Nemožnosť podať odvolanie druhým manželom

Manželka poškodeného nie je osobou oprávnenou podať vo svojom mene odvolanie v prospech poškodeného pre nesprávnosť výroku o náhrade škody alebo preto, lebo takýto výrok nebol urobený, a to aj preto, že podanie opravného prostriedku nepatrí medzi bežné záležitosti a úkony predpokladané ustanovením § 21 ods. 1 ZR (teraz § 20 ods. 1 ZR – pozn. autora). Takéto odvolanie by mohla podať len v mene poškodeného ako jeho splnomocnenec.

(rozhodnutie Najvyššieho súdu ČR z 24.marca 1981, sp. zn. 5 Tz 6/1981, R 60/1981)

Z odôvodnenia:

K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listopadu 1979 sp. zn. 4 To 1861/79 ve výroku o náhradě škody a zamítl odvolání manželky poškozeného J. P. podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako odvolání podané neoprávněnou osobou. Dále zrušil výrok o náhradě škody též v rozsudku okresního soudu v Jičíně ze dne 23. října 1979 sp. zn. 1 T 364/79.

Shora uvedeným rozsudkem okresního soudu v Jičíně byl obviněný F. N. uznán vinným jednak pomocí k trestnému činu opilství podle § 10 odst. 1 písm. c), § 201 tr. zák., jednak trestnými činy opilství podle § 201 tr. zák., ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. a přečinem proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Dále mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu čtyř let a bylo rozhodnuto, že poškozený V. P. se odkazuje se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.