rok: 2014, 7, 521-536
MRÁZEK, Josef: Mezinárodní právo v kybernetickém prostoru
Počet různých kybernetických operací v kybernetickém prostoru včetně kybernetických útoků roste. Kybernetické hrozby představují závažná rizika jak pro státní, tak i soukromý sektor a některé z nich mohou ohrozit kybernetickou bezpečnost jednotlivých států a případně i mezinárodní bezpečnost jako celek. Kybernetické útoky tvoří různé činy narušující, omezující nebo ničící počítače a počítačové sítě. V těchto případech lze některé kybernetické útoky zřejmě přirovnat k ozbrojenému útoku ve smyslu čl. 51 Charty OSN. Existuje silná tendence k vojenskému řešení kybernetické bezpečnosti. NATO vyvíjí způsobilost a možnosti ke kybernetickému vedení války na novém „bojišti“. USA vytvořily Kybernetické velení jako součást své vojenské strategie. Tato studie se zabývá kybernetickou bezpečností, kybernetických útokem a kybernetickými zločiny a všímá si i nejednotné interpretace kybernetických pojmů. Jedinou mezinárodní úmluvou je v tomto ohledu Evropská úmluva o kybernetickém zločinu. Podle názoru autora každá činnost v kybernetickém prostoru musí být v souladu s mezinárodním právem, i když speciální mezinárodní normy zatím neexistují. Základním tématem práce je, kdy kybernetický (počítačový) útok může představovat použití ozbrojené síly (casus belli), které se může rovnat „ozbrojenému útoku“, vyvolávajícímu právo na sebeobranu podle čl. 51 Charty OSN. CR – cze
rok: 2014, 7, 537-561
KOPAL, David: Ústavní soud ČR a kontrapunktní principy: jaké je naladění ústavního ochránce vůči evropskému právu?
Tento příspěvek se zaměřuje na vztah evropského a českého práva s ohledem na teorie ústavního pluralismu na základě judikatury Ústavního soudu České republiky. Jeho cílem je zjistit, do jaké míry je postup Ústavního soudu v souladu s teorií ústavního pluralismu Miguela Poiares Madura, respektive zjištění, zda je podle Ústavního soudu jeden právní řád nadřazen jinému, nebo ne. První část práce pojednává o možných přístupech ke vztahu vnitrostátního a evropského práva obecně. Poté následuje podrobnější popis Madurovy teorie. Ten se zaměřuje především na její východiska a rozbor základních pojmů, které tvoří podstatu této teorie. V dalších částech dochází k analyzování vybraných rozhodnutí Ústavního soudu České republiky týkajících se evropského práva na podkladě uvedené teorie, zejména na základě jejích tří principů: pluralismu, koherence a univerzality. Příspěvek se zaměřuje na otázky, které tvoří základ vztahu mezi evropským a českým právním řádem. Mezi tyto patří například otázky suverenity a přenosu pravomocí. Důležitou oblastí je také vztah Ústavního soudu ČR k Soudnímu dvoru Evropské unie a k jeho evropským protějškům. CR – cze
rok: 2014, 7, 562-582
ŠMIHULA, Daniel: Efektívnosť spoločenských organizácií, právnych systémov a ich kolaps
Článok sa venuje otázke posudzovania účinnosti právnych a iných spoločenských systémov z pohľadu matematicko-štatistických zákonitostí. (Nie z pohľadu zaužívanej „ekonomickej analýzy práva“, pre ktorú táto závisí od obsahu práva.) Autor sa domnieva, že v prípade rastu počtu prvkov v systéme (vrátane právnych noriem v právnom systéme) náklady na systém rastú rýchlejšie než príjem zo systému. V jednom momente preto celkový zisk zo systéme začne klesať, lebo nové pridané prvky už spôsobujú pokles celkového zisku. Ak takýto vývoj pokračuje, dosiahne sa stav, keď náklady prevýšia príjmy a systém môže skolabovať. Takémuto vývoju je možné zabrániť len zvyšovaním kvality jednotlivých prvkov a znižovaním nákladov na ich činnosť. Právny systém nie je vylúčený z pôsobenia týchto zákonitostí. Znamená to, že zvýšená legislatívna činnosť a produkcia nových a nových právnych noriem – v prípade ak nedôjde ku kvalitatívnej revolúcii – začne znižovať funkčnosť a efektívnosť právneho systému, ktorý môže dokonca skolabovať. CR – sla
rok: 2014, 7, 583-599
PAUKNEROVÁ, Monika; recenze: SÁNCHEZ CORDERO, Jorge A.: Sánchez Cordero J. A. (ed.). The 1970 UNESCO Convention. New Challenges. La convención de la UNESCO de 1970. Sus nuevos desafíos. México: Universidad Nacional Autónoma de México, Instituto de investigaciones jurídicas. Serie Doctrina jurídica No. 675, 201
Recenzovaná kolektivní monografie, kterou editoval a zároveň se na ní podílel autorsky významný mexický komparatista Jorge A. Sánchez Cordero, se zaměřila na Úmluvu o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků (Paříž, 4. 11. 1970). Této úmluvě byla věnována konference The Globalization of the Protection of Cultural Heritage. The 1970 Convention: New Challenges, která se pod patronací UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) a UNIDROIT (Mezinárodního ústavu pro sjednocení práva), IALS (Mezinárodního sdružení právních věd) a Ústavu pro výzkum práva Národní autonomní univerzity Mexika uskutečnila v Mexiko City v březnu 2013. Recenzovaná monografie představuje konečný výstup z konference, který podává čtenáři ucelený obraz s řadou inspirativních podnětů v této často opomíjené oblasti. CR – cze
rok: 2014, 7, 600-603
HORÁK, Ondřej; recenze: TAUCHEN, J. – KAZDA, J.: Tauchen J. - Kazda J. Bibliografie vybraných právnických časopisů a sborníků 1918-1989. Brno: Masarykova univerzita, 2013, CD ROM
Projekt, jehož vyústěním je recenzovaný CD ROM, se oprávněně soustředil pouze na dvě kategorie právnických publikací: 1) periodika (časopisy, věstníky, ročenky a periodické sborníky) a 2) konferenční sborníky a pocty. Rozsah bibliografické databáze je úctyhodný – obsahuje 26 688 článků z 34 časopisů a 82 sborníků. Je nutné zdůraznit, že autoři nepojali projekt pouze jazykově, ale naopak teritoriálně, takže v databázi najdeme také německé časopisy a sborníky vycházející v českých zemích. Projekt je určen především pro právníky pozitivních předmětů, pro právní historiky má spíše orientační charakter, protože řada právněhistorických článků se nachází také v historických časopisech a sbornících. Jako každý nový projekt má databáze sice své dětské nemoci, ale klady nepochybně převažují. Ocenění pak patří nejen samotným tvůrcům, ale také instituci, která projekt zaštítila. CR – cze
rok: 2014, 7, 604-605
KRUPOVÁ, Tereza; recenze: GERLOCH, A. – KYSELA, J.: Gerloch A. – Kysela J. a kolektiv. 20 let Ústavy České republiky. Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, 391 s.
Ve dnech 10. a 11. prosince 2012 proběhla v prostorách Senátu a Poslanecké sněmovny konference k příležitosti 20. výročí vzniku Ústavy České republiky. Téměř o rok později vyšla tato kniha, která je především, ale nejen, souborem vystoupení, jež na této konferenci zazněla. Kolektiv autorů čítá 26 rozmanitých osobností jednak života politického (například Marka Bendu, Milana Štěcha, Miroslavu Němcovou, Zdeňka Jičínského), akademického (Borise Baloga, Jiřího Drahoše, Aleše Gerlocha, Jana Grince, Dušana Hendrycha, Marka Káčera, Michala Klímu, Jana Kudrnu, Jana Kyselu, Pavla Maršálka, Miloše Matulu, Václava Pavlíčka, Ondřeje Preusse, Karla Schelle, Jána Sváka, Michala Tomáška a Jana Wintra), tak osobností z prostředí soudcovského (Pavla Holländera, Zdeňka Kühna, Jiřího Malenovského, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové), přičemž mnoho z vyjmenovaných osobností by bylo možno zařadit do více zmiňovaných kategorií. Jak je patrné z názvu knihy, příspěvky se věnují jednak vzniku Ústavy ČR, jednak se objevují úvahy o možných změnách jejího textu. Výtkou, kterou je možné směrem k představované publikaci vznést, je doba jejího vydání. Vzhledem k tomu, že publikace vyšla až na sklonku podzimu roku 2013, přičemž jejím cílem bylo reflektovat stav na konci roku 2012, jsou některé představy, předpoklady a vize v ní obsažené již překonané. CR – cze
rok: 2014, 7, 605-606
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz