TlačPoštaZväčšiZmenši

Posudzovanie súladu dojednania o zmluvnom úroku z omeškania s dobrými mravmi

25.8. 2011, 15:37 |  najpravo.sk

Skutočnosť, či sa dojednanie zmluvných strán o zmluvnom úroku z omeškania prieči dobrým mravom, nemožno posudzovať len podľa výšky dojednanej úrokovej sadzby, ale je treba ju posúdiť vo vzťahu ku konkrétnym okolnostiam prípadu.

Konkrétnymi okolnosťami majúcimi vplyv na posúdenie, či dojednanie o úroku z omeškania je v rozpore s dobrými mravmi, sú nielen okolnosti na strane dlžníka, ale aj okolnosti na strane veriteľa, pričom sa treba zaoberať aj dôvodmi, ktoré k dojednaniu konkrétnej výšky úroku z omeľkania viedli, okolnosťami, ktoré ich doprevádzali, aj dôvody nesplnenia zabezpečeného záväzku, prípadne aj dopady priznania dojednaného úroku z omeškania na osobu, voči ktorej je uplatňovaný.

(rozsudok Najvyššieho súdu ČR z 27. 10. 2010, sp. zn. 32 Cdo 2773/2009)

Z odôvodnenia:

Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 18. září 2008, č. j. 8 C 292/2007-62, ve výroku II., jímž Okresní soud v Semilech zamítl žalobu o zaplacení částky 2,669.325,60 Kč s 5% úrokem z prodlení měsíčně z částky 913.762,81 Kč od 11. prosince 2007 do zaplacení (první výrok), změnil jej ve výroku II. o náhradě nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Odvolací soud považoval za správná skutková zjištění soudu prvního stupně i jeho právní závěry. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že ujednání v článku IV bodu 8 písm. a) smlouvy o úvěru z 12. července 2001 uzavřené podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.") mezi žalobkyní jako věřitelkou a první žalovanou jako dlužnicí (druhý a třetí žalovaní jsou ručiteli za závazky dlužnice podle ustanovení § 86 obch. zák.) o úroku z prodlení ve výši 5 % měsíčně z nesplacených splátek úvěru, je neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.") pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Zdůraznil, že rozpor právního úkonu s dobrými mravy je třeba posuzovat v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení. Za rozhodnou pro závěr o výkonu práva v rozporu s dobrými mravy považoval okolnost, že dlužnice neměla jinou možnost financování nákupu kamionu potřebného k podnikatelské činnosti a že důvodem následné neschopnosti splácet úvěr byla porucha nákladního vozidla, na jehož pořízení byl úvěr poskytnut. Rekapituloval, že zamítnutá částka 2,669.325,60 Kč zahrnuje dlužný úrok z prodlení 2,297.790,45 Kč a část dlužných splátek úvěru ve výši 371.535,21 Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.") a uplatňujíc dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.

Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož je sazba úroku z prodlení ve výši 5 % měsíčně dohodnutá v článku IV bodu 8 písm. a) smlouvy o úvěru nepřiměřeně vysoká a ujednání je tak neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Namítá, že při úvaze o rozporu ujednání s dobrými mravy, je třeba v každém individuálním případě vycházet z konkrétních zjištění, jež ústí v závěr, že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy s přihlédnutím k okolnostem významným pro posouzení jak na straně osoby povinné, tak i osoby k výkonu práva oprávněné. Rozhodné jsou ty okolnosti, které mohou ovlivnit odpověď na otázku, zda lze i po subjektu právo vykonávajícím spravedlivě požadovat, aby se prosazení jeho práva neuskutečnilo. To se v dané věci nestalo. Okolnosti uvedené odvolacím soudem nemohou odůvodnit odepření jejího práva požadovat úrok z prodlení. Zdůrazňuje, že podniká v oblasti poskytování úvěrů, přičemž nakládá s finančními prostředky, které si půjčuje od třetích osob a těmto platí úrok. Dovolatelka a první žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru svobodně, se znalostí všech práv a povinností, které pro ně z tohoto vztahu vyplynou. Nebyla-li první žalovaná s podmínkami smlouvy spokojena, mohla oslovit jiný subjekt poskytující úvěry. Dovolatelka povinnosti ze smlouvy o úvěru beze zbytku splnila a byla to pouze první žalovaná, která své povinnosti porušila.

Dovolatelka podotýká, že v rozhodovací činnosti soudů byly jako přiměřené shledány i vyšší úroky z prodlení než dohodnuté ve smlouvě o úvěru. Namítá, že i kdyby bylo ujednání o úroku z prodlení neplatné, měl jí být přiznán úrok z prodlení alespoň v zákonné výši. Úrok z prodlení náleží věřiteli v případě prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku přímo ze zákona a neplatně sjednaná výše tohoto úroku nemůže způsobit zánik nároku jako takového. Proto navrhuje, aby rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. byly zrušeny a v tomto rozsahu věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V doplnění dovolání dovolatelka zdůraznila, že při aplikaci ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. je nutné zkoumat a posuzovat veškeré okolnosti případu. Tedy i ty, které z pohledu obou smluvních stran odůvodňovaly sjednání úroku z prodlení ve výši 5 % měsíčně a dále ty, pro které je sjednání takového úroku ve vztahu ke konkrétním okolnostem neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Soud prvního stupně tyto okolnosti vůbec neposuzoval, pouze zaujal názor, že úrok z prodlení je nepřiměřený s ohledem na zásadu proporcionality obchodněprávních závazků. Tento nedostatek nemohl být zhojen odvolacím soudem doplněním skutečností svědčících o tíživých poměrech na straně žalovaných.

Žalovaní považují rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde, Nejvyšší soud však shledává dovolání přípustným podle písmene c), neboť odvolací soud (i soud prvního stupně) rozhodl v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.

Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák., ve znění účinném v době uzavření smlouvy o úvěru, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle § 502.

Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Z ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (jež vzhledem k ustanovení § 1 odst. 2 věty druhé obch. zák. platí rovněž pro obchodní závazkové vztahy) výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Odvolací soud (i soud prvního stupně) založil své rozhodnutí na závěru, podle něhož je ujednání o úroku z prodlení ve výši 5 % měsíčně ve smlouvě o úvěru v rozporu s dobrými mravy, a proto neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák.

Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně vyjádřil, že skutečnost, zda se ujednání stran o smluvním úroku z prodlení příčí dobrým mravům, nelze posuzovat jen podle výše sjednané úrokové sazby, ale je třeba ji posoudit ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu (srov. usnesení ze dne 5. prosince 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2003, pod číslem 53, dále rozsudek ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003, rozsudek ze dne 27. února 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 a další).

V projednávané věci však odvolací soud takto nepostupoval, neboť závěr o rozporu smluvního ujednání o výši úroku z prodlení založil na okolnosti, že první žalovaná neměla jinou možnost financování nákupu nákladního vozidla potřebného k podnikatelské činnosti a důvodem následné neschopnosti splácet úvěr byla porucha nákladního vozidla, aniž by v odůvodnění rozsudku uvedl, jak byly tyto skutečnosti zjištěny. Odvolací soud pominul, že konkrétní okolnosti mající vliv na posouzení, zda ujednání o úroku z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, jsou nejen okolnosti na straně dlužníka, ale i okolnosti na straně věřitele, jak správně uvádí dovolatelka. Přitom je třeba se zabývat důvody, které ke sjednání konkrétní výše úroku z prodlení vedly, okolnostmi, které je provázely, i důvody nesplnění zajištěného závazku, případně i dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován (srov. obdobně závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. července 1997, sp. zn. III. Odon 20/96). Považoval-li odvolací soud za okolnosti významné pro posouzení, zda ujednání o úroku z prodlení v dohodnuté výši je v rozporu s dobrými mravy, i způsoby zajištění splnění závazku dlužníka ze smlouvy o úvěru vrátit poskytnutý úvěr, podle názoru dovolacího soudu nejde o okolnosti pro toto posouzení významné, protože ty zajišťují splnění závazku v té výši, v jaké existuje, tedy včetně dohodnutého úroku z prodlení. Zajištění nemusí být věřitelem využito a věřitel, i když je využije, nemusí být úspěšný a jeho pohledávka uhrazena. Přitom ze všech těchto zajišťovacích institutů dohromady může věřitel obdržet plnění jen do výše zajištěné pohledávky.

Nejvyšší soud pro úplnost uvádí, že posuzuje-li se ujednání o smluvním úroku z prodlení podle ustanovení § 39 obč. zák., lze je posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Přičemž po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba se zabývat nárokem na zákonný úrok z prodlení (srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. 32 Cdo 3010/2007 a obdobně rozsudek ze dne 11. srpna 2005, sp. zn. 33 Odo 875/2005).

Protože právní posouzení věci odvolacím soudem je neúplné a tudíž nesprávné, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu a ze stejného důvodu i rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy obou stupňů závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího. 

Ohodnoťte článok
Hlasovalo: 672
FacebookVybrali SMETwitterDeliciousLinkedIn

NOVÝ PRÍSPEVOK

Najčítanejšie (Judikatúra)

Najbližšie semináreZobraziť všetky semináre

2. ODBORNÁ KONFERENCIA K PRACOVNÉMU PRÁVU (Seminár)

Jedinečné podujatie svojho druhu, na ktorom sa špičkoví odborníci z ČR a SR podelia o svoje ...

Zobraziť všetky Nové v judikatúre

Vyjadrenie k odvolaniu proti nemeritórnemu rozhodnutiu; Nepredloženie vyjadrenia odvolaciemu súdu

Civilný sporový poriadok inštruuje, že pokiaľ odvolanie smeruje proti rozhodnutiu, ktoré nie je rozhodnutím vo veci samej, súd na vyjadrenie k ...

Subsidiarita neodkladných opatrení

Subsidiarita nariadenia neodkladných opatrení podľa § 324 ods. 3 CSP je síce výslovne upravená len vo vzťahu k zabezpečovaciemu opatreniu, ...

Strata účinnosti úpravy obsiahnutej v rozsudku o úprave práv a povinností k maloletému dieťaťu

Úprava obsiahnutá v rozsudku o úprave práv a povinností k maloletému dieťaťu stratí účinnosť právoplatnosťou výrokov týkajúcich sa ...

Preposielanie vyjadrenia k dovolaniu dovolateľovi

Právam sporovej strany na kontradiktórne konanie a rovnosť v konaní koreluje povinnosť súdu zabezpečiť ich uplatnenie okrem iného aj ...

Zobraziť všetky Nové pracovné ponuky

Ponúkam

Právnik

Pridajte sa k nám a staňte sa súčasťou kreatívneho tímu, v ktorom budete mať možnosť svojimi výstupmi  podporiť ...

Zaujímavé odkazy

Hľadanie poisťovateľa podľa EČVhttps://ws.skp.sk/pvia/poistovatel.xhtml?lang=sk

S nárokom na poistné plnenie sa obráťte na zobrazeného poisťovateľa

Zistenie platnosti technickej a emisnej kontroly podľa evid. čísla vozidlahttps://www.stkonline.sk/overenie-stk

Overenie termínu platnosti technickej a emisnej kontroly zdarma

Konkurzy a reštrukturalizáciehttps://ru.justice.sk/ru-verejnost-web/pages/searchKonanie.xhtml?query=

Zoznam konkurzov a reštrukturalizácií

Katastrálna mapahttps://zbgis.skgeodesy.sk/mkzbgis/sk/kataster/?bm=zbgis&z=8&c=19.530000,48.800000#

Zistenie vlastníka nehnuteľnosti klikom na mape.

Online zmluvyhttp://www.onlinezmluvy.sk/

Vzory zmlúv a všetko k nim na jednom mieste.

Digitálna parlamentná knižnicahttp://www.nrsr.sk/dl/

Spoločná česko-slovenská digitálna parlamentná knižnica je elektronická forma úplných ...

Registre

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníkuhttps://www.justice.gov.sk/PortalApp/ObchodnyVestnik/Formular/FormulareZverejnene.aspx

Vyhľadávanie v Obchodnom vestníku

Notársky centrálny register záložných právhttp://www.notar.sk/%C3%9Avod/Not%C3%A1rskecentr%C3%A1lneregistre/Z%C3%A1lo%C5%BEn%C3%A9pr%C3%A1va.aspx

Vyhľadajte si záložcu, veriteľa alebo záloh v Notárskom centrálnom registri záložných ...

Štatistický register organizáciíhttp://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/Databases/register_organizacii/!ut/p/b1/jY_BDoIwEEQ_qYMtFo-LkVJDGosWoRfTgzEYAQ_G7xeJV9G9TfLeTJZ5VjPfh2d7CY926MPtnf3yRNbafVFVUNUig-aRgnEOyOQINCOAL0eYfCt1kqYRITHlBvpAO1VuRQQRf_wZ4K_9taJcyAJIChVDU-7KleUcxH_5R-YnZK5hAmZeNPnQndm9c67GVbwAlOWrBg!!/dl4/d5/L2dJQSEvUUt3QS80SmtFL1o2X1ZMUDhCQjFBMDgxVjcwSUZTUTRRVU0xR1E1/

Register obsahuje registračné údaje o ekonomických subjektoch a vedie ho Štatistický úrad SR.

Obchodný registerhttp://www.orsr.sk/

Obchodný register je verejný zoznam, do ktorého sa zapisujú zákonom stanovené údaje ...

Živnostenský registerhttp://www.zrsr.sk/

Živnostenský register tvorí súbor určených údajov o podnikateľoch. Údaje do registra ...

Register stratených a odcudzených dokladovhttp://www.minv.sk/?stratene-a-odcudzene-doklady

Overte si, či sa vám niekto nepreukázal strateným alebo odcudzeným dokladom inej osoby.

Čítali sme

Slovenské súdy začnú fungovať ako pred koronakrízou, ak dodržia epidemiologické opatreniahttps://www.webnoviny.sk/slovenske-sudy-zacnu-fungovat-ako-pred-koronakrizou-ak-dodrzia-epidemiologicke-opatrenia/

Všetky súdy na Slovensku budú od 1. júna fungovať v režime ako pred koronakrízou.

Plénum má rokovať o voľbe generálneho prokurátorahttps://www.teraz.sk/slovensko/plenum-ma-rokovat-o-volbe-generalne/470175-clanok.html

Novelu zákona o prokuratúre a o rokovacom poriadku NR SR predložili do parlamentu koaliční ...

M. Krajčí pripravuje zákon pre lekárov, ktorí pracovali počas pandémiehttps://www.teraz.sk/slovensko/m-krajci-pripravuje-s-mf-sr-zakon-pr/470179-clanok.html

Konkrétne počty lekárov, ktorí si svoju prácu počas pandémie neplnili, však šéf rezortu ...

Prezidentka podpísala zákon o zrušených zájazdoch počas koronakrízyhttps://www.teraz.sk/ekonomika/prezidentka-podpisala-zakon-o-zrusen/470140-clanok.html

Cestovné kancelárie dostanú vyše roka na to, aby vyriešili zrušené zájazdy pre situáciu ...

Generálny prokurátor má byť podľa prezidentky spomedzi prokurátorovhttps://www.teraz.sk/slovensko/prezidentka-sa-zhoduje-s-nazorom-ze-k/469968-clanok.html

Novelu zákona o prokuratúre a o rokovacom poriadku Národnej rady SR predložili do parlamentu ...

Ústavný súd zastavil konanie v prípade telekomunikačného zákonahttps://www.teraz.sk/slovensko/us-zastavil-konanie-v-pripade-zmeneny/469954-clanok.html

Súd konanie o súlade právnych predpisov zastaví, ak preskúmavaný právny predpis stratí ...

Nové časopisy

Súkromné právo 2/2020

Súkromné právo 2/2020

Recenzovaný časopis zameraný na otázky aplikačnej praxe.

Justičná revue 3/2020

Justičná revue 3/2020

Časopis pre právnu prax, ktorý vydáva Ministerstvo spravodlivosti SR

Verejné obstarávanie - právo a prax 2/2020

Verejné obstarávanie - právo a prax 2/2020

Dvojmesačník plný odborných informácií monitoruje aktuálne dianie v oblasti verejného ...

Verejné obstarávanie - právo a prax 1/2020

Verejné obstarávanie - právo a prax 1/2020

Dvojmesačník plný odborných informácií monitoruje aktuálne dianie v oblasti verejného ...

Právny obzor 2/2020

Právny obzor 2/2020

Právny obzor je teoretický časopis pre otázky štátu a práva.

Právny obzor 1/2020

Právny obzor 1/2020

Právny obzor je teoretický časopis pre otázky štátu a práva.

PoUtStŠtPiSoNe
: