Disparita podielov

Pri vyporiadaní bezpodielového vlastníctva manželov v zásade platí princíp parity (rovnosť podielov), ako vyplýva z ustanovenia § 150 OZ prvá veta ,,Pri vyporiadaní sa vychádza z toho, že podiely oboch manželov sú rovnaké“. V rámci vyporiadania BSM sa môžeme stretnúť s odchýlkou od tohto princípu, t. j. disparita podielov. Disparita podielov spočíva v rozdielnom určení podielov pre jednotlivých manželov.   

Pri rozhodovaní o vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva manželov a určení výšky podielu každého z manželov, by mal súd prihliadať na nasledujúce okolnosti:

• potreby maloletých.
• zásluhy o nadobudnutie a udržanie spoločného majetku.
• starostlivosť o rodinu, deti a obstarávanie spoločnej domácnosti.
• negatívne okolnosti v manželstve.
• ďalšie okolnosti.

Z judikatúry súdov:

Znenie §150 OZ nevylučuje, aby súd vyjadril rozdielnosť podielov manželov pri vyporiadaní spoločnej veci prihliadajúc na to, ako sa každý z manželov zaslúžil o nadobudnutie i udržanie spoločnej veci, a to tak, že vec prikáže do vlastníctva tomu z manželov, ktorý sa o nadobudnutie a udržanie spoločnej veci zaslúžil výlučne, resp. v prevažnej miere, bez toho, aby mu uložil povinnosť, aby druhému manželovi, ktorý sa o jeho nadobudnutie a udržanie nezaslúžil, na vyrovnanie podielu zaplatil určitú finančnú čiastku.Zákon explicitne neupravuje spôsob nerovného vyporiadania, a disparita môže byť tak vyjadrená nie iba percentom či zlomkom, ale aj prikázaním veci jednému z manželov bez toho, aby bol zaviazaní finančne sa s druhým manželom, pokiaľ ide o túto vec, vyporiadať. (Ústavný súd SR, III. ÚS 343/2014)

Při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví může soud stanovit jiné podíl ymanželů na společném majetku než stejné.Tak tomu může být v případě světově úspěšného sportovce, který vyvíjel značné úsilí k tomu, aby ve své sportovní činnosti dosáhl uvedeného postavení a tomu odpovídajících značných příjmů umožňujúcich nadstandardní životní úroveň rodiny a nabytí majetku značné hodnoty (Najvyšší súd ČR, sp. zn. 22 Cdo 2433/1999(C45)  

Vznikl-li za trvaní manželství dluhy, z nehož byl zavázán jenom jeden z manželů, který např. uzavřel vlastním jménom smlouvu o půjčce a bylo-li takto získaných peněz použito na koupi určité věci, t. j. byla -li za ně získaná určitá majetková hodnota, náleží i táto hodnota – za splnění ostatních podmínek uvedených v § 143 o. z. a bez ohledu na to, zda byla smlouva o půjčce platne uzavřena – do bezpodílového spoluvlastníctví. K záväzku manžela, který takto opatřil peníze, který je povinen je vrátit (ať již jako plnění ze smlouvy o půjčce či jako neoprávněný majetkový prospěch v prípade, že smlouva o půjčce nebyla platne uzavřena) a který je vynaložil veskutečnosti na spoločný majetekzesvého, se přihlédne při vyporádaní bezpodílového spoluvlastnictví. To, co každý z manželů vynaložil na společný majetek ze svého, má mu být uhrazeno ze společného majetku, druhým manželem však jen ve výši odpovídající poměru velikosti podílu, kterého se každému z nich dostáva z bezpodílového spoluvlastnictví.(Najvyšší súd ČSSR, sp. zn. 8 Cz 36/1969 (R 57/1970)

Ak by prišlo k vyporiadaniu bezpodielového spoluvlastníctva manželov dohodou, ktorou by jeden z nich  nadobudol menší podiel, prípadne nenadobudol nič, nebola by takáto dohoda neplatná pre rozpor s §150 zákona č. 40/1964 Zb. Občiansky zákonník.(Zhodnotenie Najvyššieho súdu ČR, sp. zn. 22 Cdo 726/1999 (PR,2000, č. 11) a taktiež  Najvyššieho súdu SR sp. zn. 4 Cdo 147/2011)