6 / 2014
ELIÁŠ, Karel: K první větě občanského zákoníku: prolegomena ke každému příštímu komentáři občanského zákoníku
Stať se věnuje výkladu první věty nového českého občanského zákoníku, která zní: „ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo“. Autor poukazuje na inspiraci rakouským (a historicky i českým) občanským zákoníkem. Poukazuje i na posuny formulace proti rakouské předloze reflektující její vědeckou kritiku.Význam věty, která otevírá český občanský zákoník, spatřuje autor v tom, že jde o směrnici k oddělení soukromého práva od veřejného, s jejíž pomocí lze určit, které právní případy spadají pod úpravu občanského zákoníku přímo nebo subsidiárně. Zdůrazňuje, že první věta občanského zákoníku není definicí a že se orientuje jen na hlavní znak soukromého práva spatřovaný ve vymezení práv a povinností mezi osobami. Text se rovněž věnuje výkladu pojmů „právní řád“, „osoba“, „právo“ a „povinnost“ použitým v citovaném ustanovení. CR – cze
rok: 2014, 6, 433-447
ŠEJVL, Michal: Původ pojmu subjektivního práva v antickém právním myšlení v kontextu uvažování o lidských právech
Tento článek se zabývá pojmem subjektivního práva v antice v kontextu uvažování o lidských právech.V zásadě vychází z toho, že moderní koncepce lidských práv mají svůj základ v ideji práva subjektivního, tak jak se vytvořila v evropském právním myšlení, zatímco mimoevropské tradice tuto ideu nerozvinuly a hodnotu lidské důstojnosti se snaží naplnit jiným způsobem. Představuje názory právních historiků a filozofů na to, jestli řecké a římské právní myšlení uvažovalo v pojmech subjektivního práva. Na jejich základě pak vyslovuje názor, že antické právní myšlení nejspíše pracovalo s pojmem subjektivního práva, zároveň je však spíše na místě skepse v tom, že by tento pojem subjektivního práva mohl být považován za základ budoucího pojmu lidských práv, jak byl rozvinut v západní tradici. CR – cze
rok: 2014, 6, 448-463
KORPÁŠ, Eduard: K ideologickej neutralite konštitučnej demokracie
Výkon politickej moci má v dejinnom priereze viac, či menej intenzívne, ale porovnateľné účinky. Politická moc zvykne na človeka pôsobiť „psychotropne a návykovo“ tak, že v praxi tendujú počiny jej vykonávateľov k narúšaniu privátnej sféry adresátov verejnomocenského pôsobenia. Nie sú dnes väčšie pochybnosti o tom, že konštitučná demokracia je v súhrne schopná zabezpečiť a vynútiť ochranu privátnej sféry jednotlivca efektívnejšie ako nedemokratické režimy.Ale ak také účinky demokratická schéma ústavnej realizácie politickej moci vyvoláva, nie je to z dôvodu, že by bol proces realizácie práva v jej rámci hodnotovo neutrálny. Alebo inak, že by pojmové spojenie demokracie a právneho štátu eliminovalo požiadavky na konkrétnu kvalitu obsahu realizácie verejnej moci. Predsa narúšaniu privátnej sféry jednotlivca nemusí byť formálne bazírovanie na princípe legality schopné osve zabrániť. Preto, že obsah regulačného rámca je tak, či onak politickým rezultátom. Pritom je princíp právnej istoty sťažňovým pilierom konštitučnej demokracie tak, že definuje jej povahu nevyhnutne, ale nie výlučne.Veď práve v tých prípadoch, v ktorých oprávnený decízor procedurálne perfektne zíde z takpovediac hodnotovo neutrálnej a odosobnenej cesty realizácie práva sa svojvôľa zvykne manifestovať zreteľne. Takpovediac preto, že tak ako v iných druhoch režimov je intersystémový presah právneho a politického zreteľný aj v konštitučnej demokracii.Ozrejmime. CR – sla
rok: 2014, 6, 464-482
ONDŘEJ, Jan: Aplikace Úmluvy OSN o mořském právu na Arktidu : (Severní ledový oceán)
Na rozdíl od Antarktidy neexistuje speciální právní režim týkající se Arktidy. Arktida je specifická oblast okolo severního pólu, na jedné straně se jedná v podstatě o moře, na druhé straně je to do značné míry zamrzlé moře, což právě vyvolává možné otázky o specifikách režimu této oblasti. Přičemž se dá konstatovat, že lze na Severní ledový oceán aplikovat Úmluvu OSN o mořském právu z roku 1982.Na základě této úpravy vznáší státy nároky na kontinentální šelf za hranicemi 200 námořních mil, které by jim umožnily výhradní čerpání zdrojů v oblasti jejich kontinentálního šelfu. Ukazuje se, že právní úprava kontinentálního šelfu obsažená v Úmluvě OSN o mořském právu vyvolává řadu otázek, které v ní nejsou jednoznačně upraveny. Na arktickou oblast se nevztahují jen normy mezinárodního mořského práva. Vedle těchto pravidel existují rovněž důležitá pravidla v oblasti mezinárodní ochrany životního prostředí. Nutnost řešit různé otázky spojené s Arktidou vedla v roce 1996 k založení Arktické rady. Jednou z hlavních otázek do budoucnosti je, do jaké míry arktické, ale i další státy, které mají zájem o oblast Arktidy, budou chtít chránit její životní prostředí, nebo zda převáží zájem na využívání jejího zejména nerostného bohatství. CR – cze
rok: 2014, 6, 483-500
GÜTTLER, Vojen: K otázce lidských práv tzv. druhé generace a jejich reflex do ústavního práva na lidskou důstojnost
Lidská práva tzv. druhé generace nejsou právy absolutními a v zásadě se jich lze domáhat jen vmezích prováděcích zákonů.Ústavní soud však považuje i tato práva za práva základní, byť s ohledem na čl. 41 Listiny základních práv a svobod nejsou aplikovatelná přímo. Sama Listina je však živým organismem; proto je nutné zvažovat, zda zásahem do sociálního práva nedošlo k porušení základního práva na lidskou důstojnost. Jde zejména o případy, kdy zásah do sociálního práva dosahuje takové intenzity, že se dotýká jeho vlastní podstaty. Legální definice pojmu „lidská důstojnost“ sice neexistuje. Její pojetí je však rozpracováno v uznávaném komentáři k Listině a v judikatuře Ústavního soudu. S ochranou lidské důstojnosti souvisí i ústavní princip rovnosti. Ochrana principu rovnosti bývá spojena i se zákazem diskriminace; ta může nabýt takového stupně, že vyvolá i porušení základního práva na lidskou důstojnost. Tu vyvstala otázka možné existence tzv. kolektivní diskriminace, např. u větší skupiny zaměstnanců konkrétního pracoviště; při materiálním pohledu na právo diskriminaci takového druhu a priori vyloučit nelze. Zde se argumentuje i čl. 34 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která stížnosti skupiny osob připouští. CR – cze
rok: 2014, 6, 501-511
CISKO, Lukáš – MARTAUS, Tomáš: Jesenná škola práva 2013
Informace o obsahu a průběhu této akce. CR – cze
rok: 2014, 6, 512-514
KULHÁNKOVÁ, Klára – DOČKAL, Tomáš: Zpráva z konference "Postavení podnikatele v závazkověprávních vztazích"
Informace o obsahu a průběhu konference. CR – cze
rok: 2014, 6, 514-518
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz