PAVLAKOS, George: Proto-právní vztah: normativní kompas v globalizovaném světě
V současnosti probíhající proces zintenzivňování globalizace vede k tomu, že klasické chápání mezinárodního práva je vystaveno novým výzvám. Nejenže je zpochybňován rozsah mezinárodněprávních závazků a jejich subjekty, ale celý hierarchický vztah mezi normami, které je ustavují, se stává sporným. Předkládaný článek se snaží znovu promyslet základní znaky právního vztahu, aby se pokusil navrhnout pojmový rámec pro chápání právních závazků, které přesahují sféru státu a které se ustavují napříč vnitrostátními právními řády. Článek navrhuje rekonstrukci založení právních závazků. Velmi zhruba řečeno, pokusím se zpochybnit převládající názor, že právní závazky jsou založeny na institucionálních faktech, v nichž hrají roli státy jako jejich autoři (nazvěme toto pojetí „právní vztah“). Místo toho navrhuji, že právní vztah (z pojmového hlediska) nepředstavuje konečné založení právních závazků: spíše jde dle mého názoru o to, že právní vztah získává svůj charakter díky základnějšímu vztahu, který nazývám „proto-právním vztahem“, jehož stranou nemusí být nutně stát. Proto-právní vztahy se týkají takové interakce mezi jednotlivci, která vytváří vynutitelné nároky mezi jejich stranami. V článku podrobněji vyjasňuji podmínky, za nichž určitá třída interakcí mezi osobami může produkovat tento výsledek. Ukáže se při tom zajímavý poznatek, že zatímco normy opřené o státní moc jsou dostatečné pro vynutitelnost, tyto normy nejsou nutné pro vynutitelnost, protože existuje mnoho jiných případů interakcí mezi aktéry, které jsou schopny produkovat stejné výsledky. CR – cze
rok: 2016, 6, 473-488
ŠMEJKAL, Václav: Listina základních práv EU jako nástroj budování sociálního modelu EU?
V době schvalování Lisabonské smlouvy vyvolávala právní závaznost Listiny základních práv EU obavy i naděje, a to zejména kvůli začlenění řady sociálních práv do jejího reformulovaného textu. S odstupem téměř sedmi let od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je již možné s využitím post-lisabonské judikatury Soudního dvora EU hodnotit, zda se Listina stala nástrojem budování sociální, respektive sociálně-tržní EU či nikoli. Výsledek takto zaměřené analýzy ústí spíše do skepse ohledně významu Listiny pro sociální reorientaci EU. Vzhledem k ne zcela jasnému rozsahu použití Listiny, omezenému horizontálnímu účinku jejích ustanovení a zejména limitovaným pravomocem EU v sociální oblasti nepřinesla Listina žádný zásadní posun oproti období, kdy byla jen nezávaznou deklarací a Soudní dvůr používal některá její ustanovení jako vyjádření obecných právních zásad EU. CR – cze
rok: 2016, 6, 489-508
ĽALÍK, Tomáš: Ústavodarná moc - včera, dnes a zajtra
Ústavodarná moc je existencionálnym konceptom myslenia o ústave a ústavnom práve. V tomto príspevku autor analyzuje vývoj tohto konceptu z časovej perspektívy. V prvej časti poukazuje na znaky ústavodarnej moci v klasických teóriách, ktoré najviac ovplyvnili túto kategóriu ústavného práva. V nasledujúcej časti autor polemizuje s niektorými závermi vyplývajúcimi s tradičného myslenia o tejto moci a do popredia dáva súčasné názory ako aj rôzne praktické implikácie. Záverečná časť patrí skúmaniu existencie ústavodarnej moci v nadštátnom (globálnom) priestore cez prizmu transferu moci zo štátu na nadštátne entity. CR – sla
rok: 2016, 6, 509-525
KADLEC, Ondřej: Interpretační pravidlo v pochybnostech ve prospěch: účinný nástroj, nebo rétorická ozdoba?
Článek se zabývá konceptem pochybnosti o výkladu právního předpisu. Existence pochybnosti je podmínkou pro aplikaci výkladového pravidla v pochybnostech ve prospěch jednotlivce, užívaného ve veřejném právu. Článek ukazuje, že koncept pochybnosti může být, a v soudní praxi skutečně je, pojímán různě. Různorodost pojetí činí pravidlo manipulovatelné. Článek má šest částí. Úvodní část interpretační pravidlo představuje. Část druhá a třetí ho analyzuje ze dvou teoretických aspektů: (i) čí pochybnost je relevantní a (ii) v jaké fázi interpretačního procesu se pochybnost hodnotí. K prvnímu aspektu lze přistupovat buďto vnitřním pohledem, při kterém rozhodují vnitřní pochybnosti interpreta, anebo vnějším pohledem, při kterém jsou rozhodné pochybnosti adresátů práva. Co do druhého aspektu, lze pravidlo v procesu interpretace zařadit na tři různá místa: na jeho začátek, do jeho středu, anebo na jeho konec. Jelikož interpretace má za cíl odstraňování nejasností, zařazení pravidla v pochybnosti ve prospěch v různých fázích interpretace má za následek rozdílný dosah tohoto pravidla. Čtvrtá část článku na judikatuře českých vrcholných soudů ukazuje nejednotný přístup k řešení obou aspektů pochybnosti v praxi. Pátá část navrhuje východisko z nejednotnosti. Pochybnosti by měly být vnímány vnějším pohledem a pravidlo má nastoupit v situaci, kdy se proces odstraňování pochybností stává pro adresáta nepředvídatelný. Závěrečná šestá část celý článek shrnuje. CR – cze
rok: 2016, 6, 526-542
: Mors venit velociter : Za Jiřím Grospičem
Vzpomínka na JUDr. Jiřího Grospiče, CSc., který zemřel dne 16. dubna 2016. CR – cze
rok: 2016, 6, 543-544
TICHÝ, Luboš; recenze: KOZIOL, H.: Koziolovy Základní otázky deliktní odpovědnosti
Tato recenze se nejprve zabývá základním dílem Koziolovým a posléze posuzuje další dvě díla, jejichž je Koziol nejen vydavatelem, ale autorem rozsáhlých srovnávacích studií v obou těchto knihách. Autor recenzovaných děl je emeritní profesor Vídeňské univerzity a ředitel Evropského centra pro deliktní pojišťovací právo ve Vídni, který se věnuje celý život oblasti odpovědnosti za škodu. První recenzovanou knihou je „Grundfragen des Schadenersatzrechts“; anglická verze „Basic Questions of Tort Law from a German Perspective“. Z podnětu tohoto díla organizoval Koziol ještě další dva projekty, jejich výsledky pak publikoval ve dvou velmi objemných knihách, a to „Grundfrageneschadenrsatz-rechts aus rechtsvergleichender Sicht“ (2014) a dalším třetím díle „Comparative Stimulations for Developing Tort Law“ (2015), které je zatím závěrečným dílem Koziolova úsilí. Recenzované publikace mají značný význam nejen pro právní teoretiky. Inspiraci by v nich mohli najít i vzdělaní soudci a advokáti. Zejména žádoucí pomůckou by mohly být i při výkladu norem nového českého deliktního práva v občanském zákoníku. CR – cze
rok: 2016, 6, 545-550
ČERVÍNEK, Zdeněk; recenze: MÖLLER, K.: Möller Kai. The Global Model of Constitutional Rights. Oxford: Oxford University Press, 2012, 222 s.
Zatímco drtivá většina publikací věnující se této problematice se zaměřuje pouze na vybrané aspekty teorie základních práv či jejich omezování, autor v recenzované publikaci předkládá komplexní teorii základních práv. Struktura knihy sleduje základní členění mezi rozsahem (respektive působností) základních práv, jež v knize reprezentuje část I. nadepsaná Scope of Rights , a rozsahem jejich ochrany, jež naopak představuje část II. nazvaná The Structure of Justification. Recenzovaná publikace představuje dle recenzenta přístupný a současně nad míru hodnotný a inspirativní vhled do světa základních práv. Konfrontuje základní dogmata lidskoprávní teorie se současným pohledem na aplikaci základních práv, a to jak z jejich substantivní, tak formální stránky. Zejména pak pasáže týkající se inflace základních práv či přezkumu ústavnosti považuje za velmi povedené. Konečně též pasáž týkající se zásahů do socioekonomických práv a pozitivních závazků, respektive metod aplikovaných na jejich přezkum, podle jeho názoru disponuje potenciálem obohatit diskuzi, která se nyní na toto téma v České republice rozbíhá. CR – cze
rok: 2016, 6, 550-555
STEINOVÁ, Veronika; recenze: SCHELLE, K. – TAUCHEN, J.: Schelle Karel – Tauchen Jaromír (eds). Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015, 976 s.
První svazek rozsáhlé publikace vznikl ve spolupráci více než devíti desítek českých a slovenských právníků a historiků. Recenzovaná kniha je součástí unikátního desetisvazkového díla, které se snaží čtenáři nabídnout co nejkomplexnější zpracování právní historie ve formě přehledného slovníku. Na bezmála jednom tisíci stran je nejen odbornému publiku, ale i široké laické veřejnosti předkládán rozbor nejzásadnějších právněhistorických událostí, pojednání o právních pramenech, vzniku a podstatě práva obecně, ale i charakteristika a vývoj jednotlivých právněhistorických institutů. Publikace obsahuje také krátké medailony popisující životy význačných osobností, v tomto svazku především z řad četníků. Přestože se jedná o dílo velmi početného kolektivu autorů, encyklopedie přísně dodržuje jednotnou a logickou strukturu. Nejcennější přínos publikace shledává recenzentka právě v propojení teoretických znalostí a nedocenitelných zkušeností jednotlivých autorů, kteří jsou v daných oblastech uznávanými odborníky. Tvůrci svou usilovností, svědomitostí a pečlivostí při tvorbě jednotlivých hesel dokázali, že je historie českého práva živým, hnacím motorem. CR – cze
rok: 2016, 6, 555-557
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz.