Môže žiadať zamestnávateľ od svojho zamestnanca náhradu pokuty?

Občianskoprávne a obchodné kolégium Najvyššieho súdu Českej republiky dnes zverejnilo rozhodnutie vo veci 21 Cdo 385/2014, ktorého právna veta znie:

Právní vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným orgánem za přestupek, není vztahem pracovněprávním, a to ani v případě, že se zaměstnanec přestupku dopustil při plnění svých pracovních úkolů.

O čo vo veci išlo?

Žalovanému, který byl u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy jako řidič vnitrostátní a mezinárodní kamionové dopravy, byla při pracovní cestě konané nákladním vozidlem ve Španělsku udělena místní policií pokuta. Žalobce žalovanému na jeho žádost částku rovnající se uložené pokutě zaslal prostřednictvím peněžní expresní služby a žalovaný poté pokutu uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil pokutu z finančních prostředků žalobce, požadoval žalobce po žalovaném „náhradu této částky včetně zaplaceného poplatku“.

V projednávané věci žalobce poskytl žalovanému částku k zaplacení pokuty, která byla uložena španělskými policejními orgány za přestupek, kterého se dopustil jeden z řidičů vozidla, jehož posádku tvořili žalovaný a další zaměstnankyně žalobce. Nešlo o plnění zaměstnavatele z pracovněprávního vztahu, měl se soud prvního stupně zabývat tím, zda byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda (smlouva) o poskytnutí uvedené peněžní částky žalovanému, případně co bylo jejím obsahem a zda z jejích podmínek vyplývala povinnost žalovaného částku žalobci vrátit a nahradit mu i náklady spojené s jejím zasláním žalovanému do Španělska a poté měl – byla-li taková dohoda (smlouva) mezi žalobcem a žalovaným uzavřena - práva a povinnosti z ní posoudit podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, popřípadě dalších občanskoprávních předpisů.

O bezdůvodné obohacení získané žalovaným na úkor žalobce poskytnutím částky peněz do ciziny poskytovateli této služby, neboť o tuto částku se majetek žalovaného nezvýšil, by se mohlo jednat jen v případě, že by mezi účastníky nebyla žádná dohoda (smlouva) uzavřena (v takovém případě by šlo o majetkový prospěch žalovaného získaný plněním bez právního důvodu), nebo kdyby byla uzavřená dohoda (smlouva) neplatným právním úkonem. Kdyby žalobce (zaměstnavatel) pokutu zaplatil přímo příslušnému orgánu, který ji uložil a jemuž měla být zaplacena, v takovém případě by bezdůvodné obohacení získal ten ze zaměstnanců žalobce tvořících posádku vozidla, kterému byla pokuta uložena a který ji proto po právu měl zaplatit sám.

Zdroj: NS ČR
Ilustračné foto: najprávo.sk