TlačPoštaZväčšiZmenši

Následky vznesenia námietky premlčania

24.5. 2012, 16:45 |  najpravo.sk

Námietka premlčania je inštitútom hmotného práva, ktorá je upravená v ustanovení § 100 ods. 1 OZ. Podľa tohto ustanovenia sa právo premlčí, ak sa nevykonalo v dobe v tomto zákone ustanovenej (§ 101 až 110 OZ). Na premlčanie súd prihliadne len na námietku dlžníka. Ak sa dlžník premlčania dovolá, nemožno premlčané právo veriteľovi priznať. Tým však nedochádza k zániku práva, ale len k jeho oslabeniu, ako vyplýva z citovaného zákonného ustanovenia. Nárok naďalej trvá ako naturálna obligácia. Tomu zodpovedá riešenie situácií predpokladaných zákonom, výslovne v § 455 ods. 1 OZ, podľa ktorého za bezdôvodné obohatenie sa nepovažuje, ak bolo prijaté plnenie premlčaného dlhu.

Inak vyjadrené, zákon dovoľuje a nevylučuje dobrovoľnú realizáciu povinnosti, ktorú by inak súd v príslušnom konaní nemohol veriteľovi priznať, bez toho, že by takýto dôsledok sankcionoval podľa ustanovení o bezdôvodnom obohatení. Tento záver zodpovedá dôsledkom vyplývajúcich z realizácie zásady súkromnej autonómie. Je totiž úplne na vôli povinného, či vôbec, prípadne v akom rozsahu, uspokojí nárok veriteľa, ktorý síce v súdnom konaní by nemohol byť priznaný pre pôvodne vznesenú námietku premlčania, avšak ktorý je neskôr dlžníkom (z akýchkoľvek dôvodov) predsa len splnený.

(rozsudok Najvyššieho súdu ČR z 27. júna 2006, sp. zn. 28 Cdo 2893/2005)

Z odôvodnenia:

Okresní soud v Cheb u rozsudkem ze dne 3.1.2005, čj. 10 C 127/2004-19, zamítl z důvodu promlčení návrh žalobců, aby bylo rozhodnuto, že jsou oprávněnými osobami k vydání nemovitostí zemědělské usedlosti čp. 2 v D. Zjistil, že rozhodnutím pozemkového úřadu - Okresního úřadu v Ch. ze dne 15.12.1993, které nebylo právní moci dne 17.5.1994, nebyl uznán nárok žalobců k předmětným pozemkům a byli odkázáni na soud. Protože žaloba byla podána až 1.10.2004 a žalovaný namítl promlčení nároku, nebylo možno žalobcům nárok přiznat. Věcnou stránkou návrhu se proto soud nezabýval.

O odvolání žalobců proti tomuto rozsudku rozhodoval Krajský soud v Plzni, který rozsudkem shora uvedeným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dovodil, že pokud zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě"), který nárok žalobců upravuje, neobsahuje zvláštní ustanovení o lhůtách k podání návrhu podle § 4a tohoto zákona u soudu, podléhá tento nárok promlčení podle ustanovení § 101 a násl. občanského zákoníku (o.z.). Nárok žalobců na projednání věci u soudu podléhal obecné tříleté promlčecí lhůtě, byl však uplatněn až po uplynutí doby 10 let. Odvolací soud nemohl přihlédnout k tomu, že v průběhu odvolacího řízení žalovaný sdělil, že na námitce promlčení netrvá. Tím, že tuto námitku původně v řízení před prvým stupněm uplatnil, došlo totiž k zániku uplatněného nároku. Samotné jejich právo ale nezaniklo, nadále trvá jako naturální, pouze je nelze vynutit státní mocí. Dlužník tak může svou povinnost vůči žalobcům splnit.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení § 237 odst. 1 písm.c) o.s.ř. Rozsudek odvolacího soudu považují za zásadně významný po právní stránce, protože je v rozporu s hmotným právem, a řeší otázku, která je soudy rozhodována rozdílně. Řízení je podle nich postiženo vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm.a), a také spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm.b) o.s.ř.). Neztotožňují se s názorem soudů obou stupňů, že jde o majetkový nárok. V daném případě se podle nich jedná o procesní lhůtu, která měla být stanovena správním orgánem a žalobci měli být upozorněni na následky případného marného uplynutí takto stanovené lhůty, což se nestalo. Dále dovolatelé uplatňují, že na počátku jednání u odvolacího soudu vzal žalovaný výslovně námitku promlčení zpět, a uvedl, že s ohledem na doklady, prokazující vlastnictví právního předchůdce žalobců, které mu byly předloženy, je namístě určení, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. k zemědělské usedlosti čp. 2 včetně přilehlých pozemků v D. Vznesení námitky promlčení je podle žalobců procesním úkonem ve smyslu § 97 odst. 1 o.s.ř. V řízení před soudem platí dispoziční zásada, která umožňuje učiněné úkony vzít zpět. Pokud by tomu tak nebylo, jednalo by se o značné omezení práv žalovaného. V daném případě měli účastníci zájem vyřídit věc smírně, což žalovaný vyjádřil procesním úkonem - zpětvzetím námitky promlčení. Omezením jeho procesních práv, tj. tím, že odvolací soud nepřihlédl k procesnímu úkonu žalovaného, došlo k vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Důkazy, prokazující oprávněnost nároku žalobců tak nebyly vůbec provedeny. Dovolatelé navrhli, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání splňuje formální náležitosti stanovené občanským soudním řádem (o.s.ř.), směřuje přitom proti rozsudku odvolacího soudu, který potvrdil svým rozsudkem první rozsudek soudu prvního stupně v této věci. Dovolání by tak bylo přípustné jen v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu je po právní stránce zásadně významný (§ 237 odst. 1 písm c) o.s.ř.).

K tomuto závěru nelze sice dojít, pokud jde o závěry odvolacího soudu k výkladu § 1 odst. 3 zákona o půdě, podle něhož se právní vztahy neupravené tímto zákonem, (což se týká např. i lhůt k uplatnění nároku na určení oprávněné osoby podle § 4a), řídí obecnými předpisy- v daném případě občanským zákoníkem. V této části rozsudek odvolacího soudu tak není v rozporu s hmotným právem. Naopak je v souladu s judikaturou, včetně judikatury dovolacího soudu, která sdílí názor, vyjádřeným v publikovaném rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z 3.10.2000, sp.zn. 15 Ca 346/2000. V něm se konstatuje, že nárok domnělé oprávněné osoby dle § 4a odst. 5 zákona o půdě je majetkovým nárokem, a s ohledem na chybějící ustanovení o jeho promlčení nebo prekluzi v tomto zákonu je nutno vyjít z předpokladu, že podléhá promlčení podle obecných ustanovení občanského zákoníku, a uplatní se tedy obecná tříletá promlčecí lhůta.

Za otázku zásadního právního významu zakládající přípustnost dovolání však dovolací soud v této věci považuje posouzení otázky, k níž směřuje dovolání, totiž důsledků plynoucích z vyjádření žalovaného, že netrvá na dříve vznesené námitce promlčení, není v rozporu s hmotným právem, protože již v řízení před soudem prvního stupně došlo k zániku nároku na věcné rozhodnutí soudu podle § 4a odst. 5 zákona o půdě.

Dovolací soud v tomto směru připomíná, že námitka promlčení je institutem práva hmotného, ježto je upravena v ustanovení § 100 odst. 1 o.z. Podle tohoto ustanovení se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110 o.z.). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Tím ovšem nedochází k zániku práva, nýbrž pouze k jeho oslabení, jak plyne z citovaného zákonného ustanovení. Nárok nadále trvá jako naturální obligace. Tomu odpovídá řešení situací předvídaných zákonem, výslovně § 455 odst. 1 o.z., podle něhož za bezdůvodné obohacení se nepovažuje, bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu. Jinak vyjádřeno, zákon dovoluje a nevylučuje dobrovolnou realizaci povinnosti, kterou by jinak soud v příslušném řízení nemohl věřiteli přiznat, aniž takový důsledek sankcionuje podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Tento závěr odpovídá důsledkům plynoucím z realizace zásady soukromé autonomie. Je totiž zcela na vůli povinného, zda vůbec, případně v jakém rozsahu, uspokojí nárok věřitele, který sice v soudním řízení by nemohl být přiznán pro původně vznesenou námitku promlčení, avšak který je později dlužníkem (z jakýchkoliv důvodů) přece jen splněn.

Námitka promlčení jako institut hmotného práva neztrácí tuto svou povahou jen proto, že byla uplatněna v průběhu soudního řízení ve formě procesního úkonu účastníka. Ježto svou povahou tkví v právu hmotném, nemůže dojít k omezení dispozice účastníka s takovým jeho projevem pouhým výkladem vycházejícím z ustáleného výkladu procesních úkonů účastníka. Omezení plynoucí v jiných souvislostech z příslušných ustanovení procesního práva kupř. z principu neúplné apelace, se v daných souvislostech neuplatní. Pakliže žalovaný v průběhu pravomocně neskončeného řízení před zahájením jednání u odvolacího soudu výslovně prohlásil, že jednou uplatněnou námitku promlčení „bere zpět", respektive na ní netrvá, je třeba na takovou procesní situaci aplikovat shora uvedené výklady k povaze námitky promlčení. Není proto rozumného důvodu nereagovat na tento úkon žalovaného a přejít jej dokonce odkazem na okolnost, že již v řízení před soudem prvního stupně došlo údajně k zániku nároku na věcné rozhodnutí soudu podle § 4a odst. 5 zákona o půdě.

Dovolací soud nezpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovaný může dobrovolně uzavřít dohodu o vydání věci, pokud má zato, že nové důkazy dostatečně prokazují nárok žalobců jako oprávněných osob na vydání nemovitostí podle § 9 tohoto zákona. Ostatně rozhodnutí pozemkového úřadu, jímž neuznal nárok žalobců jako domnělých oprávněných osob a odkázal je na soud, je rozhodnutím předběžným, tedy nikoli konečným (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30.5.1995, sp. zn. 6 A 61/94).

V této konkrétní věci však se dovolací soud nemůže ztotožnit s jeho posouzením důsledků, plynoucích z prohlášení žalovaného, podle něhož „vzal zpět svou námitku promlčení", jak bylo výše vyloženo. V takto vymezeném rozsahu dovolacího přezkumu nelze proto dospět ke spolehlivému závěru, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo možno považovat za správné. Dovolací soud proto přikročil k zrušení rozsudku odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 i.f. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud rovněž i toto rozhodnutí a vrátil věc sudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o.s.ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro soud prvního stupně, případně pro soud odvolací, závazný (§ 243d ost. 1 o.s.ř., § 226 o.s.ř.).

O nákladech řízení, včetně řízení dovolacího, rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 věta poslední o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. června 2006

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu 

Ohodnoťte článok
Hlasovalo: 526
FacebookVybrali SMETwitterDeliciousLinkedIn

NOVÝ PRÍSPEVOK

Najčítanejšie (Judikatúra)

Najbližšie semináreZobraziť všetky semináre

2. ODBORNÁ KONFERENCIA K PRACOVNÉMU PRÁVU (Seminár)

Jedinečné podujatie svojho druhu, na ktorom sa špičkoví odborníci z ČR a SR podelia o svoje ...

Zobraziť všetky Nové v judikatúre

Vyjadrenie k odvolaniu proti nemeritórnemu rozhodnutiu; Nepredloženie vyjadrenia odvolaciemu súdu

Civilný sporový poriadok inštruuje, že pokiaľ odvolanie smeruje proti rozhodnutiu, ktoré nie je rozhodnutím vo veci samej, súd na vyjadrenie k ...

Subsidiarita neodkladných opatrení

Subsidiarita nariadenia neodkladných opatrení podľa § 324 ods. 3 CSP je síce výslovne upravená len vo vzťahu k zabezpečovaciemu opatreniu, ...

Strata účinnosti úpravy obsiahnutej v rozsudku o úprave práv a povinností k maloletému dieťaťu

Úprava obsiahnutá v rozsudku o úprave práv a povinností k maloletému dieťaťu stratí účinnosť právoplatnosťou výrokov týkajúcich sa ...

Preposielanie vyjadrenia k dovolaniu dovolateľovi

Právam sporovej strany na kontradiktórne konanie a rovnosť v konaní koreluje povinnosť súdu zabezpečiť ich uplatnenie okrem iného aj ...

Zaujímavé odkazy

Hľadanie poisťovateľa podľa EČVhttps://ws.skp.sk/pvia/poistovatel.xhtml?lang=sk

S nárokom na poistné plnenie sa obráťte na zobrazeného poisťovateľa

Zistenie platnosti technickej a emisnej kontroly podľa evid. čísla vozidlahttps://www.stkonline.sk/overenie-stk

Overenie termínu platnosti technickej a emisnej kontroly zdarma

Konkurzy a reštrukturalizáciehttps://ru.justice.sk/ru-verejnost-web/pages/searchKonanie.xhtml?query=

Zoznam konkurzov a reštrukturalizácií

Katastrálna mapahttps://zbgis.skgeodesy.sk/mkzbgis/sk/kataster/?bm=zbgis&z=8&c=19.530000,48.800000#

Zistenie vlastníka nehnuteľnosti klikom na mape.

Online zmluvyhttp://www.onlinezmluvy.sk/

Vzory zmlúv a všetko k nim na jednom mieste.

Digitálna parlamentná knižnicahttp://www.nrsr.sk/dl/

Spoločná česko-slovenská digitálna parlamentná knižnica je elektronická forma úplných ...

Registre

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníkuhttps://www.justice.gov.sk/PortalApp/ObchodnyVestnik/Formular/FormulareZverejnene.aspx

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníku

Notársky centrálny register záložných právhttp://www.notar.sk/%C3%9Avod/Not%C3%A1rskecentr%C3%A1lneregistre/Z%C3%A1lo%C5%BEn%C3%A9pr%C3%A1va.aspx

Vyhľadajte si záložcu, veriteľa alebo záloh v Notárskom centrálnom registri záložných ...

Štatistický register organizáciíhttp://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/Databases/register_organizacii/!ut/p/b1/jY_BDoIwEEQ_qYMtFo-LkVJDGosWoRfTgzEYAQ_G7xeJV9G9TfLeTJZ5VjPfh2d7CY926MPtnf3yRNbafVFVUNUig-aRgnEOyOQINCOAL0eYfCt1kqYRITHlBvpAO1VuRQQRf_wZ4K_9taJcyAJIChVDU-7KleUcxH_5R-YnZK5hAmZeNPnQndm9c67GVbwAlOWrBg!!/dl4/d5/L2dJQSEvUUt3QS80SmtFL1o2X1ZMUDhCQjFBMDgxVjcwSUZTUTRRVU0xR1E1/

Register obsahuje registračné údaje o ekonomických subjektoch a vedie ho Štatistický úrad SR.

Obchodný registerhttp://www.orsr.sk/

Obchodný register je verejný zoznam, do ktorého sa zapisujú zákonom stanovené údaje ...

Živnostenský registerhttp://www.zrsr.sk/

Živnostenský register tvorí súbor určených údajov o podnikateľoch. Údaje do registra ...

Register stratených a odcudzených dokladovhttp://www.minv.sk/?stratene-a-odcudzene-doklady

Overte si, či sa vám niekto nepreukázal strateným alebo odcudzeným dokladom inej osoby.

Čítali sme

Sudcovia z akcie Búrka so svojimi sťažnosťami na GP SR neuspelihttps://www.teraz.sk/slovensko/sudcovia-z-akcie-burka-neuspeli-na-gp-s/470544-clanok.html

Prvá námestníčka generálneho prokurátora SR Viera Kováčiková zamietla sťažnosti sudcov ...

Prezidentka Čaputová doteraz udelila milosť piatim ľuďom, dostala vyše tisíctristo žiadostíhttps://www.webnoviny.sk/prezidentka-caputova-doteraz-udelila-milost-piatim-ludom-dostala-vyse-tisictristo-ziadosti/

Prezidentku Zuzanu Čaputovú doteraz požiadalo o milosť 1 379 ľudí.

Zákon rozlišuje núdzový a výnimočný stavhttps://www.teraz.sk/slovensko/zakon-rozlisuje-nudzovy-a-vynimocn/470441-clanok.html

Výnimočný stav môže byť najdlhšie vyhlásený na 60 dní, možno ho predĺžiť najviac o 30 ...

Centrum právnej pomoci už bude fungovať v takmer bežnom režimehttps://www.teraz.sk/slovensko/centrum-pravnej-pomoci-uz-bude-fungova/470399-clanok.html

Vo väčších kanceláriách v Bratislave, Banskej Bystrici, Košiciach, Žiline, Nitre a Prešove ...

Právnici: Je na mieste zrušiť zákaz zhromažďovania, urobiť to má vládahttps://www.teraz.sk/slovensko/pravnici-je-na-mieste-zrusit-zakaz/470308-clanok.html

Právnici vysvetlili, že zákaz zhromažďovania sa neplatil len počas Veľkej noci, vzhľadom na ...

Slovenské súdy začnú fungovať ako pred koronakrízou, ak dodržia epidemiologické opatreniahttps://www.webnoviny.sk/slovenske-sudy-zacnu-fungovat-ako-pred-koronakrizou-ak-dodrzia-epidemiologicke-opatrenia/

Všetky súdy na Slovensku budú od 1. júna fungovať v režime ako pred koronakrízou.

Nové časopisy

Súkromné právo 2/2020

Súkromné právo 2/2020

Recenzovaný časopis zameraný na otázky aplikačnej praxe.

Justičná revue 3/2020

Justičná revue 3/2020

Časopis pre právnu prax, ktorý vydáva Ministerstvo spravodlivosti SR

Verejné obstarávanie - právo a prax 2/2020

Verejné obstarávanie - právo a prax 2/2020

Dvojmesačník plný odborných informácií monitoruje aktuálne dianie v oblasti verejného ...

Verejné obstarávanie - právo a prax 1/2020

Verejné obstarávanie - právo a prax 1/2020

Dvojmesačník plný odborných informácií monitoruje aktuálne dianie v oblasti verejného ...

Právny obzor 2/2020

Právny obzor 2/2020

Právny obzor je teoretický časopis pre otázky štátu a práva.

Právny obzor 1/2020

Právny obzor 1/2020

Právny obzor je teoretický časopis pre otázky štátu a práva.

PoUtStŠtPiSoNe
: