1 / 2015
HOLLÄNDER, Pavel: Sean Connery, nominalistická revoluce a koncept moderní demokracie
Spor o univerzálie a nominalistická revoluce 14. století, spjatá se jménem Viléma Ockhama, ovlivnila zrod anglického empirismu, po té i německého protestantismu. Ideje výlučnosti reálné existence jednotlivce, jeho svobody, odvozenosti všech obecných společenských kategorií, induktivní aposteriorní myšlení, to vše v průběhu staletí zbořilo starý svět metafyziky a transcendence. Nominalismus přitom není přímým „otcem“ moderní demokracie, nominalismus zrodil typ myšlení, jež v toku dějin vedlo ke zrodu jejího konceptu. V průběhu 19. a na počátku 20. století se tudíž koncept svobodného a rovnoprávného individua, jakož i koncept reprezentace ve formě americké dělby moci či anglického parlamentarismu, propojil s konceptem společenské smlouvy, suverenity lidu, všeobecným volebním právem a pluralitním a otevřeným systémem politických stran. Ve stejném období se tomuto dějinně novému modelu uspořádání státu dostalo i nového označení – demokracie. CR – cze
rok: 2015, 1, 1-25
ANTOŠ, Marek: Finanční ústava: raději maják než stěžeň!
Článek se věnuje ústavně zakotveným rozpočtovým omezením, která se v současně době šíří v členských státech Evropské unie, mj. jako důsledek přijatého Fiskálního kompaktu. Jeho základní tezí je, že tato omezení jsou vhodným a užitečným institutem, jsou-li nastavena správně. Nejprve se proto obecně věnuje parlamentní pravomoci schvalovat rozpočet a dokazuje, že její omezení v zájmu ochrany udržitelnosti veřejných financí je nejen přípustné v demokratickém státě, ale dokonce podporuje původní smysl, pro který byla parlamentu svěřena. Dále charakterizuje různé typy numerických i institucionálních rozpočtových pravidel a hodnotí je podle jejich efektivity a proti-cyklického charakteru. Na základě těchto kritérií dochází k závěru, že optimálním modelem je kombinace numerického pravidla limitujícího strukturální deficit s nezávislou rozpočtovou radou s poradním postavením, která přispěje ke kolektivnímu vynucování numerického pravidla ze strany voličů a účastníků finančního trhu. Smyslem má být podpora, nikoliv odstranění politického procesu v rozpočtových otázkách. V závěru se článek věnuje hodnocení konkrétních legislativních návrhů, které byly v České republice předloženy, a doporučuje jejich úpravy. CR – cze
rok: 2015, 1, 26-48
KÁČER, Marek: Argumentačný formalizmus ako riešenie koordinačného problému
V nasledujúcich riadkoch sa pokúsim dokázať, že ak sudcovia preferujú formalistickú právnu argumentáciu, tak potom nie v dôsledku toho, akú majú teoretickú koncepciu práva, ale v dôsledku toho, v akých spoločensko-politických pomeroch pôsobia. Formalizmus v právnej argumentácii nie je pojem, ktorého zmysluplné použitie nutne predpokladá teóriu právneho pozitivizmu a ktorého opodstatnenie nutne predpokladá autoritu tvorcu práva. Ak sa formalizmus v nejakej právnej kultúre etabluje, tak potom zrejme kvôli výsledkom, ktoré generuje; kvôli tomu, že chráni hodnoty, ktoré chcú chrániť aktuálni držitelia moci, či už pod nimi rozumieme politickú elitu, spoločenskú triedu, predstaviteľov kultúrnej väčšiny alebo ľud ako celok. To prirodzene limituje aj schopnosť formalizmu riešiť tzv. koordinačný problém. CR – sla
rok: 2015, 1, 49-60
DRGONEC, Ján: Zákaz cenzúry podľa ústavy Slovenskej republiky: implikované základné právo alebo ústavný princíp a súvisiace otázky
Akú povahu má zákaz cenzúry podľa čl. 26 ods. 3 Ústavy SR? Ustanovuje sa ním implikované základné právo, ktoré sa zaručuje fyzickým a právnickým osobám a kvôli dostupnosti ktorého iné subjekty práva majú povinnosť nedopustiť sa cenzúry, alebo ide o ústavný princíp? Ktorým subjektom práva sa adresuje zákaz cenzúry? Aké druhy prejavov sa chránia pred cenzúrou? Ako k riešeniu týchto otázok prispieva Listina základných práv a slobod a názory vyslovené v českej právnej doktríne? Úloha Paktu OSN o občianskych a politických právach pri vymedzovaní účelu, obsahu a rozsahu zákazu cenzúry. CR – sla
rok: 2015, 1, 61-79
WINTR, Jan; recenze: KYSELA, J.: Kysela Jan. Ústava mezi právem a politkou. Uvedení do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014, 352 s.
Jan Kysela v recenzované knize vytvořil hutnou a výstižnou syntézu z řady vzájemně souvisejících témat, která důkladně promýšlel v uplynulých letech, jak o tom svědčí i výběrový přehled jeho odborných textů, uvedený na s. 13. Zpracoval do ní obrovské množství literatury právnické, politologické, historické, filosofické, sociologické i beletristické, přidal své zkušenosti ze světa politiky a státní správy, opřel se o své dlouhodobě utvářené názory na klíčové problémy a vytvořil dílo, které je pevným základem pro další práce v oboru ústavní teorie, oboru, který tímto zásadně pomohl v české právní vědě etablovat. CR – cze
rok: 2015, 1, 80-83
ŠČERBOVÁ, Miloslava; recenze: CARDOZO, B.N.: Cardozo Benjamin Nathaniel. Podstata súdneho procesu. Bratislava: Kalligram, 2011, 134 s.
Autor recenzované publikace, Benjamin Nathaniel Cardozo (1870–1938), byl americkým advokátem, soudcem a od roku 1932 i soudcem Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Dílo The Nature of Judicial Process publikoval v roce 1921. Jedná se o sérii přednášek, v nichž shrnul své představy o úloze soudce a o tom, čím se soudce řídí při rozhodování. V roce 2011 vyšla v nakladatelství Kalligram tato publikace v slovenském překladu Alexandera Bröstla, který k dílu rovněž napsal předmluvu týkající se Cardozova života a práce. CR – cze
rok: 2015, 1, 83-85
MITLÖHNER, Miroslav; recenze: TIKOVSKÝ, O.: Tikovský Ondřej. S údělem prosebníka. Restituční úsilí šlechty českého severovýchodu potrestané Pobělohorskými konfiskacemi. České Budějovice: Veduta, 2013, 344 s.
Recenzovaná kniha nabízí pohled na zdánlivě známé a v literatuře vícekrát zpracované téma majetkových postihů šlechty v pobělohorském období, a to z druhé strany, tedy z roviny restitučních snah pokutovaných, kteří nepřijali nový úděl s odevzdaností, ale pokoušeli se jej změnit. Geografický rámec práce tvoří historický Hradecký kraj. Autor je přední český odborník s bohatými vědomostmi nejen z oblasti obecné české historie, ale z oblasti historie českého práva. Představuje typologicky utříděné případy šlechticů čelících ochuzení a ztrátě prestiže a projevujících vleklé snahy o uchování alespoň části rodového majetku. Podrobně sledované formální i neformální vazby a zejména postoje, argumentace a strategie protagonistů kauz i státního aparátu ukazují individuální osudy potrestaných v celospolečenských souvislostech a současně odrážejí dobovou mentalitu šlechty. CR – cze
rok: 2015, 1, 86-88
CISKO, Lukáš; recenze: TEKELI, J. – HOFFMANN, M.: Tekeli Jozef – Hoffmann Marian. Zákon o obecnom zriadení. Komentár. Bratislava: Wolters Kluwer, 2014, 773 s.
Monografickému zpracování aktuální stále problematiky předcházelo několik publikačních výstupů, přičemž autoři se této tématice věnují dlouhodobě. Zkoumají, objasňují a konfrontují dosud publikované teoretické, legislativní a aplikační východiska vybraných právních institutů odvětví veřejného práva, konkrétně správního práva hmotného a navazujících právních disciplín (s přihlédnutím na časové a prostorové srovnání), koncepčně zpracovaných v širších souvislostech s důrazen na slovenskou a českou soudní judikaturu ve vazbě na relevantní trendy legislativy vůbec. Autoři v jednotlivých kapitolách objasňují relevantní a v určitém slova smyslu sofistikované kategorie a právní instituty, včetně lingvistických aspektů, obsahových významů a termínů s přihlédnutím na jejich jazykovou a aplikační frekvenci a srovnání. Podávají též historický výklad diskutovaných otázek, problémů a jevů, zejména se zaměřením na nejnovější změny a inovace postupně realizované v procesu novelizace zákona o obecním zřízení. CR – sla
rok: 2015, 1, 88-90
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz