Podnik ako predmet BSM

Nie je žiadny dôvod pre to, aby podnik nemohol byť predmetom bezpodielového spoluvlastníctva manželov, t. j. majetkového spoločenstva manželov upraveného Občianskym zákonníkom. To však len za predpokladu, že išlo o podnik patriaci obidvom manželom ako podnikateľom. Pokiaľ však podnikateľom bol len jeden z manželov a išlo o vec slúžiacu výkonu len jeho povolania, patrí podnik do oddeleného vlastníctva podnikajúceho manžela a nemohol sa stať predmetom bezpodielového spoluvlastníctva

(rozsudok Najvyššieho súdu ČR zo dňa 27. 09. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004)

Z odôvodnenia:

Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále „soud prvního stupně") 16. 9. 1996 domáhala vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků jako bývalých manželů. Uvedla, že bezpodílové spoluvlastnictví manželů – účastníků (dále „BSM") zaniklo rozvodem manželství ku dni 15. září 1993. BSM bylo vypořádáno dohodou účastníků z 12. 9. 1996 jen částečně, nevypořádána však zůstala hodnota živnosti žalovaného, který podnikal pod obchodním názvem Č. Hodnota jeho živnosti byla asi 1.400.000 Kč. Žalobkyně navrhla, aby znaleckým posudkem byla zjištěna hodnota živnosti žalovaného ke dni zániku BSM a poté mu uloženo, aby jí na vyrovnání podílů ze zaniklého BSM zaplatil polovinu hodnoty živnosti.

Soud prvního stupně rozsudkem z 22. 1. 1997, č. j. 26 C 172/96-14, rozhodl tak, že zamítl „žalobu se žádostí, aby bylo rozhodnuto o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků k věcem, nabytým za trvání manželství, uzavřeného 15. 11. 1975." Dospěl k závěru, že BSM účastníků nebylo sice vypořádáno ani částečně jejich dohodou z 12. 9. 1996, ale vypořádat je nemůže ani soud. Návrh na jeho vypořádání soudem byl podán až 16. 9. 1996, tj. po uplynutí tříleté lhůty od zániku BSM stanovené v § 149 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění novely provedené zákonem č. 131/1982 Sb. (dále „ObčZ"), k němuž v daném případě došlo 15. 9. 1993, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství účastníků.