11 / 2011
ZBÍRAL, Robert: Analýza míry vlivu EU na vnitrostátní legislativu: srovnání situace v ČR s jinými členskými státy
Článek je autorovým příspěvkem k hledání odpovědi na otázku, zda a nakolik členský stát EU zůstává ještě státem v tradičním smyslu slova, resp. nakolik je již pouhým vykonavatelem unijní vůle. Nezaměřuje se však na obsah přenesených pravomocí, tj. nezjišťuje, které záležitosti může stát na EU přenést, popř. je-li nějaké jádro, které z přenosu zůstává vyloučeno. Očekával-li by čtenář hledání odpovědi na takto položenou otázku, a to nezbytně na pozadí analýzy ústavněprávních úprav jednotlivých států EU, popř. i komentáře k množícím se nálezům ústavních soudů některých států, mohl by být zklamán. Článek je orientován na jiný aspekt problému, totiž na rozsah přenesených pravomocí, a tedy na kvantitu jejich přenosu. Tento aspekt je ovšem neméně významný, ostatně vyskytují se názory, a není jich málo, že současný vývoj integrace v tomto ohledu překračuje rozumné meze a autor článku se pokouší zjistit, zda jsou podobné obavy oprávněné. V souladu s výkladovým schématem autorem zvoleným, článek čtenáře nejprve seznamuje s problémy, jimž bylo nutné při tomto přístupu čelit, neboť problematickým se ukázalo již samotné východisko, tj. vymezení kvantitativní míry přenosu pravomocí členského státu na EU; autor volí řešení spočívající ve zjišťování míry vlivu EU na národní legislativu. Po tomto úvodu následuje pět částí, z nichž první je pokusem ověřit pravdivost rozšířeného tvrzení, že akty EU ovlivňují cca 80 % vnitrostátní legislativy, v další se rozebírají silné a slabé stránky přístupů, usilujících o měření míry legislativního vlivu EU, třetí část je analýzou výstupů z takto zaměřených výzkumů provedených v jiných členských státech EU, na ni navazující část zpracovává a hodnotí data, týkající se ČR, a poslední, závěrečná část, je shrnutím poznatků z předchozích částí a pokusem o zobecnění dosažených výsledků s naznačením jejich problémových aspektů. CR – cze
rok: 2011, 11, 1049-1076
KOUDELKA, Zdeněk: Prezident republiky a zastupování státu navenek
Článek pojednává o zastupování státu navenek hlavou státu, která ve své osobě z tradice reprezentuje stát podle norem mezinárodního práva. To ji však nezbavuje povinnosti, upřesňuje autor článku, činit přitom veškeré kroky v souladu s vnitrostátním právním řádem, a z logiky věci se tak článek do jisté míry stává též pojednáním o výkonu této funkce jinými orgány či činiteli státu. Článek je uveřejněn v renomovaném odborném právnickém časopisu, nicméně nepochybně by mohl zaujmout i ty čtenáře neprávníky, kteří si povšimli pro ně nepochopitelné kakofonie, jež z úst ústavních činitelů nejednou zaznívá, jde-li o posouzení otázky, byl-li k tomu či onomu aktu reprezentace státu navenek oprávněn prezident, premiér či ministr zahraničí, když podle pravidla stanoveného Vídeňskou úmluvou o smluvním právu z roku 1969 nikdo z nich pro svou reprezentaci nepotřebuje žádné plné moci (v živé paměti jsou nesouhlasné reakce politiků na projevy prezidenta Havla a jejich snaha vnutit mu přednášení jen stanovisek projednaných s vládou, stejně jako odmítání prezidenta Klause vyhovět návrhu vlády na pověření osmi velvyslanců pro jeho nesouhlas s jednou osobou, či poněkud překvapivé uznání albánské Republiky Kosovo rozhodnutím vlády o navázání diplomatických styků, a to přes nesouhlas prezidenta Klause). Autor článku správně zdůrazňuje, že spor o prezidentské pravomoci v jednotlivých případech je fakticky sporem o dělbu moci, a uvádí několik zajímavých přístupů k jeho řešení v některých konkrétních případech, nicméně jeho závěr, že moc je dělena mezi řadu státních orgánů, a že je nutné to respektovat i v rámci mezinárodních vztahů, kde má významné postavení prezident republiky, pevné vodítko pro vymezení vzájemných vztahů ústavních činitelů při zastupování státu navenek neposkytuje. CR – cze
rok: 2011, 11, 1077-1089
ŠMIHULA, Daniel: Právny systém ako produkt evolučnej selekcie
Článek má být příspěvkem k hledání odpovědi na otázku, odkud se vzalo či kde se bere právo, která je jednou z nejstarších otázek v dějinách právního a společenského myšlení. Autor zdůrazňuje, že právo nelze analyzovat jako nějaké „čisté právo" (slušelo by se dodat „s pomocí prostředků, jež poskytuje logika a jazykověda"), že je k tomu nezbytný interdisciplinární přístup. Nový pohled na právo (rozuměj objektivní právo) lze získat, míní autor, bude-li se na ně nahlížet jako na instrument přinášející měřitelný a vyčíslitelný prospěch, a jako na jednu ze složek komplexního systému organizace a regulace společnosti, v níž působí i jiné normativní systémy (etika, morálka), to vše při vědomí, že právo, jakož i jiné normativní systémy, je spjato s konkrétní společností, resp. společenstvím, kde se aplikuje, že o jeho úspěšnosti lze hovořit pouze tehdy, jsou-li úspěšné společnosti a komunity, jež je používají. Změny v normativních systémech, včetně právních, v dlouhodobém průmětu nemohou být voluntaristické a ve skutečnosti nejsou ani projevem svobodné vůle, jak se domnívají např. právní pozitivisté. Ze všech zdánlivě rovnocenných alternativ právních systémů a kultur dlouhodobě přežije a uplatní se ten, jenž společnosti jej aplikující poskytuje výhody v oblasti reprodukce, ekonomické efektivity využití přírodních zdrojů a vojenské síly ve srovnání s jinými společnostmi. Pokud daná společnost prosperuje a získává mocenskou převahu nad ostatními konkurenčními společnostmi, šíří se podle mínění autora článku i její právní systém; pokud ne, pak tato společnost svůj původní právní systém zavrhne a nahradí jej jiným, zpravidla po vzoru úspěšnějších společností, nedojde-li ovšem k tomu, že si danou společnost podrobí jiná, úspěšnější společnost a její právní systém tak zanikne. CR – sla
rok: 2011, 11, 1090-1132
BEZOUŠKOVÁ, Lenka: Rozvod za kompenzaci v islámském právu a současných právních úpravách
Článek je věnován jednomu ze způsobů zániku muslimského manželství, nacházejícího výraz v právním institutu zvaném „chul", a jeho pojetí jak v „klasickém" islámském právu, tak v současných právních úpravách některých islámských států. Autorka zprostředkuje čtenářům poznatek, že právníci různých právních škol se v podstatě shodují v názoru, že „chul", neboli jakési vykoupení se ženy z manželského svazku, je legální možností ukončení manželství bez součinnosti soudce, byť v podrobnostech se jeho pojetí v jednotlivých právních doktrínách liší; na právních úpravách vybraných islámských států (Egypt, Jordánsko, Alžír, Katar) pak ukazuje, nakolik lze chápání této právní instituce soudobými zákonodárci uvedených států považovat za odklon od islámského práva. Článek čtenáře seznamuje též s argumenty, o něž egyptský ústavní soud opřel svůj nález, že „chul" je s islámským právem v souladu. CR – cze
rok: 2011, 11, 1133-1156
ŠTEFKO, Martin – TVRDÍK, Lukáš: Směnka jako způsob uhrazení a zajištění závazku zaměstnance vyplývajícího z pracovněprávního vztahu
Článek, zařazený do rubriky „Informace", je krátkým zamyšlením autorů nad povahou a důsledky stále častější snahy zaměstnavatelů zajistit pomocí zajišťovací biankosměnky dluh (budoucí) zaměstnance k náhradě škody způsobené jim při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním, kdy zjevně dochází ke střetu abstraktnosti a přísnosti směnečných závazků s principem ochrany zaměstnance, uplatňujícím se v pracovním právu. Ačkoli soudní judikatura se ustálila na stanovisku, že pohledávku z pracovněprávního vztahu nelze zajistit směnkou, resp. že použití směnky v takovém případě je obcházením zákona, autoři mají za to, že o neplatnosti směnky pro rozpor se zákonem nemůže být řeč, jakkoli vznikla v rozporu s ust. § 13 odst. 2 či s ust. § 257 odst. 1 zákoníku práce; neznamená to však, uzavírají autoři, že zaměstnanec jako směnečný dlužník by se placení na takovou směnku neměl bránit: podle nich se však ubrání pouze tehdy, dovolá-li se relativní neplatnosti směnečné smlouvy o zajištění a uplatní-li úspěšně související námitku nedostatku důvodu směnky. Autoři článku tak čtenáři poskytují informaci vskutku cennou, nicméně uváží-li se, že dle ust. § 175 odst. 1 občanského soudního řádu bude mít zaměstnanec na přípravu svých odůvodněných námitek pouze tři dny ode dne doručení platebního rozkazu, nebude patrně mnoho těch, kteří se zajišťovací směnce zažalované zaměstnavatelem ubrání. CR – cze
rok: 2011, 11, 1157-1162
PAUKNEROVÁ, Monika; recenze: REICHELT, G.: Gerte Reichelt (Hrsg): 30 Jahre österreichisches IPR-Gesetz - Europäische Perspektiven, Manzsche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, Wien 2009, 87 s.
Přední naše znalkyně mezinárodního práva soukromého představuje čtenářům útlou, avšak myšlenkově bohatou a inspirativní publikaci věnovanou jedné z nejvýznamnějších národních kodifikací mezinárodního práva soukromého v Evropské unii, jíž podle recenzentky rakouský zákon o mezinárodním právu soukromém (IPRG) z roku 1978 nepochybně je. Kniha, vydaná v souvislosti s třicátým výročím přijetí tohoto zákona shrnuje přednášky předních světových odborníků ze symposia uspořádaného u této příležitosti. Je nepochybné, že po přečtení recenze nejeden čtenář, zasvěcený do problematiky kodifikace a rekodifikace mezinárodního práva soukromého, sáhne i po samotné knize; shledá pak, jak uzavírá recenzentka, že názory rakouských, švýcarských a německých kolegů jsou naší právní kultuře velmi blízké. CR – cze
rok: 2011, 11, 1163-1164
TAUCHEN, Jaromír; recenze: SCHELLE, K.: Karel Schelle: Dějiny českého ústavního práva. Brno: The European Society for History of Law, 2010, 178 s.
Recenzent právnickou veřejnost seznamuje s nejnovější prací svého kolegy z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, významného brněnského právního historika Karla Schelleho, dlouhodobě se zabývajícího vývojem veřejné správy a ústavními dějinami v 19. a 20. století. Monografie vznikla sebráním již dříve publikovaných autorových statí, k jejichž výběru a uspořádání do jednoho celku došlo z podnětu devadesátého výročí vydání čs. ústavy v roce 1920, která významně ovlivnila demokratický charakter čs. státu v meziválečném období. Recenzent oceňuje, že autor tentokrát nevěnuje tolik pozornosti rakouskému konstitucionalismu, jak tomu bývalo u dřívějších prací, a že tato problematika je v recenzované monografii pouze jakýmsi nutným, byť důležitým, úvodem k dějinám českého ústavního práva. CR – cze
rok: 2011, 11, 1164-1165
PAULIČKOVÁ, Alena; recenze: MATYÁŠOVÁ, L. – GROSSOVÁ, M.E.: Matyášová, L., Grossová, E.M.: Daňový řád s komentářem, důvodovou zprávou a judikaturou ve znění technické novely zák. č. 30/2011 Sb. Praha, LEGES, 2011, 928 s.
Recenzovaná publikace není ani komparatistickou studií, ani vědeckým dílem porovnávajícím starou a novou právní úpravu daňového práva procesního, jejím cílem je, podle recenzentky, usnadnit široké veřejnosti orientaci v daňovém řádu (zák. č. 280/2009 Sb. ve znění tzv. technické novely, tj. zák. č. 30/2011 Sb.), ať již jde o správce daně či o daňový subjekt, setkávající se s problematikou správy daní při plnění své daňové povinnosti, tím, že poukazuje na změny v právní úpravě řady daňověprávních institutů a na možné důsledky jejich aplikace. CR – sla
rok: 2011, 11, 1165-1166
KOLDINSKÁ, Kristina; recenze: TOMEŠ, I.: Igor Tomeš: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky, Portál, Praha 2010, 440 s.
Je to „Meisterstück", k jakému se renomovaný autor zpravidla dopracuje na sklonku svého života, ujišťuje recenzentka čtenáře, a takřka jedním dechem podotýká, že takových děl autor recenzovaného díla má na svém kontě již několik; nutně tím „jeho čtenářskou obec" udržuje v naději, že ani toto dílo nemusí být autorovým „Meisterstückem" posledním. Dlužno ovšem dodat, že recenzované dílo je v podstatě již třetím vydáním dopracovaného a rozpracovaného meisterstücku předchozího, který před lety vyšel pod názvem „Sociální politika – teorie a mezinárodní zkušenost", byť nově zpracovaný text již reaguje i na změny v české a evropské realitě po vstupu nových zemí do EU a je obohaceno o důraz na mezinárodní právní zakotvení sociální politiky, vycházející z koncepce sociálních práv, projevující se v důrazu, jenž autor klade na rovnost a zákaz diskriminace a na mezinárodní dokumenty, upravující ten či onen krok, resp. nástroj sociální politiky. Poněkud překvapivé je zjištění, že recenzentka díla, jež v názvu deklaruje, že je úvodem do teorie a metodologie pojednávaného právního vědního oboru, v recenzním přehledu jednotlivých stěžejních témat díla se o metodologii, tedy o nauce o metodách oboru, nezmiňuje. Uzavírá-li svou recenzi hodnotícím výrokem, že posuzované dílo není jen úvodem do oboru, nýbrž fundovaným vhledem do konceptů a tajů oboru, zájemcům o metodologii, resp. o porovnání přístupů a metod jednotlivých právních věd, nezbývá než doufat, že jedním z jeho tajů není utajení autorova vkladu k metodologii oboru. CR – cze
rok: 2011, 11, 1166-1167
VLADÁR, Vojtech: Správa o 13. konferencii právnych romanistov Českej republiky a Slovenskej republiky
Jak je z počtu dosud uskutečněných mezinárodních vědeckých konferencí právních romanistů (toto byla již třináctá) patrné, pravidelná každoroční jejich setkání, zaměřená vždy na nějaké závažné téma z odvětví římského práva, se stala již tradicí. Předloňská konference, zaměřená na oblast římského trestního a deliktního práva, se konala v Košicích, o té loňské, věnované převážně římskému procesnímu právu, čtenáře časopisu Právník informuje její účastník, vysokoškolský učitel právnické fakulty Trnavskej univerzity, Vojtech Vladár. Jako z každé předchozí, i z této romanistické konference má být vydán sborník, jehož obsahem, kromě přednesených referátů, budou nejen vystoupení dalších účastníků konference, nýbrž i příspěvky jiných zájemců o prezentaci svých názorů k daným tématům v této publikaci. CR – cze
rok: 2011, 11, 1168-1170
GRINC, Jan – HLAVÁČOVÁ, Jana – KAŠTYL, Miroslav: Zpráva o vědecké konferenci "Ochrana základních práv a svobod v proměnách práva na počátku 21. století (v českém, evropském a mezinárodním kontextu)" pořádané Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze
Účastníci této mezinárodní konference, studenti PFUK v Praze a její doktorandi, informují o jejím zaměření a referují o obsahu jejích jednotlivých tematických celků. Zdůrazňují, že její význam byl dán nejen závažností tématu, ale i tím, že se konala v době, kdy si veřejnost připomíná dvacet let od vyhlášení Listiny základních práv a svobod (úst. zák. č. 23/1991 Sb.). Přínos konference spočíval podle referentů především v systematickém shrnutí současných témat ochrany základních práv, a v tom, že se potvrdila vysoká aktuálnost tématu ochrany základních práv nejen v zemích třetího světa, nýbrž i v Evropě. K rozpracování podnětů, jež konference přinesla pro další studium ochrany základních lidských práv, napomůže nepochybně i na ni navazující připravovaný sborník příspěvků na konferenci přednesených, jehož vydání referenti avizují. CR – cze
rok: 2011, 11, 1170-1172
CVRČEK, František – VOSTRÁ, Lenka: Zpráva o konání workshopu Metamorfózy práva ve visegrádských zemích
O workshopu, jehož cílem bylo projednat návrhy společných vědeckých projektů, připravit (koncepčně a organizačně) mezinárodní konferenci „Metamorfózy práva ve střední Evropě III" a vytvořit stálý společný výbor pro spolupráci zemí VIS, podávají informaci lidé vskutku zasvěcení, neboť oba patřili k jeho organizátorům; František Cvrček je nadto jedním ze tří odpovědných řešitelů mezinárodního projektu „Metamorphoses of Law in the Visegrad countries", jenž v roce 2011 obdržel podporu Visegrádského fondu (International Visegrad Fund). Workshop navazoval na tradici konferencí pořádaných ve Znojmě pražským Ústavem státu a práva AV ČR a katedrou teorie práva Fakulty právnické ZČU v Plzni; první, nazvaná „Metamorfózy práva ve střední Evropě" se uskutečnila v roce 2008, o dva roky později pak druhá pod názvem „Metamorfózy práva ve střední Evropě II. Dvacet let poté" a již zmíněná třetí je plánována na rok 2012. Výstupem každé z těchto konferencí jsou sborníky přednesených příspěvků. CR – cze
rok: 2011, 11, 1173-1175
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz