Subjektívna premlčacia doba a bezdôvodné obohatenie v spotrebiteľských úverových vzťahoch

[1] Sťažovateľ tvrdí, že „treba zisťovať možnosť, kedy sa (oprávnený) mohol dozvedieť o (rozhodujúcich) skutkových okolnostiach“. Citovaný názor nie je v súlade s ustálenou judikatúrou súdov, ktorá jednoznačne konštatuje, že pre začiatok behu subjektívnej premlčacej doby... sa vyžaduje skutočná, a nie iba predpokladaná vedomosť oprávneného o tom, že na jeho úkor bol získaný majetkový prospech, a o tom, kto ho získal. Nie je rozhodujúce, že oprávnený sa mohol o tom dozvedieť pri vynaložení potrebnej starostlivosti.

[2] Pro počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby je rozhodný den, kdy se oprávněný v konkrétním případě skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal (není rozhodné, že měl možnost se potřebné skutečnosti dozvědět již dříve). Pro počátek běhu tříleté, popř. desetileté objektivní promlčecí doby je rozhodný den, kdy k bezdůvodnému obohacení skutečně (fakticky) došlo.

[3] Při posuzování otázky, kdy se poškozený dozvěděl o škodě,je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě (nikoli z jeho předpokládané vědomosti o této škodě). Dozvědět se o škodě znamená, že se poškozený dozvěděl o majetkové újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze natolik objektivně vyčíslit v penězích, že lze právo na její náhradu důvodně uplatnit u soudu. 

[4] NS SR, sp. zn. 5 Cdo 121/2009 „..o tom, že na strane žalovanej došlok bezdôvodnému obohateniu, a to užívaním nehnuteľnosti bez právneho dôvodu, došlonajneskôr dňom právoplatnosti rozsudku súdu, ktorým bola vyslovená neplatnosť kúpnej zmluvy, týkajúcej sa predmetných žalovanou užívaných nehnuteľností...“; alebo

Krajský súd Prešov, sp. zn. 19Co/254/2014 „V predmetnom prípade tento rozhodujúci subjektívny moment nastal právoplatnosťou rozhodnutia o určení vlastníckeho práva v prospech žalovanej, teda po vyriešení prejudiciálnej otázky, že kúpna zmluva nebola platná.“ ; alebo

Krajský súd Bratislava, sp. zn. 8Co/256/2013 „V danom prípade tak súd prvého stupňa aplikoval pre subjektívnu premlčaciu dobu začiatok plynutia stanovený pre objektívnu premlčaciu dobu, teda počnúc dňom, kedy k bezdôvodnému obohateniu zaplatením jednotlivých mesačných splátok poistného došlo. Pre začiatok plynutia subjektívnej dvojročnej premlčacej doby je rozhodujúce, kedy sa navrhovateľ dozvedel o absolútnej neplatnosti právneho úkonu, resp. o dôvodoch tejto neplatnosti, zakladajúcich bezdôvodné obohatenie.“; alebo

Najvyšší súd SR, sp. zn. 4 Obdo/34/2008 NS SR (odmietnutie dovolania), kde predmetom konania bolo bezdôvodné obohatenie získané z dôvodu, že žalovaný ako dodávateľ tepla si vyúčtoval cenu tepelnej energie v maximálnych cenách určených Okresným úradom v Lučenci, a nie podľa skutočne vynaložených ekonomicky oprávnených a primeraných nákladov v súlade s výmerom Ministerstva financií. Krajský súd vo veci uzavrel, že „Nie je sporné, že žalobca sa o tom, že žalovaný získal na jeho úkor bezdôvodné obohatenie, dozvedel na základe právoplatného rozhodnutia Ministerstva financií SR...“ Následne dovolací súd dovolanie žalovaného odmietol.

a ďalšie.

[5] Najvyšší súd SR sp. zn. 6 M Cdo 9/2012, 5 MCdo 50/2012, 5MCdo/11/2012, 6 Cdo 1/2012, 2 M Cdo 1/2012, 6 M Cdo 9/2012, 5 M Cdo 2/2012 a Ústavný súd SR sp. zn. I. ÚS 258/2015­, III. ÚS 515/2015­14, III. ÚS 620/2015-12 a mnohé ďalšie.

[6] Napríklad rozsudok Najvyššieho súdu ČR vo veci vedenej pod sp. zn. 28 Cdo 685/2011 sa týkal posúdenia znalosti skutkových okolností zo strany štátu ako oprávnenej osoby (v zastúpení jeho organizačnou zložkou), ktorý skutočne mal k dispozícii všetky skutkové okolnosti na posúdenie toho, že prišlo k bezdôvodnému obohateniu – išlo totiž o situáciu, kedy štát uhradil na účet tretej osoby viac, ako bol povinný (v dôsledku nesprávneho výpočtu výšky úroku z omeškania). V rámci rozhodnutia sa tiež konštatuje, že „Uvedený závěr platí tím spíš, že z pozice oprávněné v takových případech vystupuje stát, který je narozdíl od běžných adresátů právních norem vybaven k hájení svých zájmů širokým odborným aparátem finančně i personálně zajištěným ze státního rozpočtu“. ; alebo

V konaní vedenom Najvyšší súdom ČR pod sp. zn. 33 Odo 306/2005 bezdôvodné obohatenie spočívalo v úhradách nájomného z neplatnej nájomnej zmluvy. V odôvodnení rozhodnutia sa uvádza „Lze souhlasit s odvolacím soudem, že žalobce se rozhodující právní skutečnost z hlediska úvah o platnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor, a sice zda uzavřel kupní smlouvu s vlastníkem nemovitosti, mohl dozvědět až po pravomocném ukončení tohoto soudního řízení, v němž soud mimo jiné řešil právní otázku, zda M. B. nabyla vlastnické právo k nemovitosti vydržením. Počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se proto váže k okamžiku, kdy se žalobce seznámil s rozsudkem odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu na požadované určení. V tomto okamžiku totiž žalobce získal subjektivně vědomost o všech rozhodných skutkových okolnostech, které mu umožnily žalobou u soudu uplatnit proti žalovanému nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení.“ ; alebo

V súdnom konaní vedenom Najvyšším súdom ČR pod sp. zn. 33 Odo 528/2006 z ktorého citujeme podstatné časti: „Shodně se soudem prvního stupně rovněž dovodil, že nemohlo dojít podle § 107 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) k promlčení nároku na jeho vydání, když až na základě geometrického plánu ze dne 20. 5. 2002 se žalobkyně dověděla, že v rozsahu žalované částky se žalovaní na její úkor obohatili; do té doby odborně nezpůsobilá osoba nebyla schopna skutečnou délku plynovodního potrubí na pozemku žalovaných určit. Jinak řečeno pro počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je rozhodující subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví takové okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu...“

Ilustračné foto: najprávo.sk