5 / 2014
DOLEŽAL, Adam – DOLEŽAL, Tomáš USP: Kauzalita jako nutný prostředek pro uchopení právní odpovědnosti?
Tento článek se zabývá pojetím kauzality v právním diskursu. Z tohoto důvodu se zabývá nejprve pojetím kauzality v rovině vědecké, filosofické a v běžně užívané řeči. Má smysl při zkoumání právní kauzality vycházet z některých teorií týkající se kauzality obecné? Není právní kauzalita jen umělým konstruktem, který v konečném důsledku za určitých podmínek uznává fikci příčinného vztahu, jež je podkladem pro přiznání právní odpovědnosti? Názorová spektra se v tomto případě odlišují, zatímco někteří autoři tvrdí, že v právní kauzalitě se v podstatě o kauzalitu v pravém slova smyslu nejedná a jde tak pouze o pragmatické politické rozhodování o uplatnění distributivní a korektivní spravedlnosti, či ekonomické zhodnocení užitku ve společnosti, jiní naopak poukazují na to, že kauzalita jako taková má i v právu své odůvodnění v běžném použití tohoto slova, tj. v „common sense“ smyslu nebo dokonce přímo ve vědeckém smyslu. Jaká kritéria nás tedy v právním slova smyslu vedou k tomu, abychom mohli říci, že z právního hlediska jednání nebo událost jsou příčinnou jiné události způsobující újmu? Které otázky relevantní pro filosofický diskurs mohou být v právním diskursu ignorovány jako nepodstatné tak, aby smysl celého institutu nebyl narušen? Autoři se snaží poukázat na spojitost termínu kauzalita v těchto různých odvětvích, byť se podle nich nutně dostáváme do situace, kdy kauzalitu považujeme za pluralistický pojem. V závěru se článek pokouší na základě funkce deliktního práva nalézt k jednotlivým případům kauzální souvislosti paradigmatické kauzální případy, z nichž by vycházely určité, v praxi využitelné kauzální vzorce. CR – cze
rok: 2014, 5, 353-379
SISKOVIČ, Štefan – SISKOVIČOVÁ, Katarína: Sme sofisti či platonisti? : Konflikt medzi univerzálnou hierarchiou princípov a autoritatívnym rozhodovaním sudcov na príklade analýzy historického vývoja inštitútu notárskej exekučnej zápisnice
V súčasnej situácii, ktorú niektorí považujú za všeobecnú krízu hodnôt a totálny relativizmus a druhí zase označujú ako víťazstvo slobody, kedy je spor medzi modernistami a postmodernistami sporom o to, či existuje alebo neexistuje aspoň jeden spoločný oporný bod, na ktorom by sme mohli v duchu Newtonovho výroku postaviť celý náš vesmír, sa myšlienkami vraciame do minulosti. Je pozoruhodné, že už v antickom Grécku môžeme pozorovať obdobný spor tomu dnešnému a to medzi relativizmom a metafyzikou, keď relativisti odmietali predstavu existencie akejkoľvek od človeka nezávislej hodnoty a naopak metafyzici sa snažili obhájiť platnosť hodnôt existujúcich za hranicou nášho sveta. Spoločným menovateľom súčasného a minulého sporu je práve hľadanie otázky na to, či je všetko závislé od vôle človeka a platnosť má potom iba arbitrárny charakter alebo naopak existuje určitá štruktúra hodnôt poznateľná rozumom, ktorej platnosť je všeobecná a nie je závislá od ľudskej vôle. Podstatu tohto sporu sme sa snažili ukázať aj v našom článku, kde čitateľovi najskôr ozrejmíme jeho teoretickú podstatu na báze analýzy vzťahov jednotlivých princípov a následne sa teoretický problém budeme snažiť vysvetliť aj pomocou analýzy a komparácie súčasného platného právneho poriadku s poriadkom prvej ČSR a súvisiacej judikatúry v oblasti notárskych zápisníc ako exekučných titulov resp. ich staršími verziami vykonateľných verejno-notárskych listín.V celom článku sa preto pýtame na povahu samotnej štruktúry hodnôt a princípov, ktorých vzájomné vzťahy sú buď základom pre správnu aplikáciu princípov (platónska predstava), alebo sú skôr výsledkom ustálenej aplikácie princípov (sofistická predstava). CR – sla
rok: 2014, 5, 380-395
NOVÁK, František: Legislativa ČR v roce 2012 - analýza vybraných chronologických souvislostí
Tato studie je věnována podrobnější komparativní analýze základních deskriptivních dat a proměnných, jež byly získány na základě monitoringu české legislativy za rok 2012. Provádí se na pozadí vybraných chronologických souřadnic, které umožňují porovnávat výsledky ukazatelů (proměnných) dosažené za rok 2012 s dlouhodobými časovými řadami již od roku 1918, ale soustřeďuje se rovněž na zobrazení recentního, tedy posledního pětiletého období. Umožňuje tak porovnávat stav a vývoj české legislativy z hlediska její formální struktury (typy legislativních dokumentů, vztah zákonných a podzákonných forem), z hlediska její odvětvové dynamiky (systematizace základních legislativních dokumentů na základě jejich příslušnosti do tradičních právních odvětví) v příslušných obdobích, ale též z hlediska kvantitativních přírůstků na úrovni jednotlivých typů legislativních dokumentů a nakonec i z hlediska uplatnění faktoru změny v legislativě. Výsledky jsou prezentovány formou přehledných tabulek a shrnujících komentářů. Potvrzují zejména pokračující hypertrofii novelizačních legislativních dokumentů na úrovni zákonů a primárních předpisů, jakož i tendenci k narůstání podílu soukromoprávních odvětví na nové legislativě ČR. Poprvé jsou v rámci tohoto ročního kvantitativního přehledu a analýzy české legislativy prezentovány změny v legislativě též prostřednictvím struktury základních právních odvětví včetně základní systémové proporce veřejného a soukromého práva. CR – cze
rok: 2014, 5, 396-410
ŠTACHOVÁ, Naďa: Mezi nadějí a zoufalstvím: K počátkům profesní etiky advokátů v českých zemích
Ústředním tématem příspěvku je otázka, jak z pozic právní historie nahlížet etické dějiny advokátského stavu. Prameny z církevního i světského prostředí, které svědčí o činnosti advokátů, lze rozdělit na dvě skupiny. První akcentuje ideál mravnosti a spravedlnosti. Druhá registruje stížnosti vůči advokátům, kteří jsou podrobeni ostré kritice, v podstatě od chvíle, kdy se pravidelně objevují na soudním fóru. Vnímat negativní zmínky o advokátech, které jasně převažují, doslovně, by ovšem znamenalo číst jejich poselství jednostranně. Za kritikou zkažených advokátů lze tušit jasné povědomí o ideálu mravnosti, který ztělesňuje sv. Ivo. CR – cze
rok: 2014, 5, 411-423
TOMÁŠEK, Michal; recenze: KIRILENKO, V.P.: Kirilenko V. P. a kol. Meždunarodno-pravovoje uregulirovanije dějatělnostigosudarstv-učastnikov Tamožennovo sojuza i Jedinovo ekonomičeskovoprostranstva. Sankt-Petěrburg, 2013, 440 s.
Recenzent seznamuje čtenáře s publikací omezinárodněprávní regulaci činnosti účastnickýchzemí celní unie a jednotného hospodářského prostoru mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem,zpracovanou pod vedením profesora Viktora P. Kirilenka z Ruské prezidentské akademienárodního hospodářství a veřejné správy v Petrohradě. Recenzovaná knihaje sice informativní, ale místy dost popisná a na vkus středoevropského čtenáře neobsahujevlastní hodnocení a stanoviska. V metodách jejího zpracování převažuje metoda systematickáa historická, zatímco metoda srovnávací zcela chybí. Recenzent si proto dovolil tentonedostatek v recenzi napravit poukazem na srovnání některých prvků euroasijských integračníchuskupení s analogickými prvky Evropské unie. CR – cze
rok: 2014, 5, 424-426
KOUDELKA, Zdeněk; recenze: SCHELLE, K. – TAUCHEN, J.: Schelle K. – Tauchen J. Vývoj konstitucionalismu v českých zemích. Praha: Linde, 2013, 2 svazky, 2800 s.
Recenzovaná práce je bezkonkurenční prací nejen svým rozsahem, ale i obsahem. Zahrnuje období 1848-2013, které je rozebíráno v rámci jednotlivých časových úseků – devíti kapitol ústavních epoch (Vývoj konstitucionalismu 1848–1918, Boj za české státní právo 1848–1918, Boj za československou státnost 1914–1918, Vývoj konstitucionalismu 1918–1938, Vývoj konstitucionalismu 1938–1945, Vývoj konstitucionalismu 1945–1948, Vývoj konstitucionalismu 1948–1989, Vývoj konstitucionalismu 1989–1992, Vývoj konstitucionalismu 1993–2013). Dále dílo obsahuje výbor nejvýznamnějších právních pramenů či politických dokumentů. Takový přístup je tradiční. Nicméně autoři doplňují další informace. Velmi přínosné je, že autoři vývoj v českých zemích nezplošťují jen na politické dějiny české, ale zařadili do publikace i dokumenty z moravských a slezských právních dějin, které jsou podstatně hůře dohledatelné. Proto je nutné Schelleovu a Tauchenovu práci ocenit i jako pramenné dílo, které má trvalou hodnotu a k němuž se budou vracet jiní právníci a historici. Publikace je přehledná a dobře graficky zpracovaná. Reprodukce dobových dokumentů a fotografie ji příjemně oživují. CR – cze
rok: 2014, 5, 426-427
LOJEK, Antonín: Hrdina I. A. Proč hrabě Špork seděl ve vězení pro dlužníky?Ostrava: KEY Publishing, 2013, 340 s.
Autor se v recenzované práci rozhodl provést právně-historickou analýzu jednoho (směnečného) sporu hraběte Šporka s advokátem Neumannem, který se jeví snad ze všech sporů, které Špork vedl, nejslavnější. Monografie je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole nám autor představuje oba aktéry procesu a jejich spory, které předcházely i provázely vlastní směnečný proces. Ve druhé kapitole se zabývá vývojem směnky a jejími pojmovými znaky. Ve třetí kapitole je pojednáno o tehdejší advokacii v Čechách. Čtvrtou kapitolu můžeme chápat jako jakýsi exkurz do problematiky purkrabského soudu a jednotlivých etap řízení před tímto soudem. V páté kapitole autor věnuje především pozornost vlastnímu rozsudku purkrabského soudu, kterým byl Špork odsouzen k proplacení své směnky a Šporkovu zmařenému pokusu o revizi rozhodnutí ve věci samé. Šestá kapitola popisuje převoz hraběte Šporka do Prahy a jeho uvěznění ve vězení pro dlužníky, kde strávil třináct týdnů. V sedmé, závěrečné kapitole jsou vylíčeny Šporkovy pokusy zvrátit pravomocné a vykonané rozhodnutí purkrabského soudu, včetně jeho dalších aktivit. Recenzovaná monografie představuje významný přínos v oblasti historicko-právní vědy, neboť autor zde uvedl nové skutečnosti ze sporu mezi hrabětem Šporkem a advokátem Neumannem a poprvé zde prezentoval prameny, které dosud nebyly publikovány, nebo alespoň nebyly přeloženy do češtiny. CR – cze
rok: 2014, 5, 427-429
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz