LAJSEK, Vladimír: Pojetí teleologické metody interpretace v českém právním prostředí
Autor článku pojednává o teleologickém přístupu při interpretaci práva. Zamýšlí se nad jeho zvláštností v porovnání s metodami, jichž se při interpretaci práva používá, všímá si, že tento přístup, formující se v názorovém střetu textualistů a teleologistů nabývá na významu, a pokouší se podat přehled postojů, jež k němu současné české právní prostředí zaujímá.V článku je kladen důraz na použití teleologického přístupu a chápání jeho významu v současné právní praxi, což představuje úhelný bod rozepří mezi textualisty a teleologisty, vytěsňujících utichající spory mezi iusnaturalisty a právními pozitivisty. V článku použitý poznámkový aparát se vztahuje jak k pracím českých teoretiků práva, tak k tvorbě autorů z německy mluvícího prostředí, jež jim byla inspirací. CR – cze
rok: 2011, 7, 633-654
WAWRZYNIAK, Jan: Systémová transformace v Polsku na příkladu vývoje struktury a funkce Ústavního soudu
Jak název napovídá, článek pojednává o systémových změnách, resp. o systémové transformaci v Polsku, k níž dochází od roku 1989 zavedením principu demokratického právního státu a posléze i principu dělby a rovnováhy moci zakotvenými v tzv. Malé ústavě z roku 1992, jakož i v důsledku změny a celkové demokratizace politického systému. Autor, znalec dějin politického a právního myšlení a specialista na ústavní právo, dává čtenáři možnost nahlédnout hloubku těchto změn prizmatem vývoje struktury a funkce polského Ústavního soudu. Článek čtenáře ovšem vrací před rok 1989, neboť ústavní soud se v Polsku objevil již v roce 1982 – nejprve jako možnost daná obecnou právní úpravou v ústavním zákonu, a i když existoval pouze „na papíře", bylo to v té době něčím bezprecedentním, taková instituce neměla v socialistické právní doktríně místo; život jí však vdechl již zákon z 29. dubna 1985, který umožnil, aby na přelomu let 1985/1986 Ústavní soud zahájil nejprve organizační, posléze pak i rozhodovací činnost, provázenou projevy nedůvěry socialistické moci. Autor článku čtenáři poskytuje přehled nejpodstatnějších rozdílů ve struktuře a pravomoci Ústavního soudu v jeho původní a dnešní podobě, cenná jsou i jeho upozornění, které funkce, v zákoně zakotvené, dosud Ústavní soud neplní, popř. nesehrávají v jeho praktické činnosti tu roli, jíž jim právní úprava umožňuje. CR – cze
rok: 2011, 7, 655-666
PETRŮV, Helena: Ústavní systém v pohybu
Anotovaný článek je v podstatě článkem recenzním. Autorka v něm čtenářům představuje knihu Ústavní právo členských států Evropské unie, která ve třech postupně vydaných dílech (některé z nich se dočkaly již několikerého vydání) podává popis a rozbor ústavních systémů všech členských států Evropské unie. Poprvé vyšla publikace, resp. její první díl, věnovaný ústavním systémům devíti tehdejších členů Evropského společenství, v nakladatelství Kluwer Legal Publishers v Holandsku v roce 1981, postupně, v souvislosti s rozšiřováním EU, byla doplňována o analýzu ústavních systémů dalších členských států, její šesté aktualizované vydání z roku 2004 (vyšlo poprvé též v anglickém překladu), představuje ústavní systémy kmenových patnácti států EU, byť ještě před vydáním knihy došlo k rozšíření Evropské unie o deset dalších členských států. Analýze jejich ústavních systémů je věnován druhý díl publikace vydaný pod názvem Constitutional Law of 10 Member States o dva roky později. Poslední pokračování edice představuje třetí díl, věnovaný ústavním systémům dvou nejnovějších členských států, přijatých do EU v roce 2007, Bulharska a Rumunska, vydaný v roce 2009. Důkladné studium jednotlivých ústav prezentovaných v uvedené publikaci podle autorky článku nutně vede k potvrzení teze, formulované před více než sto lety autorem proslulé Všeobecné státovědy, že ani psané ústavy nemohou zabránit tomu, aby se vedle nich nebo proti nim nevyvíjelo nepsané právo ústavní; autorka vhodně volenými příklady z ústav vybraných členských států Evropské unie platnost této teze dokládá; u nejednoho čtenáře se jí patrně podaří probudit zájem též o četbu pojednávaného díla a u některého snad i touhu ponořit se do hlubšího studia ústavních systémů a případně i jejich komparace. CR – cze
rok: 2011, 7, 667-679
LOJEK, Antonín – TOBÍŠEK, Jiří: K otázce poskytování azylu a ochrany židům v historii
Názvem článku jeho autoři navozují dojem, že je věnován historickému vývoji ochrany židů, a že poskytování azylu židům je jednou z jejích forem. Ve skutečnosti je článek zároveň historií jejich pronásledování a útisku a ukázkou toho, že azylové právo, tak jak se historicky vyvíjelo, bylo limitujícím faktorem jejich ochrany. Článek na základě historických pramenů názorně ukazuje, jak nejisté bylo po staletí postavení židů ve společnosti: církev na jedné straně zakazovala poskytovat židům azyl, v téže době ale papežové vydávají konstituce k jejich ochraně, a stejně ambivalentní byl postoj světské moci k nim, když panovníci sice židy chránili různými privilegii či ochrannými listinami, sami však tuto ochranu nejednou porušovali vyháněním židů ze země. Autoři článku nacházejí v historických pramenech dostatek dokladů toho, že přítomnost židů ve společnostech nebyla pouze trpěným nutným zlem, bývali totiž do měst výslovně zváni a nebylo to vždy jen z vůle panovníka, jehož šlechetnost při poskytování ochrany židům byla zhusta podněcována fiskálními zájmy, zejména potřebou zajistit trvalý zdroj příjmů do pokladny. K dovršení historického procesu ochrany židů pak podle autorů nepochybně došlo založením Izraele jako židovského státu a zejména pak uzákoněním práva každého žida na návrat (azyl) do Izraele. CR – cze
rok: 2011, 7, 680-696
SVOBODA, Karel: Ke krizi českého civilního procesu: existují nezadatelná procesní práva?
Ke krizi český civilní proces spěje podle autora článku v důsledku vzrůstajícího počtu nalézacích rozhodnutí vydávaných nikoli soudy, nýbrž soukromými subjekty s justiční pravomocí: exekutory, notáři a zejména rozhodci. Zatímco soud své rozhodnutí ve věci samé opírá o provedené dokazování a proces soudního vytváření exekučního titulu končí až právní mocí rozsudku, proces vzniku exekučního titulu v případě notářského nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti končí, jakmile je tento titul sepsán a stvrzen podpisy exekutora (notáře) a účastníků zaznamenaného hmotněprávního vztahu, ačkoli vzniku takového exekučního titulu nepředchází žádné nalézací řízení, přičemž o nezávislosti, odpovědnosti a nejednou i nestrannosti této privátní soudní moci lze mít pochybnosti. Tento titul je nadto z formálně právního hlediska rovnoprávný s nalézacím rozhodnutím civilního soudu. Právo účastníků na spravedlivý proces, vzniknou-li mezi nimi spory o hmotněprávní platnost vykonatelné dohody, není přitom zákonem výslovně zabezpečeno. Autor článku však s poukazem na čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a na praxi soudů vyjádřenou v soudní judikatuře, dovozuje existenci nezadatelných procesních práv, poskytujících možnost obrany účastníkům jakéhokoli procesu, ukončeného exekučním titulem, týkajícím se práv a povinností mezi osobami soukromého práva. Dává k úvaze, zda by zákonodárce v rámci rekodifikace českého civilního procesu neměl přijmout takovou procesní úpravu, která by uplatnění tohoto práva za všech okolností zabezpečovala. CR – cze
rok: 2011, 7, 697-706
ORT, Alexandr: Zamyšlení nad současnou Evropou
Zamyšlení nad historickým vývojem, mezinárodními vztahy a vnitřními vztahy Evropy ve 20. století. CR – cze
rok: 2011, 7, 707-718
ŠÍN, Zbyněk: Německé iniciativy k lepší legislativě ve státech na Dálném východě
Autor poukazuje na stať v německém časopise zákonodárství (Zeitschrift für Gesetzgebung 2/2010, autor Volker Busse) o německých iniciativách k lepší legislativě v širším mezinárodním rozměru a o angažovanosti německých subjektů v tomto směru. V pojednávaném článku se konkrétně jedná o spolupráci Německa s Vietnamem a Mongolskem. CR – cze
rok: 2011, 7, 719-723
FRÖHLICH, Radek; recenze: BELLING, V. – MALÍŘ, J. – PÍTROVÁ, L.: Vojtěch Belling, Jan Malíř, Lenka Pítrová: Kontrola dělby pravomocí v EU se zřetelem ke kompetenčním excesům, Vydavatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2010, 193 s.
Recenzovaná práce se zabývá dělbou pravomocí v Evropské unii, která prochází dynamickým vývojem, což respektuje i struktura práce a způsob výkladu. Cílem autorů je nabídnout východiska k debatě o procesním rozměru dělby pravomocí mezi EU a jejími členskými státy a alternativní varianty zajištění kompetenční kontroly. Recenzent publikaci hodnotí veskrze kladně. Za obzvlášť cenné považuje shrnutí závěrů francouzské a německé odborné debaty na toto téma. CR – cze
rok: 2011, 7, 724
SALÁK, Pavel; recenze: LITYNSKI, A.: Litynski, Adam: Prawo Rosji i ZSSR 1917-1991 czyli historia wszechzwiazkowego komunistycznego prawa (bolszewików). Krótki kurs. Wydawnictwo C.H. Beck (série Wyklady specjalizacyjne). Warszawa 2010, 395 s.
Recenzované dílo, které pochází od významného polského právního historika, se zabývá sovětským právem vytvořeným po bolševické revoluci r. 1917, které se stalo vzorem pro ostatní socialistické státy a v řadě věcí se radikálně odlišovalo od běžných moderních právních řádů. Dílo je členěno do čtyř částí, které se věnují stěžejním odvětvím, a to ústavnímu vývoji, trestnímu právu, zejména hmotnému, občanskému právu a organizaci soudnictví a bezpečnostním složkám jakožto pevné opoře sovětského režimu. CR – cze
rok: 2011, 7, 725-726
LACLAVÍKOVÁ, Miriam – ŠVECOVÁ, Adriana; recenze: VLADÁR, V.: Vladár, Vojtech: Pramene práva Katolíckej cirkvi v historickom vývoji. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 220 s.
Cílem recenzované publikace je podat komplexní syntetický průřezový pohled na vývoj pramenů práva Katolické církve a na podstatné legislativní změny, které v kanonickém právu nastali, od začátku jeho vývoje až po období druhého vatikánského koncilu. Podle názoru recenzentek se autorovi podařilo naplnit sledovaný cíl, a to navíc poutavým způsobem. CR – sla
rok: 2011, 7, 726-727
BEDNÁŘ, Václav; recenze: JANČO, M.: Milan Jančo et al.: Introduction to Slovak Civil Law. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 140 s.
Recenzovaná práce pojednává o slovenském soukromém právu a je rozdělena do pěti částí, z nichž každá představuje úpravu základních oblastí soukromého práva, a to základní zásady a obecné instituty, právo rodinné, práva věcná, dědické právo a závazkové právo. Práce je určena zejména zahraničním studentům, kteří se chtějí seznámit s úpravou slovenského soukromého práva, ale využití najde i u jiných čtenářů. CR – cze
rok: 2011, 7, 727-728
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz