12 / 2013
TOMÁŠEK, Michal: Viktor Knapp v bráně jazyků
Profesor Viktor Knapp ovládal několik cizích jazyků – angličtinu, francouzštinu, němčinu, rušitnu a španělštinu. Ve 30. letech získal jako student pražského gymnázia solidní znalosti latiny, která je považována za základ všeobecné i jazykové logiky. Viktor Knapp představil svoji první sémantickou analýzu právní terminologie v roce 1947 ve své knize o nacistické právní filozofii. Během 60. a 70. let dospěl k významným teoretickým závěrům o právním jazyku, právním metajazyku a o jazykovém výkladu. Všechny zmíněné metody aplikoval Viktor Knapp ve svých monografiích a statích o srovnávacím právu. Přínos Viktora Knappa ke všeobecné teorii právního překladu nachází široké uplatnění i v dnešní době v teorii a praxi současného evropského práva. CR – cze
rok: 2013, 12, 1172-1183
ELIÁŠ, Karel: Civilista Viktor Knapp
Stať se u příležitosti 100. výročí narození V. Knappa (1913–1996), který zasáhl do různých právnických disciplín, zabývá jeho působením na poli občanského práva. Knapp zůstává v mysli široké právnické veřejnosti především jako civilista. Autor má za to, že to je hlavně proto, že Knapp za svého života podstatně ovlivnil podobu učebnic občanského práva vydávaných v Československu a později v Česku od r. 1953 do r. 1995, ať již jako jejich hlavní redaktor, nebo významný spoluautor. Hlavní vědecké Knappovy práce (monografie) z oboru civilního práva – o vlastnictví, zániku obligací a systému občanského práva –vznikly v 50. letech XX. stol. Ty, a především Knappovo Vlastnictví v lidové demokracii (1953), představují ukázková díla marxistického přístupu k řešení právních otázek. Později se Knapp prioritně zabýval jinými oblastmi práva (informatikou, právní filosofií, komparatistikou a právní logikou), ale ani v pracích z těchto okruhů nezapřel, že je především civilistou. To je patrné i z Teorie práva, jeho poslední významné knihy (1995), která je ve skutečnosti výbornou teorií civilního práva a která si, na rozdíl od většiny prací předchozích, podle názoru autora uchová (spolu s některými drobnějšími texty) trvalý význam. Knapp významně ovlivnil i podobu psaného občanského práva. Podílel se na tvorbě občanského zákoníku z r. 1950. Byl rovněž spoluautorem rozsáhlé novely občanského zákoníku schválené v r. 1991, která si kladla za cíl přizpůsobit civilní právo potřebám demokratického státu. Autor se hlásí k tomu, že je Knappovým žákem, a uvádí, že měl ke Knappovi od r. 1988 blízký osobní vztah. Nepřehlíží ale, jak se Knapp zvláště v 50. a 70. letech podepsal na ideologizaci právní vědy. Za jeho trvalý přínos považuje Knappův stálý odpor proti dezintegraci občanského práva, důraz na institucionální výklad občanskoprávních institutů, respekt k zásadě historia magistra vitae. Připomínají se Knappova slova, že „co je v zákoně, nemusí být teoreticky nepochybné, a že ne všechno, co je napsáno v literatuře, musí být nutně pravda“. Knappovo dílo i jeho vědecká kariéra podle názoru autora potvrzují platnost teze, že právní věda přestane být vědou, stane-li se služkou politiky. CR – cze
rok: 2013, 12, 1184-1196
HAVEL, Bohumil: Svoboda a zájem: Viktor Knapp v tenatech komercialistiky
Článek se pokouší popsat některé dotyky Viktora Knapa s obchodním právem. Ukazuje, že Knappův civilistický zájem a jeho pozdější příklon k axiomatické předurčenosti soukromého práva nutně ovlivňují i jiná odvětví práva civilního. Ač bylo dále diskutované koncernové právo Knappově pozornosti vzdálené, přesto i v něm platí obecné úvahy, které Knapp vyslovil u jiných příležitostí. Koncernové právo je totiž také jen projevem autonomie vůle a zákon reguluje na jeho možné dopady, resp. se snaží předcházet těm negativním, nechtěným. Svoboda jednotlivce musí být ctěna i zde, zejména je-li hospodářská podstata koncernu sice užitečná, ale také nutně svazující. Má-li právní norma omezující pravidla, ba dokonce pravidla deliktní, není možné je číst extenzivně, aniž by byly na stůl položeny jasné důvody, že je taková argumentace hodnotově nutná a správná. CR – cze
rok: 2013, 12, 1197-1205
SOBEK, Tomáš: Viktor Knapp a nacistický moralismus
Kniha Viktora Knappa Problém nacistické právní filozofie (první vydání 1947) je významným příspěvkem k porozumění povaze národně-socialistické (= NS) jurisprudence. Knapp správně tvrdí, že základním principem NS-teorie práva je tzv. teze spojení práva a morálky. Právo a morálka tvoří jednotu, takže plnění morálních povinností může být vynucované právem. To je už samo o sobě nebezpečná proti-liberální idea. V konečném důsledku totiž nacistický režim může svým občanům mocensky vnucovat vlastní koncepci dobrého života. Mnohem horší je však skutečnost, že nacisté zneužili morálku k ospravedlnění hrubě nemorálních praktik, včetně vyhlazování jiných národů. I morálka může být nemorální. Nacistická morálka je toho „dobrým“ příkladem. CR – cze
rok: 2013, 12, 1206-1218
CVRČEK, František: V. Knapp a 50 let právní informatiky v ČR
Právní informatika v tomto roce slaví v České republice 50 let od svého založení. Její zakladatel, V. Knapp, ji koncipoval jako speciální obor zabývající se aplikací exaktních metod na právní jevy. Ačkoliv vlivem překotného technologického vývoje se od původních Knappových představ mnohé změnilo, základní orientace jim vytýčená však zůstává stejná. Jde o přesvědčení, že exaktní postupy činěné ve spolupráci lingvistů, matematiků a informatiků mohou přinést nové pohledy na právo, jak v oblasti teoretické, tak praktické. Orientace současného výzkumu v ČR na studium právního jazyka, právní ontologie a automatické zpracování právních textů s lingvistickou podporou, prováděná na rozsáhlých právních databázích se ubírá cestou zcela srovnatelnou s podobnými výzkumy prováděnými v Evropě i USA. V oblasti aplikací to není teorie, která zaostává, ale především státoprávní praxe. Je např. neuvěřitelné, že český stát nebyl dodnes schopen ani vytvořit centrální právní informační systém, ačkoliv jej Knapp v projektu ASPI navrhoval již v 70. letech. Knapp předpověděl v oblasti právní informatiky řadu aplikací a provedl dodnes inspirativní výzkumy. Vytvořil tak tradici, která je stále živá a hodná následování. CR – cze
rok: 2013, 12, 1219-1230
POLČÁK, Radim: Pět tichých minut za Viktorem Knappem
Viktor Knapp byl jednou z nejvýznamnějších osobností v historii českého a československého práva. Tento text se zaměřuje na Knappovu práci v oboru právní informatiky, informační teorie práva a práva informačních a komunikačních technologií a argumentuje tezi, že je i po několika dekádách v mnoha ohledech stále vhodná výjimečné pozornosti. Následující text je rozdělen do pěti minut věnovaných současné podobě základních konceptů právní informatiky, tj. chápání práva jako informačního systému, úloze informačních a komunikačních technologií, možnostem automatizované tvorby právních informací a konečně konceptu ticha. Čtyři z uvedených minut zabývají se otázkami, které strukturálně vycházejí z Knappova chápání rozsahu a úlohy právní informatiky. Pátá minuta naproti tomu vymezuje se vůči Knappovu názoru, že totiž role právní informatiky je čistě instrumentální. V tomto ohledu jsou představeny argumenty konkurenční teze, že přes absenci logických a matematických metod ke zpracování komplexních obsahových otázek práva, z nich především spravedlnosti, je povinností právní informatiky permanentně konfrontovat obsah práva se základní teleologií informačních technologií a samotné informace (tj. s účelem pomoci lidstvu čelit entropii). Na konci páté minuty pak je představen intuitivní návrh metody k dosažení obsahového zkvalitnění současného práva (tj. ke zvýšení jeho organizační hodnoty) prostřednictvím redukce hluku. CR – cze
rok: 2013, 12, 1231-1244
KNAPP, Viktor: Návrh ke koncepci ÚSP AV ČR
Přetisk návrhu koncepce. CR – cze
rok: 2013, 12, 1245-1249
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz