TlačPoštaZväčšiZmenši

Uznanie dlhu jedným z manželov

28.10. 2011, 12:23 |  najpravo.sk

Ak si požičiava jeden z manželov od iného občana alebo organizácie peniaze a v zmluve o pôžičke vystupuje ako dlžník, je zo zmluvy o pôžičke zaviazaný a oprávnený len ten z manželov, ktorý ju ako dlžník uzavrel, a k jej platnosti netreba súhlas druhého manžela v zmysle ustanovenia § 145 OZ, keď sa netýka spoločných vecí (zmluvou o pôžičke, prípadne na základe zmluvy o úvere sú peňažné prostriedky ešte len nadobúdané).

Ak nie je súhlas druhého z manželov nutný k platnosti zmluvy, z ktorej záväzok na peňažné plnenie vzniká, nemožno uvažovať o jeho nevyhnutnosti ani v prípade úkonov, ktorými dlžník už vzniknutý záväzok uznal.

(uznesenie Najvyššieho súdu ČR, zo dňa 30. augusta 2005, sp. zn. 29 Odo 162/2005)

Z odôvodnenia:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. dubna 2003, č.j. 1 Cm 651/98-64, uložil žalovaným zaplatit žalobkyni (Č. o. b., a. s.) částku 1,198.243,92 Kč s 19% úrokem z částky 500.000,- Kč od 1. prosince 1998 do zaplacení a na nákladech řízení 47.964,-Kč, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého, přičemž žalobkyně je oprávněna domáhat se uspokojení této pohledávky vůči druhé žalované v rámci výkonu rozhodnutí pouze z výtěžku prodeje jejího spoluvlastnického podílu ve výši ½ k objektu bydlení čp. 133 na st. parc. č. 63/2, zapsaném na listu vlastnictví č. 71 pro katastrální území a obec V. u K. ú. v B. (výrok I.). V části týkající se oprávnění žalobkyně domáhat se uspokojení přiznané pohledávky vůči druhé žalované v rámci výkonu rozhodnutí z výtěžku prodeje spoluvlastnického podílu ve výši ½ téže nemovitosti žalobu zamítl (výrok II.), prvnímu žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 845,10 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 240,- Kč (výrok III.) a řízení o zaplacení částky 845,10 Kč vůči druhé žalované zastavil (výrok IV.).

V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně zejména uvedl, že 8. června 1992 byla mezi právní předchůdkyní původní žalobkyně (A. O., a. s.) a prvním žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák."), na základě které poskytla A. O., a. s. prvnímu žalovanému krátkodobý úvěr na nákup zboží ve výši 500.000,- Kč, který měl být vrácen v dohodnuté lhůtě spolu s úroky stanovenými smlouvou. K zajištění pohledávky z úvěru byla uzavřena s oběma žalovanými zástavní smlouva k objektu bydlení čp. 133 na st. parc. č. 63/2, v době vzniku zástavního práva v bezpodílovém spoluvlastnictví žalovaných. Druhá žalovaná vystavila směnku vlastní na částku 500.000,- Kč k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy. Manželství žalovaných bylo rozvedeno a jejich bezpodílové spoluvlastnictví zrušeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne 2. srpna 1995. První žalovaný závazek z úvěrové smlouvy opakovaně písemně uznal, a to dne 13. října 1997, 23. března 1998, 18. listopadu 1998 a 18. prosince 1998, kdy uznal dluh ve struktuře a výši žalované částky, včetně dluhu na běžném účtu ve výši 845,10 Kč.

Právo žalobkyně na zaplacení žalované částky posoudil soud prvního stupně podle ustanovení § 497 a násl. obch. zák. upravujících smlouvu o úvěru a ve vztahu k druhé žalované jako zástavní dlužnici podle ustanovení § 151a odst. 1, § 151f odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. srpna 1998 (dále jen „obč. zák."), neboť zajištěná pohledávka byla podle úvěrové smlouvy splatná v plné výši ke dni 31. května 1993.

Námitku promlčení vznesenou žalovanými soud prvního stupně vyhodnotil jako nedůvodnou, když první žalovaný závazek opakovaně uznal, přičemž nová čtyřletá promlčecí lhůta (§ 407 obch. zák.) začala běžet od 18. prosince 1998. Druhou žalovanou uplatněnou námitku promlčení (ve vztahu k zástavnímu právu) nepovažoval za opodstatněnou vzhledem k ustanovení § 100 odst. 2 věty poslední obč. zák., podle něhož se zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka.

Soud prvního stupně neshledal oprávněnou ani výhradu druhé žalované, že uznání závazku prvním žalovaným je neplatné podle ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák., když k takovému úkonu nedala souhlas. Bylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů (žalovaných) zrušeno rozsudkem, jenž nabyl právní moci dne 2. srpna 1995 a nebylo-li vypořádáno, uplatní se úprava daná ustanovením § 149 odst. 3 (správně „§ 149 odst. 4") obč. zák., tj. o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Žalobkyně tak má právo domáhat se uspokojení své pohledávky proti druhé žalované jen z výtěžku prodeje jejího spoluvlastnického podílu ve výši ½ zastavené nemovitosti.

Neakceptoval ani výhradu druhé žalované, že současně probíhá proti ní o tutéž částku směnečné řízení, s tím, že v projednávané věci je předmětem sporu nárok na uspokojení ze zástavy vyplývající ze zástavního práva zřízeného k zajištění závazku prvního žalovaného ze smlouvy o úvěru, kdežto ve směnečném řízení je uplatňován nárok jiný (ze směnky).

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 7. října 2004, č.j. 4 Cmo 7/2004-140, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve vyhovujících výrocích potvrdil.

Odvolací soud (poté, co rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalobkyně - § 107a občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.") se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Výhradu druhé žalované, že jedna a tatáž pohledávka je vůči ní vymáhána dvakrát, neboť je uplatněna i ve směnečném řízení, shledal nedůvodnou, odkazuje přitom na závěry formulované v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 (jde o rozhodnutí uveřejněné pod číslem 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen „R 59/2004"), podle kterých věřitel směnkou zajištěné pohledávky je oprávněn uplatnit zajištěnou pohledávku i nárok ze zajišťovací směnky v jakémkoliv pořadí, případně i souběžně.

Za opodstatněnou nepovažoval ani námitku promlčení vznesenou oběma žalovanými z důvodu neplatnosti uznání závazku prvním žalovaným podle ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák., poněvadž ke všem uznáním došlo až poté, kdy bezpodílové spoluvlastnictví účastníků bylo soudem zrušeno a k poslednímu uznání závazku, od něhož začala běžet nová čtyřletá promlčecí lhůta, došlo 18. prosince 1998.

Ve shodě se soudem prvního stupně nepřisvědčil ani námitce promlčení zástavního práva uplatněné druhou žalovanou (odkazuje přitom na ustanovení § 100 odst. 2 obč. zák.), a jako nedůvodnou vyhodnotil také výtku nesprávné aplikace ustanovení § 151f obč. zák. V této souvislosti odvolací soud akcentoval, že vznikl-li nárok zástavního věřitele před účinností zákona č. 165/1998 Sb., který obsahuje novou úpravu zástavního práva, „spravují se" dle ustálené judikatury nároky vyplývající ze zástavního práva dosavadní právní úpravou.

Konečně k výhradě nesprávně vyčíslených úroků odvolací soud uvedl, že částka, o níž se žalovaní domnívají, že představuje pouze úroky, zahrnuje i úroky z prodlení a námitka je proto irelevantní.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a namítajíce existenci dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [odstavec 2 písm. a)] a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [odstavec 2 písm. b)].

Nesprávnost právního posouzení věci dovolatelé spatřují v tom, že soudy obou stupňů nepřihlédly k vznesené námitce promlčení. Uznal-li závazek pouze první žalovaný, je tento úkon neplatný podle ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák., byť bezpodílové spoluvlastnictví manželů (dovolatelů) bylo soudem zrušeno. Po zániku bezpodílového spoluvlastnictví do jeho vypořádání, resp. do uplynutí lhůty pro vypořádání, je nutno při absenci zákonné úpravy použít analogicky právní úpravu obsahem a účelem nejbližší a takovouto úpravou je ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák. Nedala-li druhá žalovaná souhlas k uznání závazku, jsou tyto úkony učiněné ve lhůtě tří let od zrušení bezpodílového spoluvlastnictví neplatné a oba žalovaní se neplatnosti dovolávají. I v případě, že by první žalovaný uznal závazek po uplynutí tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví, mělo by toto uznání vliv na běh promlčecí lhůty pouze ve vztahu k němu a nikoli vůči druhé žalované.

Dovolatelé zároveň soudům obou stupňů vytýkají nesprávné užití ustanovení § 151f obč. zák. „v původním znění", když - podle jejich názoru - po vstupu České republiky do Evropské unie měly být aplikovány „unijní předpisy" a nikoli normy umožňující „uplatnit u soudu právo na uspokojení pohledávky staré třeba 50 a více let bez ohledu na promlčecí doby".

Dále dovolatelé namítají, že úhrnná výše všech úroků, tedy úroků i úroků z prodlení, je podstatně nižší, než jak byla žalována. Polemizují rovněž se závěrem odvolacího soudu, podle něhož bude-li druhá žalovaná zavázána k úhradě téže pohledávky žalobkyně dvěmi rozhodnutími (a to v projednávané věci a ve směnečném řízení), lze se dvojímu plnění ubránit ve vykonávacím řízení.

Proto dovolatelé požadují, aby Nejvyšší soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jehož se dovolatelé výslovně dovolávají, je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu).

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolateli uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.) zásadně právně významným neshledává.

Na závěr, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§ 237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nebo ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Dovolací námitkou, jejímž prostřednictvím dovolatelé brojí proti závěru odvolacího soudu co do výše úroků, ve skutečnosti nezpochybňují správnost právního posouzení věci, nýbrž napadají skutková zjištění o tom, kolik činí součet úroků a úroků z prodlení; uplatňují tak dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., který ale přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. l písm. c) o. s. ř. způsobilý založit není. Pro řešení otázky přípustnosti dovolání jsou bez právního významu rovněž výhrady dovolatelů poukazující na vady řízení, když - vzhledem k argumentaci shora - jejich případná existence [a naplnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.] přípustnost dovolání nezakládá.

Rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ani co do řešení otázky (ne)důvodnosti žalovanými vznesených námitek neplatnosti uznání závazku prvním žalovaným a promlčení. Závěry odvolacího soudu v tomto směru totiž především postrádají potřebný judikatorní přesah, když jsou významné právě a jen pro projednávanou věc.

Posouzení otázky platnosti uznání závazku prvním žalovaným a důvodnosti námitky promlčení není - podle přesvědčení Nejvyššího soudu - v rozporu s hmotným právem, ani s dosavadní judikaturou. Tak v rozhodnutí ze dne 31. července 1986, sp. zn. 3 Cz 27/86, uveřejněném v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR č. 2, ročník 1987, pod číslem 29, byl soudní praxí formulován a odůvodněn závěr, který se obdobně uplatní i v této věci, podle něhož půjčuje-li si jeden z manželů od jiného občana nebo organizace peníze a ve smlouvě o půjčce vystupuje jako dlužník, je ze smlouvy o půjčce zavázán a oprávněn jen ten z manželů, který ji jako dlužník uzavřel, a k její platnosti není třeba souhlasu druhého manžela ve smyslu ustanovení § 145 obč. zák. (v rozhodném znění), když se netýká společných věcí (smlouvou o půjčce, popř. na základě smlouvy o úvěru jsou peněžní prostředky teprve nabývány). Není-li souhlas druhého z manželů nutný k platnosti smlouvy, ze které závazek k peněžnímu plnění vzniká, nelze uvažovat o jeho nezbytnosti ani v případě úkonů, jimiž dlužník již vzniklý závazek uznal. Úvahy o (ne)platnosti uznání závazku prvním žalovaným ze dne 18. prosince 1998 pro absenci souhlasu druhé žalované jsou ostatně bezpředmětné, jelikož tento právní úkon byl učiněn po uplynutí tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů (žalovaných).

Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani aplikace ustanovení § 151f obč. zák., když na výkladu (a použití) tohoto ustanovení Nejvyšší soud založil řadu svých rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2005, sp. zn. 21 Cdo 2455/2004 a v něm obsaženou argumentaci k odkazovanému ustanovení občanského zákoníku), přičemž ani pro období po 1. květnu 2004 je nepovažoval za rozporné s právem Evropské unie.

Závěry odvolacího soudu nemají zásadní právní význam ani v tom, že druhá žalovaná byla (nepravomocně) zavázána „k úhradě téže pohledávky" ve směnečném řízení, jelikož v případě, že by žalobkyně skutečně v obou sporech uspěla a získala dvě vykonatelná rozhodnutí, mohla by se druhá žalovaná bránit dvojímu plnění v případném řízení o výkon rozhodnutí (viz důvody R 59/2004).

Jelikož Nejvyšší soud neshledal rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným [a tudíž přípustným podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.], dovolání žalovaných, které není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., odmítl [§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaných bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. 

Ohodnoťte článok
Hlasovalo: 695
FacebookVybrali SMETwitterDeliciousLinkedIn

NOVÝ PRÍSPEVOK

Najčítanejšie (Judikatúra)

Zobraziť všetky Nové v judikatúre

CSP: Zabezpečovacie opatrenie a princíp kontradiktórnosti a rovnosti strán sporu

Cieľom zabezpečovacieho opatrenia je eliminovať nepriaznivé následky, ktoré by mohli v priebehu konkrétneho civilného sporového konania ...

Príbuzenský stav sudcu a diskvalifikácia z pozície zákonného sudcu

Otázku príbuzenského vzťahu je potrebné vnímať v objektívnom a subjektívnom zmysle. Pokiaľ by išlo o súrodenecký alebo rodičovský ...

Trovy konania – dôkazné bremeno

Každý jednotlivý úkon právnej služby musí byť pri rozhodovaní o sume priznanej náhrady posudzovaný samostatne so zreteľom na to, či išlo ...

Predpoklady pre vyhovenie návrhu na odklad vykonateľnosti (§ 444 CSP)

Odklad vykonateľnosti napadnutého rozhodnutia má mimoriadny charakter, pretože dovolací súd odložením vykonateľnosti pred rozhodnutím o ...

Zaujímavé odkazy

Hľadanie poisťovateľa podľa EČVhttps://ws.skp.sk/pvia/poistovatel.xhtml?lang=sk

S nárokom na poistné plnenie sa obráťte na zobrazeného poisťovateľa

Zistenie platnosti technickej a emisnej kontroly podľa evid. čísla vozidlahttps://www.stkonline.sk/overenie-stk

Overenie termínu platnosti technickej a emisnej kontroly zdarma

Konkurzy a reštrukturalizáciehttps://ru.justice.sk/ru-verejnost-web/pages/searchKonanie.xhtml?query=

Zoznam konkurzov a reštrukturalizácií

Katastrálna mapahttps://zbgis.skgeodesy.sk/mkzbgis/sk/kataster/?bm=zbgis&z=8&c=19.530000,48.800000#

Zistenie vlastníka nehnuteľnosti klikom na mape.

Online zmluvyhttp://www.onlinezmluvy.sk/

Vzory zmlúv a všetko k nim na jednom mieste.

Digitálna parlamentná knižnicahttp://www.nrsr.sk/dl/

Spoločná česko-slovenská digitálna parlamentná knižnica je elektronická forma úplných ...

Registre

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníkuhttps://www.justice.gov.sk/PortalApp/ObchodnyVestnik/Formular/FormulareZverejnene.aspx

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníku

Notársky centrálny register záložných právhttp://www.notar.sk/%C3%9Avod/Not%C3%A1rskecentr%C3%A1lneregistre/Z%C3%A1lo%C5%BEn%C3%A9pr%C3%A1va.aspx

Vyhľadajte si záložcu, veriteľa alebo záloh v Notárskom centrálnom registri záložných ...

Štatistický register organizáciíhttp://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/Databases/register_organizacii/!ut/p/b1/jY_BDoIwEEQ_qYMtFo-LkVJDGosWoRfTgzEYAQ_G7xeJV9G9TfLeTJZ5VjPfh2d7CY926MPtnf3yRNbafVFVUNUig-aRgnEOyOQINCOAL0eYfCt1kqYRITHlBvpAO1VuRQQRf_wZ4K_9taJcyAJIChVDU-7KleUcxH_5R-YnZK5hAmZeNPnQndm9c67GVbwAlOWrBg!!/dl4/d5/L2dJQSEvUUt3QS80SmtFL1o2X1ZMUDhCQjFBMDgxVjcwSUZTUTRRVU0xR1E1/

Register obsahuje registračné údaje o ekonomických subjektoch a vedie ho Štatistický úrad SR.

Obchodný registerhttp://www.orsr.sk/

Obchodný register je verejný zoznam, do ktorého sa zapisujú zákonom stanovené údaje ...

Živnostenský registerhttp://www.zrsr.sk/

Živnostenský register tvorí súbor určených údajov o podnikateľoch. Údaje do registra ...

Register stratených a odcudzených dokladovhttp://www.minv.sk/?stratene-a-odcudzene-doklady

Overte si, či sa vám niekto nepreukázal strateným alebo odcudzeným dokladom inej osoby.

Čítali sme

Združenie sudcov Slovenska kritizuje navrhovanú reformu súdnictvahttps://www.teraz.sk/slovensko/zss-kritizuje-navrhovanu-reformu-sudni/501349-clanok.html

Vláda SR schválila reformu súdnictva 30. septembra.

Rezort práce o koncepte exekučnej amnestie:Vyžaduje si širšiu diskusiuhttps://www.teraz.sk/slovensko/mpsvr-sr-koncept-exekucnej-amnestie-si/501255-clanok.html

Navrhovaná novela z dielne rezortu spravodlivosti plánuje zaviesť nové donucovacie opatrenia pre ...

J. Szabó: D. Trnka sa dopustil závažného disciplinárneho previneniahttps://www.teraz.sk/slovensko/pokracuje-disciplinarne-kona-d-trnkom/501254-clanok.html

Bývalý generálny prokurátor Dobroslav Trnka sa dopustil poskytnutím rozhovoru pre televíziu v ...

Kandidáta na sudcu ústavného súdu bude musieť zvoliť absolútna väčšina poslancov Národnej rady SRhttps://www.webnoviny.sk/kandidata-na-sudcu-ustavneho-sudu-bude-musiet-zvolit-absolutna-vacsina-poslancov-narodnej-rady-sr/

Kandidát na sudcu Ústavného súdu SR (ÚS SR) bude musieť byť zvolený absolútnou väčšinou ...

Reforma súdnictva by mala posilniť právomoci Súdnej rady SRhttps://www.teraz.sk/slovensko/reforma-sudnictva-by-mala-posilnit-pr/500962-clanok.html

Sudca by mal stratiť svoju funkciu aj v prípade obchodných, majetkových alebo finančných ...

Platnosť zbrojného preukazu a zbrojnej licencie by sa mohla skrátiťhttps://www.teraz.sk/slovensko/platnost-zbrojneho-preukazu-a-zbrojnej/500960-clanok.html

K úprave zákonov ministerstvo pristupuje z dôvodu prijatia smernice Európskej únie o kontrole ...

Nové časopisy

Justičná revue 8-9/2020

Justičná revue 8-9/2020

Časopis pre právnu prax, ktorý vydáva Ministerstvo spravodlivosti SR

Bulletin slovenskej advokácie 9/2020

Bulletin slovenskej advokácie 9/2020

Recenzovaný časopis pre právnu vedu a prax vydávaný Slovenskou advokátskou komorou.

STUDIA IURIDICA Cassoviensia 2/2020

STUDIA IURIDICA Cassoviensia 2/2020

Elektronický vedecký časopis vydávaný Právnickou fakultou Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v ...

Súkromné právo 4/2020

Súkromné právo 4/2020

Recenzovaný časopis zameraný na otázky aplikačnej praxe.

Bulletin slovenskej advokácie 7-8/2020

Bulletin slovenskej advokácie 7-8/2020

Recenzovaný časopis pre právnu vedu a prax vydávaný Slovenskou advokátskou komorou.

Zo súdnej praxe 4/2020

Zo súdnej praxe 4/2020

Vždy aktuálne informácie z jurisdikcie vrcholových súdov SR.

PoUtStŠtPiSoNe
: