8 / 2014
BELLING, Vojtěch: Pojem suverenity a jeho relevance v éře postnacionálního vládnutí
Zpochybnění či popření „klasických“ pojmů politické teorie a ústavního práva, jako je (národní) stát či suverenita, jejíž koncept se stal těžištěm debaty o postvestfálské státnosti, se staly běžným topos akademické diskuse posledních dvou desetiletí. Zatímco David Held si v roce 1996 postěžoval, že teoretici demokracie se takřka nevěnují otázce, nakolik může stát zůstat v centru myšlení o demokracii, stal se od té doby vztah mezi státem, demokracií a suverenitou předmětem řady zásadních prací. Poststrukturalističtí kritici suverenity, její redefinice v „metodologickém kosmopolitismu“, stejně jako radikálně-pluralistická transformace suverenity do podoby plurálních „nároků na suverenitu“ jsou výzvou pro klasická chápání tohoto pojmu. Přesto nemohou ani současné přístupy k „pozdní“ suverenitě postvestfálské epochy uniknout zásadním logickým obtížím při popisu kritických situací, v nichž se politické entity buď rekonstituují, nebo zachraňují před vlastním zánikem prostřednictvím mimořádných opatření porušujících jejich vlastní pravidla. V tomto článku se pokouším obhájit relevanci pojmu suverenity, nikoli však jako konceptu popisujícího materiální povahu mocenských vztahů, nýbrž jako normativního pojmu, jehož smysl spočívá v imaginaci sociální a politické reality. Suverenita jako prostředek této imaginace umožňuje legitimizaci politických systémů, v níž lze uchovat paralelní vztah mezi principem demokracie a principem právního státu, který je v alternativních konceptech legitimity zásadně zpochybněn. CR – cze
rok: 2014, 8, 609-642
KŘEPELKA, Filip: Dvacet let spolupráce členských států při konzulární (nikoli ale diplomatické) ochraně občanů Evropské unie ve světě
Podle zřizovacích smluv se občané Evropské unie těší diplomatické a konzulární ochraně zastupitelských úřadů jiných členských států v nečlenských státech, kde chybí zastupitelský úřad jejich domovského státu. Po dvaceti letech se nicméně ukazuje, že související spolupráce se omezuje na konzulární pomoc. Diplomatické působení ve prospěch občanů jiných členských států je vzácné. Jejich diplomatická ochrana zcela chybí. Při nich lze totiž stěží spolupracovat jak kvůli slabosti nadnárodního občanství ve srovnání se státní příslušností, tak kvůli jejich poskytování na základě uvážení. Členské státy roky zanedbávaly oznámení a ozřejmění této jedinečné mnohostranné spolupráce nečlenským státům. Nynější snaha vytvořit podrobná pravidla konzulární spolupráce prostřednictvím směrnice naráží na skutečnost, že mnohé členské státy (včetně Česka) nemají právní rámec pro mnohé druhy konzulární pomoci vlastním občanům. Členské státy také obtížně nacházejí shodu ohledně role Evropské unie. Meze integrace se ostatně odrážejí v zachování diplomatických styků mezi členskými státy samotnými a v pokračování konzulární pomoci vlastním občanům pohybujícím se v Evropské unii. CR – cze
rok: 2014, 8, 643-664
MALÍŘ, Jan: Odpovědnost veřejné moci za porušení mezinárodních závazků v českém právu aneb mezi tím, co je, a tím, co není
V posledních letech byl podstatně redefinován vztah mezi českým a mezinárodním právem. Nyní je ČR povinna dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), vyhlášené mezinárodní smlouvy ratifikované se souhlasem Parlamentu jsou součástí právního řádu s předností před rozpornými ustanoveními zákonů (čl. 10 Ústavy) a na základě judikatury Ústavního soudu ČR mají mezinárodní smlouvy o lidských právech stejnou právní sílu jako ustanovení vnitrostátního ústavního pořádku. Právní důsledky těchto proměn jsou však stále předmětem debaty. To platí i o odpovědnosti české veřejné moci za škodu způsobenou porušením mezinárodních závazků. Tento článek se přiklání k tomu, že taková odpovědnost by měla být uznávána přinejmenším ve vztahu k mezinárodním smlouvám v působnosti čl. 10 Ústavy. Ve prospěch takového názoru svědčí srovnání s Francií a Polskem, tedy státy, které při obdobném ústavním uspořádání takovou odpovědnost uznaly, a rovněž odkaz na zásady právního státu, na které Ústavní soud ČR nahlíží jako na klíčový základ pro existenci odpovědnosti veřejné moci za škodu. CR – cze
rok: 2014, 8, 665-688
SVOBODA, Karel: Procesní připomínky k novému režimu osvojení nezletilého
Osvojení nezletilého patří mezi právní instituty, jejichž podstata byla v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku pozměněna zásadním způsobem. Proto autor článku přistoupil k bližší analýze tohoto institutu a pokusil se předpovědět, zda a do jaké míry půjde o pozitivní změny. Článek pojmenoval problematické body nové úpravy osvojení. Zdůraznil zejména, že nová úprava může vést k rozmělnění řízení o osvojení na jednotlivá dílčí řízení (§ 427 ZŘS), což povede k prodloužení procesu osvojení. Autor článku je přesvědčen, že nově koncipovaná povinnost soudu ustanovit osvojenci i několik opatrovníků zároveň, nezabezpečí zájmy osvojence lépe než dosavadní úprava. Kriticky se staví i k řízení o dohledu nad úspěšností osvojení (840 NObčZ) v podobě, v níž byl do nového práva zanesen. Také časově neomezenou možnost osvojence a osvojitele podat návrh na zrušení nezrušitelného osvojení „pro rozpor se zákonem“ autor nepokládá za vykročení správným směrem. –
rok: 2014, 8, 689-695
: Mors venit velociter : Za Marií Kalenskou
Medailonek Marie Kalenské, významné odbornice v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, který je vzpomínkou na zesnulou. CR – cze
rok: 2014, 8, 696-697
: Mors venit velociter : Zemřel Ján Švidroň
Medailonek Jána Švidroně, významného slovenského civilisty, který se zaměřoval na právo duševního vlastnictví, jako vzpomínka na zesnulého. CR – cze
rok: 2014, 8, 698-699
: Václav Pavlíček osmdesátiletý
Medailonek Václava Pavlíčka, významného představitele české konstitucionalistiky, u příležitosti jeho významného životního jubilea. CR – cze
rok: 2014, 8, 700-701
KYSELA, Jan; recenze: HAMUĽÁK, O.: Hamuľák O. Integrující se Evropa a suverenita České republiky. Olomouc: Acta Iuridica Olomucensia, 2013, 133 s.
Recenzovaná monografie sestává z předmluvy, úvodu, devíti kapitol, závěru, seznamu literatury, referenční judikatury, klíčových slov a anglického shrnutí. Prvních šest kapitol vytváří část nazvanou Proč se o Evropské unii mluví jako o hrozbě pro suverenitu členských států?, další tři kapitoly tvoří část druhou, jež je nadepsána opět otázkou: Proč lze Českou republiku i nadále považovat za suverénní stát?. Kniha se čte velmi dobře, autorův styl je svěží, s náznaky odlehčení, ba vtipu, zvláště v nadpisech (čarodějnický slet právníků, další kohout na dvorku aj.). Nikterak to ovšem nebrání důkladnosti argumentů, ať už vlastních, nebo převzatých a komentovaných. Argumentační bohatost, související s rozsáhlým záběrem referenční literatury, je bezesporu silnou stránkou knihy. Rušivě nepůsobí ani vady textu, neb tu – snad s výjimkou přechodníku a výjimečného překlepu – nejsou. CR – cze
rok: 2014, 8, 702-704
MOSNÝ, Peter – JÁGER, Robert; recenze: GÁBRIŠ, T.: Gábriš T. Dočasné súdne pravidlá Judexkuriálnej konferencie z roku 1861. Bratislava: Wolters Kluwer, 2014, 508 s.
Autor rozdelil recenzovanou publikáciu do troch nosných kapitol. V prvej z nich s názvom Kontext a analýza Dočasných súdnych pravidiel sa pomerne podrobne snaží uviesť do pertraktovanej problematiky. Druhá kapitola s názvom Dočasné súdne pravidlá: Historickoprávny komentár je nosnou časťou práce, a je deskripciou ako aj analýzou jednotlivých právnych inštitútov Dočasných súdnych pravidiel. Tretia kapitola – ako už naznačuje jej názov – Ideiglenes Törvénykezési Szabályok: Originálne znenie je pôvodným znením samotných Dočasných súdnych pravidiel. Celkovo monografiu recenzent hodnotí vysoko pozitívne. Konštatuje, že publikácia je rozhodne obohatením právno-historického poznania, a posúva ho o značnú dĺžku ďalej. Publikáciu hodnotí pozitívne aj z pohľadu formy akou je písaná. Autor sa vyvaroval ťažkopádnym nezrozumiteľným termínom a práca je (s výnimkou vyššie uvedenou) zrozumiteľná. Dočasné súdne pravidlá Judexkuriálnej konferencie z roku 1861 sú vhodným doplnkom literatúry mapujúcej vývoj štátu a práva (a jeho aplikácie) na území Slovenska. CR – sla
rok: 2014, 8, 705-706
TOMÁŠEK, Michal: Mezinárodní seminář "Vývoj práva v propojeném světě" Soul, 12. května 2014
Informace o obsahu a průběhu konference. CR – cze
rok: 2014, 8, 707-709
NAVRÁTIL, Petr: Výroční konference o evropském právu 2014
Informace o obsahu a průběhu konference. CR – cze
rok: 2014, 8, 709-710
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz