10 / 2013
DUBOVSKÝ, Milan: Konanie o pilotnom rozsudku ako zvláštny procesný postup Európskeho súdu pre ľudské práva
Cieľom príspevku je vymedzenie základných východísk konštituovania konceptu konania o pilotnom rozsudku implikujúceho systémové zlyhanie vo vnútroštátnom práve alebo v postupoch vnútroštátnych orgánov Vysokých zmluvných strán judikatúrou Európskeho súdu pre ľudské práva, jeho typových procesných prvkov a zvláštností v priebehu implementácie finálneho rozhodnutia vo veci zodpovednou Vysokou zmluvnou stranou. Pozornosť je tiež venovaná právnemu základu konceptu tvoriaceho súčasť širšej kategórie meritórnych rozhodnutí s použitím článku 46 odsek 1 súdom pri prejednávaní individuálnych sťažností podľa článku 34 Dohovoru, presadeniu konštitutívnych výrokov súdu limitujúcich inak obvyklú mieru uváženia Vysokých zmluvných strán pri prijímaní vnútroštátnych opatrení k náprave a faktickému presahu účinkov pilotných rozsudkov mimo rámec inter partes. CR – sla
rok: 2013, 10, 1013-1028
EXNER, Jan: Sportovní národnost ve světle práva Evropské unie
Tento článek hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva Evropské unie. Jeho cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací upravujících příslušnost sportovců k národním týmům s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Pravidla upravující sportovní národnost jsou v práci rozdělena do čtyř skupin podle toho, jak se k nim se zřetelem ke své stávající rozhodovací praxi v budoucnu pravděpodobně postaví Soudní dvůr Evropské unie. Nejprve je zkoumána otázka, zda tato pravidla vůbec spadají do působnosti práva EU, tudíž i do jurisdikce unijních soudních orgánů. V případě kladné odpovědi je dále posuzováno, zda představují překážku volnému pohybu a v případě, že ano, je hodnoceno, zda je takové omezení jako výjimka v unijním právu ospravedlnitelné a přiměřené. Výjimky jsou zkoumány z pohledu Smluv i na základě bohaté sportovní judikatury Soudního dvora Evropské unie. Vědom si neustále se zvyšujícího ekonomického dopadu sportovní činnosti dal Soudní dvůr ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006 posuzování souladu pravidel upravujících sportovní národnost s unijním právem úplně nový rozměr. CR – cze
rok: 2013, 10, 1029-1044
ŠTEFKO, Martin: Právo vyslat cizince na pracovní cestu v rámci České republiky?
Článek pojednává o problematické praxi kontrolních orgánů, které nutí zaměstnavatele na základědiskutabilní právní úpravy nevysílat cizince, občany z třetích států, na pracovní cesty v rámci Českérepubliky. Článek analyzuje relevantní pracovněprávní předpisy i recentní judikaturu. Na závěr je vedleprávní argumentace zařazeno stručné zamyšlení o ekonomických a demografických souvislostech. CR – cze
rok: 2013, 10, 1045-1050
VLACHOVÁ, Barbora; recenze: BŘÍZA, P.: Bříza P. Volba práva a volba soudu v mezinárodním obchodě.Praha: C. H. Beck, 2012, 300 s.
Téma, o němž pojednává recenzované dílo, je velmi aktuální, zejména s ohledem na přijatou revizi nařízení Brusel I, která nabude účinnosti v plném rozsahu 10. ledna 2015. Kniha je velmi pečlivě a přehledně strukturována. Monografie je psána velmi čtivě a i přes velké množství faktických údajů nebudí dojem učebnicového textu. Může být přínosem pro posluchače právnických fakult, kteří si chtějí prohloubit znalosti v této problematice. Knihu lze také jednoznačně doporučit všem, kdo se potřebují v daném tématu zorientovat, a to zejména při výkonu právní praxe. CR – cze
rok: 2013, 10, 1051-1052
KORIČANSKÁ, Marie; recenze: SNIJDERS, H. – VOGENAUER, S.: Snijders H. – Vogenauer S. (eds.) Content and Meaning of National Lawin the Context of Transnational Law.Mnichov: Sellier European Law Publishers, 2009, 222 s.
Recenzované dílo je sborníkem dvanácti velmi zajímavých příspěvků z oblasti mezinárodního a evropského práva. Jednotlivá pojednání v recenzovaném sborníku se zabývají vzájemnými vlivy nadnárodního práva (především práva Evropské unie a Rady Evropy) a vnitrostátního práva ve světle vnitrostátní normotvorby a aplikační praxe soudů. Autory dílčích příspěvků jsou holandští, angličtí a švýcarští akademici a právní odborníci nejen z oblasti mezinárodního práva (např. Déirdre Dwyer, Maya Hertig Randall, John Cartwright). Vzhledem k širokému nosnému tematickému zaměření, které ve své linii umožnilo tematickou pestrost dílčích příspěvků, zaujme recenzovaný sborník nejen čtenáře z oblasti evropského práva, ale i z oblasti práva ústavního, občanského a obchodního. CR – cze
rok: 2013, 10, 1052-1053
MOSNÝ, Peter – JÁGER, Robert; recenze: LACLAVÍKOVÁ, M. – ŠVECOVÁ, A.: Laclavíková M. – Švecová A. Pramene práva na území Slovenska II.(1790–1918). Trnava: TYPI Universitas Tyrnaviensis, 2012, 673 s.
Recenzovaná publikácia je druhým zväzkom predpokladanej štvorzväzkovej edície Pramene práva na území Slovenska. Obdobie rokov 1790–1918 je z právno-historického hľadiska mimoriadne náročné obdobie, ktoré je čiastočne zavŕšené právnymi kodifikáciami z obdobia dualizmu. Autorkám sa podarilo vhodne skĺbiť vedecko-bádateľskou i pedagogicko-didaktickou rovinu, v čom spočíva jedinečnosť spracovania posudzovanej publikácie. Súčasťou komentovaných prameňov práva v recenzovanej publikácii je popri komplexe otázok na záver jednotlivých celkov aj uvádzanie kazuistiky a súdobej právnej praxe. Celkove recenzenti hodnotí publikáciu veľmi pozitívne. Autorkám sa ju podarilo napísať štýlom, ktorý nie je príliš typický pre univerzitných učiteľov a vedeckých pracovníkov. Vyvarovali sa akýmkoľvek ťažkopádnym nezrozumiteľným termínom a práca je zrozumiteľná nielen poslucháčom štúdia na právnických fakultách, ale aj študentom nie právnych disciplín, či záujemcom z radov verejnosti. CR – sla
rok: 2013, 10, 1053-1055
VANDUCHOVÁ, Marie; recenze: JELÍNEK, J.: Jelínek, J. a kolektiv. Zákon o obětech trestných činů.Komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2013, 264 s.
Recenzovaná práce je prvním komentářem k tomuto zákonu, který pod vedením prof. JUDr. Jiřího Jelínka, CSc., zpracovali Mgr. Bc. Vladimír Pelc a Mgr. Katarína Danková, kteří se problematikou obětí dlouhodobě zabývají. V poznámkách k jednotlivým ustanovením autoři zevrubně rozebírají text zákona, upozorňují na některá jeho úskalí a nevyhýbají se ani kritice jeho legislativních nedostatků. Tam, kde je to pro výklad nových institutů účelné, uvádějí autoři rozbor příslušných ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu. Součástí komentáře je rovněž souhrnný výklad změn, které byly zákonem o obětech trestných činů provedeny v jiných zákonech a které jsou přímo spojeny s problematikou ochrany obětí trestných činů. Komentář se jistě stane užitečným vodítkem při práci neziskových organizací poskytujících pomoc obětem trestné činnosti, policistů, soudců, státních zástupců a dalších subjektů zabývajících se obětmi trestných činů. CR – cze
rok: 2013, 10, 1055-1056
SVOBODA, Pavel: Výroční konference o evropském právu 2013
Informace o průběhu a obsahu konference, jejíž přínos spočívá zejména v přehledném seznámení s objemnou novou judikaturou Soudního dvora EU v řadě oblastí evropského práva za uplynulý rok, a to v podání vedoucích teoretiků i praktiků daných oborů. CR – cze
rok: 2013, 10, 1057-1058
TAUCHEN, Jaromír: Vědecké kolokvium „Oděv v právu"
Informace o obsahu a průběhu akce. CR – cze
rok: 2013, 10, 1059-1060
DĚDIČ, Jan: Obchodní korporace v pohledu rekodifikačních intertemporálních ustanovení
Příspěvek se zabývá především problematikou právního režimu obchodních společností a družstev, které budou existovat k 31. 12. 2013, po nabytí účinnosti rekodifikace soukromého práva. Analyzuje se v něm, jaká ustanovení nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích se vztáhnou na tyto právnické osoby bez dalšího, v jakém rozsahu a na koho se bude ještě aplikovat dosavadní obchodní zákoník a do kdy budou obchodní korporace povinny přizpůsobit společenské smlouvy nebo stanovy nové právní úpravě. Autor dospívá k závěru, že na obchodní korporace je třeba s účinností od 1. 1. 2014 aplikovat jak přechodné ustanovení § 3041 NOZ, tak i § 777 odst. 1 a 2 ZOK. Příspěvek se výslovně zabývá dvěma zákonnými odchylkami od obecného právního režimu, a to odměňováním členů orgánů a právy a povinnostmi společníků. Pokud jde o problematiku podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku, dospívá autor k závěru, že je tak možno učinit již v průběhu roku 2013 s účinností od 1. 1. 2014. Negativně se staví k možnosti aplikovat sankční ustanovení (zejména § 63až 65, 62 či 68 ZOK), pokud se předmětný skutek stal ještě před 1.1.2014. V poslední části se příspěvek zabývá problematikou přechodu podnikatelských seskupení na nový právní režim. CR – cze
rok: 2013, 10, 953-962
ŠEJVL, Michal: Stát jako nositel sekularizace?
Tento článek představuje polemiku s některými tezemi Pavla Holländera vyjádřenými v jeho článku „Soumrak moderního státu“. Konkrétně se snaží ukázat, že některé „skryté kódy“ moderního státu jsou spíše než znaky, které by splňovaly současné státy, weberovskými ideálními typy, představujícími jisté tendence v politickém uspořádání Evropy objevivší se někdy od 12. do 20. století. Zejména pak polemizuje s Böckenfördeho představou, že moderní stát vznikl v procesu sekularizace a stal se jejím „vehiklem“. Místo toho prezentuje názory historických sociologů (jako Anderson, Tilly, Ertman či Gorski), podle nichž stát vznikl díky „militaristicko-fiskálním“ krokům podniknutým přibližně od vrcholného středověku. Tyto teze pak doplňuje názory Michela Foucaulta, především představou governmentality, rozvinutou v jeho díle „Securité, Territoire, Population“, která nastupuje někdy od 16. století poté, co jí připravila půdu pastorální moc křesťanství. Moderní stát je pak chápán „jen“ jako jedna z „epizod“ ve vývoji governmentality. CR – cze
rok: 2013, 10, 963-988
JANEČEK, Václav: Sankční náhrada škody
České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační. Přesto se u nás objevují určité indicie, podle kterých může náhrada škody naplňovat i jiné legitimní cíle, a to kupříkladu preventivní či sankční. Tento názor byl ostatně v nedávné době výslovně potvrzen i Ústavním soudem či Nejvyšším soudem ČR. Preventivní a sankční princip náhrady škody je doktrinálně spojován především se specifickým institutem angloamerického práva, tzv. sankční náhradou škody. České soudy ale prozatím přípustnost sankční náhrady škody bez jakéhokoliv hlubšího odůvodnění odmítají. Podle autora pramení tento dogmatický přístup patrně z nesprávného a pouze parciálního chápání tohoto institutu. Autor se ve svém článku snaží čtenáři představit sankční náhradu škody v její skutečné podobě, a to zejména v kontextu současného anglického a českého práva, aby tak ukázal, že odmítavý přístup našich domácích soudů není vždy zcela na místě. Samotný článek nejprve ve světle relevantní judikatury shrnuje platné anglické právo v této oblasti a zároveň jej kriticky srovnává s českou úpravou. Zde se ukazují některé zásadní podobnosti českého i anglického pojetí náhrady škody. Další část zasazuje sankční náhradu škody do širších souvislostí, které jsou nezbytné k jejímu adekvátnímu uchopení, a poukazuje na její obecné aspekty a systematické zakotvení. V neposlední řadě se autor ve svém textu částečně věnuje též příslušné evropské úpravě tohoto soukromoprávního instrumentu. CR – cze
rok: 2013, 10, 989-1012
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz