Vplyv neplnenia výživného na rodičovské práva

Součástí rodičovské zodpovědnosti tak, jak je vymezena v ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., není vyživovací povinnost rodiče k dítěti. Tato povinnost vyplývá ze samé podstaty právního vztahu rodičovství. Neplnění vyživovací povinnosti rodičem, byť je lze považovat za soustavné a dlouhodobé, se do oblastí výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti podle § 31 odst. 1 zákona o rodině nemusí negativně promítat za situace existujícího vzájemného citového vztahu mezi nezletilým dítětem a rodičem, jejich kontaktů a zájmu rodiče o dítě, proto není v zájmu nezletilého, aby rodič byl rodičovské zodpovědnosti zbaven (§ 44 odst. 3 cit. zákona) či aby jeho rodičovská zodpovědnost byla omezena (§ 44 odst. 2 cit. zákona).

(rozsudok Najvyššieho súdu ČR z 28. júna 2011, sp. zn. 21 Cdo 3909/2010)

Z odôvodnenia:

Navrhovatel se návrhem podaným Okresnímu soudu v Kolíně dne 28. 7. 2009 domáhal zbavení rodičovské zodpovědnosti otce k nezletilému A. Návrh zdůvodnil tím, že otec nezletilého úmyslně od 1. 2. 2008 do 17. 3. 2009 neplnil ani zčásti vyživovací povinnost k nezletilému stanovenou rozhodnutím soudu ve výši 1.500,- Kč měsíčně, za což byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 10. 4. 2009, sp. zn. 2 T 66/2009, uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále též „trestní zákon účinný do 31. 12. 2009). Otec se o nezletilého nezajímá, dárky ani oblečení mu nekupuje. Nesnaží se obstarat si prostředky k obživě podnikáním, či zaměstnáním v pracovní poměru, ač toho je schopen, není ani evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání; obživu si zajišťuje pouze z krátkodobých a náhodných „brigád, ze kterých nelze provádět exekuce". Proto „jediným možným opatřením ve vztahu k R. H. je zcela ho zbavit rodičovské zodpovědnosti k nezletilému synovi".

Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 24. 11. 2009, č.j. 22 P 166/2009-42, rozhodl, že „otec nezletilého R. H. se zbavuje rodičovské zodpovědnosti k nezletilému A. H., a že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení". Dovodil, že jsou splněny podmínky § 44 odst. 3 zákona o rodině pro zbavení otce rodičovské zodpovědnosti k nezletilému, byť je „nejtvrdším zásahem do vztahů mezi rodiči a dětmi a aby byl tento návrh důvodný, nestačí ojedinělé vybočení nebo opomenutí rodičovské zodpovědnosti, ale musí dosáhnout takového stupně, že zbavení rodičovské zodpovědnosti je jediným účinným prostředkem ochrany dítěte". Naplnění těchto podmínek spatřoval v tom, že otec od února 2008 neplatí pro nezletilého úmyslně výživné a byl za to „opakovaně postižen v rámci trestního řízení". Nemá snahu výživné hradit, když mu v tom nebrání žádná závažná překážka. Otec se rovněž o nezletilého „řádně nezajímá", nepřispívá mu ani „nad rámec výživného", takže „veškerá rodičovská zodpovědnost je na matce nezletilého". Uvedené jednání otce je proto závažným zanedbáním jeho rodičovské zodpovědnosti.