SOBEK, Tomáš: Problém legitimní autority
Toto je první ze dvou dílů eseje o problému legitimní autority. Tato část se zaměřuje na vysvětlení základních pojmových rozdílů. Rozlišujeme několik druhů legitimity, např. etickou, sociologickou a právní legitimitu. Co je to vlastně právní legitimita? Lze ji redukovat na etickou legitimitu? Lze ji redukovat na sociologickou legitimitu? Nebo je něčím specifickým a nezávislým? Velmi důležité je odlišení epistemické a praktické autority. Epistemické expertní) autority poskytují dobré rady, praktické autority stanoví příkazy. Většina teoretiků uvažuje politickou autoritu spíše jako druh praktické autority než jako druh epistemické autority.Nicméně, lze redukovat praktickou autoritu na epistemickou? I to je velmi zajímavá a hodně diskutovaná otázka. Pojem legitimity má justifikační předpoklady a obligační důsledky. Jak ospravedlnit povinnost k poslušnosti politické autoritě? A jakou povahu má tato povinnost? Je to morální povinnost? CR – cze
rok: 2013, 6, 537-561
TELEC, Ivo: Vědecké objevy a právo
Článek je věnován podrobným právním otázkám vědeckých objevů z hlediska platného českého a mezinárodního práva. Autor se kriticky zaměřuje zejména na někdejší československé právo vědeckých objevů z let 1957 až 1990, které bylo vybudováno podle sovětského právního a politického modelu. Autor současně pohlíží na právní problematiku vědeckých objevů a na jejich právní principy z hlediska nového českého občanského zákoníku z roku 2012.Zveřejněné vědecké objevy mají v tomto soukromoprávním pohledu postavení nehmotných věcí, které mají povahu veřejných statků určených k obecnému užívání. Zároveň se jedná o věci ničí, protože k nim nejsou zákonem přiznána žádná absolutní subjektivní majetková práva. Pro vědecké objevy přitom platí nepřímá právní ochrana prostředky proti nekalé soutěži. Pozornost je věnována též právu osobnostnímu a právu proti nekalé soutěži. Článek vyjadřuje dílčí příspěvek k tematice výzkumnického práva. CR – cze
rok: 2013, 6, 562-576
DOLEŽAL, Adam – DOLEŽAL, Tomáš USP: Problematika prokazování příčinné souvislosti v medicínsko-právních sporech
Pochybení při poskytování zdravotní péče jsou společensky citlivě vnímaným tématem. Jen velmi málo poškozených se však v praxi rozhodne vymáhat náhradu za újmu způsobenou poskytovatelem zdravotních služeb soudní cestou. Problematických aspektů při vymáhání škodního nároku ze strany pacienta je celá řada, nicméně jako nejpalčivější se jeví obtíže při stanovení příčiny a následku. Otázka kauzality je právě v medicínsko-právních sporech otázkou vysoce citlivou a k jejímu řešení se nabízí řada modelů. V České republice se v soudní praxi vychází z požadavku prokázání stoprocentní příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou na zdraví. Takto nastavená aplikační praxe je zřejmě v nesouladu s principem korektivní spravedlnosti, která by se měla v odpovědnosti za škodu odrážet; existuje totiž jen málo sporů o náhradu škody na zdraví, ve kterých by bylo možné kauzální nexus bez problémů prokázat. V některých zahraničních právních řádech se proto objevují rozličné alternativní přístupy k pravidlům dokazování tak, aby pacient v konečném důsledku nebyl neúspěšný jen z důvodu nemožnosti prokázání kauzálního nexu. Autoři odkazují v tomto článku na určité teoretické a praktické alternativy k teorii conditio sine qua non (jako je kauzální proporcionální odpovědnost či koncept ztráty naděje, případně obrácení důkazního břemene). CR – cze
rok: 2013, 6, 577-588
DAVALA, Michal: Pozitívne záväzky amerických štátov vo vzťahu k mučeniu
Zákaz mučenia je podľa čl. 5 Amerického dohovoru o ľudských právach súčasťou práva na ľudské zaobchádzanie, resp. širšieho rámca práva na rešpektovanie fyzickej, duševnej a morálnej integrity/nedotknuteľnosti. Napĺňanie zákazu mučenia vyžaduje od štátov nie len plné uplatňovanie negatívnych záväzkov vo vzťahu k právu nebyť mučený. Štáty sú povinné prijať vhodné opatrenia na predchádzanie všetkých prípadov zakázaného zaobchádzania. Ak zlyhajú v preventívnej povinnosti, každé podozrenie zo zlého zaobchádzania musí byť riadne a včas vyšetrené. Páchatelia musia byť potrestaní a primeraná kompenzácia, alebo iná forma náhrady, musí byť poskytnutá obeti. Koncept pozitívnych záväzkov je preto taktiež uplatnený. Príspevok analyzuje pozitívne povinnosti amerických štátov vo vzťahu k zákazu mučenia, ktorý tak dosahuje status positivus. Autor sa zameriava na peňažné i nepeňažné prostriedky nápravy, ktoré musí štát poskytnúť, aby kompenzoval mučenie, alebo kruté, neľudské a ponižujúce zaobchádzanie alebo trestanie. Prvá skupina pokrýva stratu majetku a príjmov, rôzne výdavky a všetky ďalšie finančné následky zlého zaobchádzania, ako aj morálnu ujmu. Morálna ujma je však kompenzovaná hlavne nepeňažnými prostriedkami nápravy, ktoré zahŕňajú rozsudok per se, publikovanie rozsudku, verejné ospravedlnenie, procesné alebo hmotnoprávne opatrenia, legislatívne zmeny, zabezpečenie vzdelania alebo zdravotnej starostlivosti priamych i nepriamych obetí. Posledná časť rozpracúva značne unikátny koncept v medzinárodnom práve ľudských práv – koncept životného plánu (life plan). Ten prepája legitímne životné očakávania jednotlivca s konceptom nemajetkovej ujmy. CR – sla
rok: 2013, 6, 589-610
MLÍKOVSKÝ, Pavel: Platy soudců
Článek se věnuje odměňování soudců v České republice coby jedné ze záruk soudcovské nezávislosti. První část popisuje vývoj zákonné úpravy odměňování soudců v České republice od roku 1995 a řadu rozhodnutí Ústavního soudu reagujících na pokusy o restriktivní zásahy do odměňování soudců ze strany moci zákonodárné. Druhá část popisuje rozhodnutí ústavních či nejvyšších soudů vybraných cizích států, která se zabývají zásahy legislativy a exekutivy do odměňování soudců. Je zjevné, že v řadě zemí vznikly stejné spory. Řada těchto rozhodnutí ukazuje zajímavé paralely se současnou situací v České republice. Závěrečná část článku má za cíl celé téma shrnout za použití argumentů Ústavního soudu i soudů zahraničních. Autor se zabývá rolí soudní moci v zákonodárném procesu ve vztahu k předpisům týkajícím se odměňování soudců a dospívá k závěru, že soudní moc by se měla na zákonodárném procesu v těchto věcech spolupodílet prostřednictvím svých zástupců. Autor dále zkoumá vhodnou výši soudcovských platů a podmínky pro její zvyšování a snižování a tvrdí, že platy soudců v České republice nejsou nepřiměřené. Zkoumána je rovněž otázka inflace a jejího vlivu na platy soudců se závěrem, že řešení typické pro kontinentální právní systém je výhodnější než řešení typické pro systém common-law. Autor se též pokouší definovat podmínky, za jejichž dodržení lze snížení soudcovských platů akceptovat. CR – cze
rok: 2013, 6, 611-631
TRÖSTER, Petr; recenze: FUCHS, M.: Fuchs Maximilian (ed.): Europäisches Sozialrecht. Nomos Kommentar. 6. vydání. Baden-Baden: Nomos Verlag, Basilej: Helbing Lichtenhahn Verlag. Vídeň: Manzsche Verlags-u. Universitätsbuchhandlung, 2013, 1002 s.
Dosud poslední vydání recenzovaného díla obsahuje především rozbor nových koordinačních nařízení EP a Rady č. 883/2004 a č. 987/2009, která nabyla účinnosti v květnu 2010. Dále je v něm poprvé a rozsáhle okomentována směrnice Rady č. 2011/24/EU o výkonu práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Komentář obsahuje i přehledné tabulky a vyznačuje se bohatými odkazy na judikaturu Evropského soudního dvora. Autoři jednotlivých kapitol patří k předním znalcům evropského práva sociálního zabezpečení. Již od prvního vydání má komentář velmi dobrý ohlas v Německu i v zahraničí, protože nabízí argumentační a řešitelskou pomoc v téměř všech případových situacích. CR – cze
rok: 2013, 6, 632-633
HOLLÄNDER, Pavel; recenze: DRGONEC, J.: Drgonec Ján. Ústava Slovenskej republiky. Komentár. 3. vydanie. Šamorín: Heuréka, 2012, 1620 s.
Recenzovaná práce v sobě spojuje dva přístupy: jednak podává podrobný výklad textu ústavy z pohledu mimořádně rozsáhlého a detailního rozboru relevantní judikatury Ústavního soudu SR; druhý přístup představuje právně-teoretický a konstitucionalistický rozbor jednotlivých ústavních ustanovení, v němž je přítomen autorův názor, často diskusní či polemický. Komentář tak nabízí nejen komplexní pohled na slovenskou ústavu, ale inspirace pro úvahy nad řadou ústavně-právních otázek, to vše ve čtivém a jazykově originálním podání. CR – cze
rok: 2013, 6, 634
KOTOUS, Jan; recenze: NECHVÁTAL, B.: Nechvátal B. (ed.): Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Praha: Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, 2012, 474 s.
Recenzované dílo je sborníkem příspěvků přednesených na semináři, který se uskutečnil dne 16. září 2010 na Vyšehradě za velké účasti zástupců církevní a odborné veřejnosti. Recenzent seznamuje s tématy jednotlivých příspěvků. CR – cze
rok: 2013, 6, 634-635
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz