Predpoklady pre zverenie dieťaťa do striedavej osobnej starostlivosti

Zverenie dieťaťa do striedavej výchovy rodičov nesmie byť ústupkom ich vzájomnej rivalite, ale vyjadrením kvalitného a pozitívneho vzťahu rodičov k dieťaťu; to predpokladá toleranciu, vyspelosť a dobrú vôľu všetkých zúčastnených. Rozhodnutie o striedavej výchove maloletého dieťaťa by malo vychádzať z ich spoločnej vôle a dohody, schopnosti spolu komunikovať a spolupracovať a nezapájať dieťa do svojich vzájomných problémov.

(nález Ústavného súdu ČR z 27. januára 2005, sp. zn. I. ÚS 48/04)

Z odôvodnenia:

V záhlaví napadeným rozsudkem ve věci úpravy výkonu rodičovské zodpovědnosti a úpravy styku svěřil (výrokem I.) Okresní soud v Ostravě nezletilou M. V. do výchovy matky. Otci - stěžovateli - uložil (výrokem II. a III.) přispívat na výživu nezletilé částkou 1 800 Kč a uhradit nedoplatek na výživném v částce 7 500 Kč. Dále rozhodl, že je stěžovatel oprávněn stýkat se s nezletilou dcerou ve výroku blíže specifikované době (výrok IV.). Výrokem V. až VII. rozhodl soud o nákladech řízení.

V odůvodnění tohoto rozsudku okresní soud uvádí, že matka se svým návrhem domáhala úpravy výkonu rodičovské zodpovědnosti a navrhla svěření dítěte do své výchovy a úpravu styku otce s dítětem. Otec navrhoval svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, leč s tímto návrhem nesouhlasila matka dítěte. Opatrovník - s ohledem na to, že matka se střídavou péčí nesouhlasila - navrhl svěřit dítě do výchovy matky, ale otci upravit styk s dcerou v co nejširším rozsahu. V průběhu řízení opatrovník své stanovisko změnil a střídavou péči doporučil. Jako překážku střídavé péče spatřoval pouze komunikační bariéru mezi rodiči. Při skutkových zjištěních soud vycházel zejména z výpovědi účastníků, ze zprávy opatrovníka o prošetření poměrů v místě bydliště matky, ze zprávy Okresního úřadu v Karviné o prošetření poměrů v místě bydliště otce, ze znaleckého posudku z oboru psychologie znalkyně PhDr. M., z výslechu této znalkyně a z dalších listinných důkazů. Provedeným dokazováním soud zjistil, že nezletilá má hlubokou citovou vazbu jak k matce, tak k otci. Značně však na ni působí napjatá atmosféra mezi rodiči. Podle názoru psycholožky by pro dítě byla ideální střídavá péče rodičů. Základní podmínkou střídavé výchovy je - z psychologického hlediska - kooperace rodičů, leč ti v době znaleckého vyšetření dítěte spolu nekooperovali. Podle mínění psycholožky nevyřešené partnerské křivdy podmiňují aktuální vztah mezi rodiči do té míry, že nejsou schopni se na čemkoli domluvit. Při předávání dítěte sice nedochází ke zjevným konfliktům mezi otcem a matkou, rodiče však nejsou schopni komunikace a kooperace, což shodně potvrdili. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jedinou překážkou toho, aby se rodiče podíleli na výchově dcery střídavou péči, je komunikační bariéra mezi nimi a také to, že spolu nekooperují "z úhlu rodičovských pozic". Okresní soud zdůraznil, že právě střídavá péče o nezletilé dítě vyžaduje vysokou míru vyspělosti, tolerance, schopnosti rodičů spolu kooperovat a ve věcech péče o nezletilé dítě dosáhnout dohody; to proto, že řádná realizace střídavé výchovy se neomezuje pouze na bezkonfliktní předávání dítěte. Okresní soud konstatuje, že podle výkladu § 26 odst. 2 zákona o rodině v případech, kdy jsou vztahy mezi rodiči nezletilé vyhroceny tak, že tito spolu nekomunikují a nespolupracují, nelze mít za to, že je splněna jedna z podmínek pro svěření dítěte do střídavé péče, a sice podmínka "zájmu dítěte a lepšího zajištění jeho potřeb". Soud uzavírá, že v daném případě by sice z psychologického hlediska byla ideální střídavá výchova, leč v souzené věci shora uvedená základní podmínka střídavé péče není naplněna. Proto soud svěřil dítě do výchovy matce, která má pro to všechny předpoklady, a styk otce s dcerou upravil tak, aby měla zachován široký rozsah kontaktů s otcem a aby měl otec možnost podílet se na výchově nezletilé.