4 / 2014
HOLLÄNDER, Pavel: Právní filosof Viktor Knapp, aneb mezi pomíjivostí a trváním
100. výročí narození Viktora Knappa je příležitostí připomenout jeho právně-filosofické dílo. Knapp byl civilistou, právním filozofem, teoretikem, logikem, informatikem. Zformuloval řadu problémů, jež se staly v právní vědě předmětem rozsáhlých diskusí: patří mezi ně otázka chápání právní odpovědnosti, pojmu systém práva a hledisek jeho utváření, založení oboru právní kybernetiky, později právní informatiky, úvahy o mezích algoritmizace právního myšlení, pochopení zvláštností právního jazyka a právního pojmosloví, jakož i vytváření právního tezauru, vymezení obsahu jednotlivých právně-normativních modalit, především různých alternativ chápání modality dovolení, zkoumání logické teorie otázek, definicí, teorie argumentace, právní a etické otázky medicínského experimentu. Knappův přístup k právní filosofii byl analyticko-sociologický. Reagoval jím na řadu právně-filosofických výzev: např. konflikt mezi spravedlností a právem nachází u něj, obdobně jak je tomu u H. Harta, vyústění v pojmu autokorigování nespravedlivého práva. CR – cze
rok: 2014, 4, 265-286
SVOBODA, Pavel: Eroze konceptu kategorických požadavků v právu EU
Ze čtyř svobod vnitřního trhu EU existují výjimky, popř. vynětí ze zákazu omezování těchto svobod. Přestože tyto výjimky jsou taxativně vyjmenovány v zakládacích smlouvách EU, judikatura Soudního dvora EU jejich seznam postupně rozšiřuje, aniž by bylo přesně jasné, zda jde o výjimky či vynětí a kde k tomuto rozšiřování taxativního seznamu vzal Soudní dvůr pravomoc.Navíc tak Soudní dvůr činí velmi nejednoznačně, používá nejednotnou terminologii (nejčastěji kategorické požadavky či legitimní zájem) a ukládá nejednotné podmínky aplikace nových výjimek. Soudní dvůr tak jednak rozostřuje hranici mezi výjimkami podle primárního práva a kategorickými požadavky, jednak vytváří konkurenční koncepty, jejichž poměr ke kategorickým požadavkům je velmi nejasný. Tento článek předkládá argumenty, podle nichž je koncepční vyjasnění zkoumaných rozporů velmi potřebné. Empirismus je zajisté v určité míře přítomen v jakékoliv judikatuře, nicméně výše uvedená existenciální analýza kategorických požadavků vede spíše k závěru o určitém „impresionismu“ na straně Soudního dvora, dojmové kazuistice, která má málo společného s právní jistotou a terminologickou rigiditou. Uvedené doktrinální rozpory mají i své praktické důsledky: mají-li vnitrostátní soudy být i soudy unijního práva a spolu se Soudním dvorem zajišťovat dodržování práva při výkladu a provádění zakládacích smluv, potřebují minimálně jasnou vizi toho, co je legální překážka a co ji ospravedlňuje. Vnitrostátní soudy totiž dlouhodobě kladou Soudnímu dvoru předběžné otázky spíše na proporcionalitu vnitrostátních překážek než na jejich právní základ. Je načase, aby se tyto soudy začaly ptát i na právní podstatu dovolávaných výjimek. Nápravu by bylo lze nejjednodušeji požadovat od samotného Soudního dvora, aby svojí judikaturou tyto problémy vyjasnil. Pokud jde o rozostřování hranice mezi výjimkami primárního práva a kategorickými požadavky, nic ovšem nebrání ani členským státům, aby zrušily taxativnost smluvních výjimek a vytvořily legální prostor pro soudní extenzi seznamu těchto výjimek; vložení slova „zejména“ do příslušných ustanovení Smlouvy o fungování je to nejmenší, co lze pro nápravu výše popsaného zmatku udělat. CR – cze
rok: 2014, 4, 287-308
MALOVÁ, Darina – STEUER, Max: Sloboda prejavu v Slovenskej republike: Analýza vybraných súdnych rozhodnutí
Štúdia skúma spôsoby zdôvodňovania rozhodnutí slovenských súdov v prípadoch kolízie dvoch základných práv, slobody prejavu a osobnostných práv. Prostredníctvom obsahovej analýzy vybraných rozhodnutí slovenských súdov prevažne z rokov 2010–2013 sme rozobrali používanie (1) ontologických, tj. filozofických a teoretických zdôvodnení v prospech slobody prejavu, (2) uplatnenie princípu proporcionality a (3) odkazovanie na predpisy o ľudských právach, konkrétne na Ústavu SR a Európsky dohovor o ľudských právach. Naše zistenia naznačujú, že v závislosti od spôsobu zdôvodňovania existujú dva odlišné prístupy súdov k rozhodovaniu pri konflikte týchto dvoch práv.Rozdiely medzi nimi sa najviac ukazujú při používaní druhého a tretieho spôsobu zdôvodnenia, keďže na skúmanej vzorke šesťdesiatich rozhodnutí sme zistili, že súdy, ktoré sa odvolávajú na tieto dve skupiny argumentov, častejšie rozhodnú v prospech slobody prejavu. Súvislosť medzi spôsobom zdôvodnenia a verdiktom rozhodnutia pri používaní ontologického zdôvodňovania je menej výrazná, paradoxne napriek tomu, že pomáha zdôrazniť dôležitosť práva na slobodu prejavu. Na záver naša štúdia poukazuje na možnosti ďalšieho výskumu týkajúceho sa vplyvu rozličných druhov zdôvodnenia na postavenie a význam práva na slobodu prejavu v Slovenskej republike. CR – sla
rok: 2014, 4, 309-325
PĚCHA, František: Několik poznámek k triádě o obsahu vlastnického práva - je triáda o obsahu vlastnického práva opravdu výplodem právního stalinismu?
Zatímco nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. popisuje obsah vlastnického práva v § 1011 velmi stručně slovy: Vše, co někomu patří, všechny jeho hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím, pak dřívější občanský zákoník č. 40/1964 Sb. byl v tomto směru podrobnější, když stanovil, že vlastník je oprávněn v mezích zákona předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním (§ 123 cit. zákoníku). Šlo prakticky o zakotvení klasické vlastnické triády, což někteří právní teoretici kritizují (jako veteš nebo dokonce výplod stalinismu). Autor tento negativní postoj nesdílí a snaží se dokázat na konkrétních případech, že mu tato triáda účinně pomáhala při úvahách o náplni vlastnického práva, o jeho elasticitě i o různých právních institutech, které tuto náplň omezují, případně doplňují. Dle jeho názoru je i nadále v právně-teoretických úvahách i v praxi použitelná. CR – cze
rok: 2014, 4, 326-329
: Mors venit velociter : Za Vladimírem Kopalem
Medailonek významného představitele české nauky mezinárodního práva, dlouholetého vědeckého pracovníka Ústavu státu a práva Československé akademie věd a profesora Právnické fakulty UK v Praze. CR – cze
rok: 2014, 4, 330-333
BLAHOŽ, Josef; recenze: MÜLLEROVÁ, H. – STEJSKAL, V.: Müllerová H. – Stejskal V. Ochrana zvířat v právu. Praha: Academia, 2013, 490 s.
Recenzované dílo je dílem mnohaoborovým, které na vysoké vědecké úrovni reflektuje, analyzuje a tvořivě domýšlí nejenom poznatky z oblastihistorie, filosofie a sociologie, ale také poznatky přírodovědné,ekologické, biologické, zoologické, etologické, chovatelské a medicínské, které jsou většině právních teoretiků cizí.Kniha je zdařile rozvržena do čtyř obsáhlých částí a závěrů včetně velmi cenných příloh.Každá z částí je bohatě a koncízně členěna.Při celkovém posouzení monografie, první v České republice, která obsahujekomplexní zpracování problematiky ochrany zvířat, je třeba vysoce ohodnotit erudicíautorů, editorskou schopnost H. Müllerové a bohatost pramenného materiálu, na jehožzákladě je kniha zpracována. Zvláště je však třeba ocenit, že kniha ve všech svých částechprezentuje ochranu zvířat jako zásadní hodnotu soudobé společnosti.Kniha též vyznívá jako velmi příznivé ohodnocení současné právní úpravy ochrany zvířatv ČR. CR – cze
rok: 2014, 4, 334-337
ŠVECOVÁ, Adriana; recenze: BADA, M.: Bada M. Život v Žiline v zrkadle jej mestskej knihy. VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied: Bratislava, 2011, 137 s.
Recenzent konštatuje v celku pozitívny dojem z celého diela, ktorý kalí náčrtkový opis viacerých problémov, právnych inštitútov bez hlbšieho poznania celého systému mestského práva, resp. autorovou ambíciou sa mohla stať hlbšia analýza daného prameňa jako predstaviteľa partikulárneho mestského práva vsadeného do kontextu systému magdeburského mestského okruhu, ku ktorým sa priradili viaceré mestá Uhorska a väčšina miest Slovenska. Autor zostáva v zajatí klišé záverov vo vzťahu k typickým právnohistorickým problémoma témam. Sám ich skôr len opisuje cez prizmu všeobecného historika, používa súdobúa nie súčasnú právnu terminológiu, ktorá na viacerých miestach a pri rezumovaní by bolana mieste. Recenzent negatívne hodnotí, že neobsiahol majetkovoprávne vzťahy, tj. vzťahy súvisiace s vecným právom a vlastníctvom, zálohy nehnuteľností/hnuteľností, ktoré sú v celých dejinách aj dnes akýmsi „rudimentom“ súkromného/občianskeho práva a od nich sa napokon prípadne odvíjajú event. aj spomenuté trestnoprávne a dedičskoprávne vzťahy, pokiaľpríjmeme tiež širší obsah a význam minulého súkromného práva mešťanov (tzv. ius civile). Práci chýba tiež bližšia systematika Žilinskej knihy a jej rozbor. Absentuje tiež syntéza získaných poznatkov v závere, a aspoň pokus o koncentrovanejšie, ucelené právnohistorické ale aj vlastné všeobecnohistorické zhodnotenie daného prameňa a v ňom zachytených právnych inštitútov v systéme mestského práva alebo spoločenských fenoménov v živote Žilinčanova mesta Žiliny; často autorovi chýba základný právnohistorický kontext, ktorý sa určite mohol postihnúť aspoň na úrovni staršej monografie Š. Lubyho: Dejiny súkromného právana Slovensku. S autorovými závermi však neraz možno súhlasiť, ako laik si uvedomoval zložitosť právnych otázok, popísal niektoré základné právne vzťahy a inštitúty. Zdôraznil význam dedičskoprávnej problematiky, ktorá sa odzrkadlila vo význame, ktorý jej priznali zápisy a článkysamotnej Žilinskej mestskej knihy. CR – sla
rok: 2014, 4, 338-341
ŠEJVL, Michal: Zpráva z konference „Subsidiarity and its Discontents“ konané v Ústavu státu a práva AV ČR
Informace o obsahu a průběhu druhé konferenceorganizované společně s Centre for Law and Cosmopolitan Values, které je součástí Právnickéfakulty Antverpské univerzity, v rámci projektu „Evropský soud pro lidská práva jako základevropské identity – dialog mezi ,starou‘ a ,novou‘ Evropou“. Téma konference (subsidiarita)bylo zvoleno záměrně, neboť tento koncept je používán Evropským soudem pro lidská práva, který mu dává konkrétnější podobu ve své doktríně margin of appreciation. CR – cze
rok: 2014, 4, 342-344
CISKO, Lukáš: Medzinárodné sympózium Právo – Obchod – Ekonomika
Informace o obsahu a průběhu akce. CR – sla
rok: 2014, 4, 345-348
Právník je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i. Vychází 12x ročně. ISSN 0231-6625 www.ilaw.cas.cz