Pasivita dlžníka ako uznanie záväzku, nevrátenie faktúry

Nevrátenie faktúr či nevyjadrenie sa k žalobe nemožno považovať za uznanie záväzku podľa § 323 ods. 2 OBZ.

(uznesenie Najvyššieho súdu ČR zo dňa 27. februára 2008, sp. zn. 32 Odo 479/2006)

Z odôvodnenia:

 Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. července 2003 č. j. 11 Cm 21/2002-22 zamítl žalobu na zaplacení částky 160 764,10 Kč s 18% úrokem z prodlení od 9. 4. 1998 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady částky 160 764,10 Kč s příslušenstvím s tím, že jde o kupní cenu zboží – pletařské příze dodané žalované a svůj nárok doložila fakturami, v nichž byla jako odběratelka označena žalovaná, popsáno zboží, uvedena fakturovaná částka a její splatnost, a dále dodacími listy s obdobnými údaji jako ve faktuře. Z předložených důkazů soud prvního stupně zjistil, že žádná z těchto listin neobsahuje údaj o tom, zda žalovaná zboží skutečně převzala. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně svá tvrzení neprokázala. Aby se mohla domáhat zaplacení kupní ceny za dodávku zboží podle § 447 obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ"), musela by prokázat, že žalované zboží dodala, tj., že žalovaná nabyla podle § 443 odst. 1 ObchZ ke zboží vlastnické právo. Své důkazní břemeno tak žalobkyně neunesla.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 4. října 2005 č. j. 8 Cmo 151/2004-59 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně provedl ze všech důkazů předložených žalobkyní odpovídající zjištění a rovněž tato zjištění správně právně posoudil. Námitku žalobkyně o nedostatečném poučení soudem nepřijal, neboť z obsahu spisu zjistil, že žalobkyně se k jednání nařízenému na den 28. 7. 2003 omluvila a požádala, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti. Tím se žalobkyně dobrovolně zbavila možnosti být poučena podle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.") a podle § 119a odst. 1 o. s. ř., a proto se nejedná o vadu řízení, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobkyně ani v odvolacím řízení neprokázala, že jí žalovaná uhradila částku 26 004,20 Kč na jednu z předložených faktur, čímž mělo podle jejího tvrzení dojít k uznání závazku jeho částečnou úhradou, neboť příslušnou listinu prokazující tuto skutečnost žalobkyně u jednání odvolacího soudu nepředložila.