9 / 2013
GREGÁREK, Matěj: Justification as fairness: liberalismus jako symetrický rámec pro justifikační teorie
Politické teorie obvykle vymezují určitý soubor institucí jakožto normativně a fakticky optimálnízáklad uspořádání společnosti; ospravedlňují specifickou směsici nepolitických „smithovských“ a politických„hobbesosvkých“ institucionálních pravidel.Různé politické teorie se však ve svých argumentech častovzájemně míjí natolik, že se jejich argumenty zdají být zcela nesouměřitelné. Tento článek se pokouší zmírnittento problém vzájemné nesouměřitelnosti tím, že vymezuje „homogenizovaný společný prostor“, vekterém by se mohly teorie potkávat a vzájemně slyšet. Přestože tento rámec vychází primárně z (neo)liberálnípolitické teorie, je značně obecný a otevřený. Základním podmínkou souměřitelnosti argumentacerůzných teorií je jejich zakotvení v rámci, který se vyznačuje symetrickými předpoklady ohledně lidskéhochování – neboli rozdíly mezi teoriemi by měly být důsledkem další argumentace, a nikoli odlišných výchozíchpředpokladů. Předkládaný rámec rozlišující „společenskou gramatiku“ a „estetické ohledy“ nabízí třidiskuzní rozhraní – (1) normativní otázku toho, jaké hodnoty by měly být zařazeny mezi společenskougramatiku; (2) normativní otázku, které další hodnoty jsou významné natolik, aby případně převážily nadgramatickými pravidly; (3) faktickou otázku toho, které instituce jsou „nezbytné a vhodné“ k dosaženínormativně relevantních hodnot. „Férovost“ předkládaného justifikačního rámce se odvíjí od jeho otevřenostivůči neopomenutelným hodnotám všech diskutovaných teorií a od rovnosti zbraní ztělesněnoupožadavkem na symetrické výchozí předpoklady. CR – cze
rok: 2013, 9, 849-868
PIPKOVÁ, Petra Joanna: Ochranný účel normy a jeho význam pro vymezení rozsahu odpovědnosti za škodu (k § 2910 NOZ)
Článek analyzuje jeden z nástrojů vymezení rozsahu odpovědnosti původce škody, učení o ochrannémúčelu normy. Tento nástroj je v českém právním řádu víceméně neznámý. Doposud byl aplikovánpouze Ústavním soudem v jednom nálezu. S přijetím nového občanského zákoníku a recepcí německéhoodpovědnostního systému se však ochranný účel normy dostává i do civilního práva českého.Malá generálníklauzule objevující se v § 2910 věta druhá NOZ, na rozdíl od velké chránící pouze absolutní práva,totiž dává poškozenému nárok na náhradu škody pouze v případě, když jej a dotčené právní zájmy mělporušený zákon za úkol chránit.Text se zabývá metodologií zjišťování ochranného účelu porušené normy. Jedná se vlastně o specifický druhinterpretace normy. Článek identifikuje tři základní interpretační pomůcky, a to gramatický, systematickýa historický výklad.Dále pak uvádí konkrétní postup aplikace těchto interpretačních pomůcek. Po jejichanalýze pak článek již přistupuje k popsání způsobu zjišťování, zda poškozený subjekt a dotčený právnízájem jsou kryty ochranným účelem porušené normy. Autorka pak závěrem konstatuje, že učení o ochrannémúčelu normy je nejlepším nástrojem vymezení rozsahu odpovědnosti, neboť nejlépe odpovídá požadavkuprávní jistoty, nicméně má být pouze základem pro vymezení rozsahu odpovědnosti, nikoli nástrojemjediným. CR – cze
rok: 2013, 9, 869-882
ALEXA, Karel: Prodloužení lhůty pro stanovení daně
Lhůta pro stanovení daně je neodmyslitelným prvkem právní úpravy správy daní. Tato lhůta představuje časový úsek, ve kterém má být stanovena daň.Mimo něj daň stanovit nelze. Je proto zřejmé,že každému důvodu, pro který se tento úsek může rozšířit, budou ti, kdo daňové právo aplikují v praxi,věnovat zvýšenou pozornost. Právní úprava správy daní, jak je obsažena v zákonu č. 280/2009 Sb., daňovýřád, ve znění pozdějších předpisů, zavedla zcela nový případ takového rozšíření, a to prodloužení lhůty prostanovení daně. A právě prodloužení lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 2 daňového řádu je článekvěnován. Článek nejprve popisuje princip prodloužení lhůty pro stanovení daně. Pozornost je zde věnovánapředevším základním podmínkám prodloužení lhůty a způsobu, jak takové prodloužení počítat.Další část článku obsahuje výklad o jednotlivých právních skutečnostech, které mohou prodloužení lhůtypro stanovení daně vyvolat, tj. o podání dodatečného daňového tvrzení a výzvě k jeho podání, oznámenírozhodnutí o stanovení daně, řízení o opravných a dozorčích prostředcích a konečně o prohlášení nicotnostirozhodnutí o stanovení daně. Poslední část článku se stručně zabývá intertemporální úpravou daňovéhořádu, která na prodloužení lhůty pro stanovení daně dopadá. CR – cze
rok: 2013, 9, 883-894
HANDRLICA, Jakub: 55 let evropské integrace v oblasti mírového využívání jaderné energie: vývoj, současnost a perspektivy právního řádu Euratomu
Zatímco primární právo Evropské unie (včetně jejích předchůdců: Evropského hospodářskéhospolečenství a Evropského společenství) prošlo od r. 1957 řadou klíčových změn, zůstává primární právoEuratomu i dnes v zásadě identické, jako tomu bylo před 55 lety. S ohledem na tuto skutečnost je Euratomčasto předmětem kritiky. Kritika je směrována nejenom vůči cíli, pro nějž byl Euratom zřízen, ale i ve vztahuk řadě obsoletních ustanovení primárního práva a způsobu vydávání právních předpisů, ve kterémEvropský parlament dodnes nedisponuje spolurozhodovací pravomocí.V této souvislosti se mluví o demokratickémdeficitu a Evropské společenství pro atomovou energii je označováno jako „fosilie“. Na stranědruhé ovšem došlo zejména pod vlivem judikatury Evropského soudního dvoru k rozsáhlé legislativní činnostiEuratomu, která se opírá o (původně marginální) Kapitolu třetí. Tyto posuny je možné chápat i jakosoučást šířeji koncipovaného fenoménu „europeizace mezinárodního práva“, tj. absorbování ustanovenímezinárodních úmluv v předpisech evropského práva. Příspěvek se věnuje otázce, jaká je role legislativyEuratomu v novém miléniu a jaké jsou perspektivy tohoto společenství tváří v tvář důsledkům haváriev japonské jaderné elektrárně Fukushima Dai-ichi. CR – cze
rok: 2013, 9, 895-913
DRGO, Ján: Východiská, štruktúra a všeobecná povaha protižidovskej legislatívy v nacionálno-socialistickom Nemecku po roku 1933
Uvedená štúdia je rámcovaná z hľadiska miesta, času a predmetu. Zameriava sa na právnepostavenie židovského obyvateľstva v Nemecku po roku 1933 so zreteľom na právne postavenie Židov voverejnej službe, slobodných povolaniach a robotníckych zamestnaniach. Štúdia pozostáva z troch častí.Prvá časť sa zameriava na ideologické postuláty, z ktorých vychádzalo nemecké protižidovské zákonodarstvo,teda predovšetkým na národ, rasu a rasový antisemitizmus. Druhá časť sa venuje diskriminačnejlegislatíve v rokoch 1933–1935 so zreteľom na zákon o obnove profesionálnej štátnej služby zo 7. apríla 1933a zákon o pripustení k advokátskej činnosti. Tretia kapitola je zameraná na vznik partikulárnej právnejúpravy voči židovským štátnym príslušníkom.Dôraz sa tu kladie primárne na zákon o ríšskom občianstvea jeho vykonávacie predpisy a sekundárne aj na tzv. norimberské zákony v širšom slova zmysle. Osobitnápozornosť je v príspevku venovaná aj ustanoveniam o výnimkách z protižidovskej legislatívy. Záver prácepredstavuje určité zovšeobecnenie nemeckej protižidovskej legislatívy, vyvodenie konkrétnych vlastnostítejto legislatívy najmä vo vzťahu k protižidovskej legislatíve niektorých európskych krajín v období2. svetovej vojny. CR – sla
rok: 2013, 9, 914-930
ELIÁŠ, Karel; recenze: VYMAZAL, L.: Vymazal L. Zástavní právo. Praha: Linde Praha, 2012, 270 s.
Recenzovaná práce je pojata jako komentář k jednotlivým ustanovením občanského zákoníku o zástavním právu. Tím je podmíněna i její vnitřní strukturace. Zvláštní pozornost si dle recenzenta zaslouží např. zasvěcený výklad o vzniku zástavního práva kmovitým věcem (a nemovitým věcem neevidovaným v katastru nemovitostí) bez odevzdání zástavy, zařazený jako komentář k § 158 OZ. Jinou neobyčejně zdařilou částí komentáře je výklad o nabytí zástavního práva od neoprávněného (s. 136 an.). Ovšem i jiné části díla si zaslouží pozornosti, jako např. pojednání o pohledávkách, jejichž uspokojení lze zástavním právem zajistit (s. 70 an.), kritická analýza úpravy a výkladu otázek týkajících se právních dispozic zástavního dlužníka se zástavou (s. 161 an.), včetně rozboru judikatury vylučující smluvní omezení zástavního dlužníka v těchto dispozicích, nebo podrobný a zasvěcený výklad o věřitelově uspokojení ze zástavy (s. 176 an.). CR – cze
rok: 2013, 9, 931-932
WINTR, Jan; recenze: KUBÁT, M.: Kubát M. Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? Brno: Barrister & Principal, 2013, 120 s.
Recenzované dílo propojuje výstižná vysvětlení klíčových politologických pojmů a konceptůs velmi podnětným zamyšlením nad stavem současné české politiky amožnostmi jeho zlepšení.Je to výborná popularizace politologie, ale rovněž vynikající učební text osvětlující tu částpolitologie, která má nejvíce styčných ploch se státovědou a ústavním právem. Recenzent je přesvědčen, žepráce si najde řadu čtenářů mezi právníky a studenty právnických fakult. S naprostouvětšinou Kubátových názorů se ztotožňuje až na několik výjimek, které v recenziblíže rozvádí. CR – cze
rok: 2013, 9, 932-935
KLEŇOVÁ, Veronika; recenze: LONGCHAMPS DE BÉRIER, F.: Longchamps de Bérier F. Law of Succession: Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Warszawa: Wolters Kluwer Polska, 2011, 290 s.
V recenzované práci profesor Longchamps de Bérier prezentuje rímske dedičské právo jako základný rámec pre diskusiu o dedičskom práve a jeho právnych úpravách osvojených jednotlivými krajinami. Výstižne a prístupne charakterizuje systém rímskeho dedičského práva a jeho inštitúty, s ktorými zároveň porovnáva zodpovedajúcu súčasnú právnu úpravu predovšetkým v Rakúsku, Nemecku, Taliansku, Belgicku, Švajčiarsku, Poľsku, ale aj v mnohých iných krajinách. Vychádza pritom z rozsiahleho pramenného materiálu tak rímskeho práva, ako aj súčasných právnych úprav. Prácu však obohacuje i množstvom neprávnických, predovšetkým starovekých prameňov. Problematika je podávaná nanajvýš výstižne a zrozumiteľne. Práca je navyše napísaná v jazyku anglickom a môže byť preto hodnotným prínosom pre najširší okruh právnych vedcov, odborníkov z praxe, ako aj laikov, ktorí sa zaujímajú o problematiku dedičského práva. CR – sla
rok: 2013, 9, 935-937
PAULIČKOVÁ, Alena; recenze: VÍTOVÁ, B.: Vítová B. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2011, 203 s.
CR – sla
rok: 2013, 9, 938-939
HRNČÁROVÁ, Nataša; recenze: KOŠIČIAROVÁ, S.: Košičiarová S. Princípy dobrej verejnej správy a Rada Európy. Bratislava: Iura Edition. 2012, 556 s.
CR – sla
rok: 2013, 9, 940-942
ŠEJVL, Michal: Zpráva z konference "Justification of Political Authority", konané na Právnické fakultě Antverpské univerzity
CR – cze
rok: 2013, 9, 943-946
BROŽOVÁ, Sandra: Zpráva z konference "Jednotlivec a stát"
CR – cze
rok: 2013, 9, 947-948
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz