Omeškanie s platením príslušenstva pohľadávky a úroky z omeškania

Občiansky zákonník ani Obchodný zákonník neumožňujú veriteľovi žiadať od dlžníka príslušenstvo (úrok z omeškania) pre prípad omeškania s platením príslušenstva pohľadávky. Tým nie je dotknuté právo účastníkov dohodnúť sa, že dojednané úroky sa stanú súčasťou istiny. 

(rozsudok Najvyššieho súdu ČR z 22. júla 2010, sp. zn. 33 Cdo 2041/2008)

Z odôvodnenia:

Krajský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 20. prosince 2006, č. j. 15 Cm 299/2000-358, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 10,000.000,- Kč s 14,84 % úrokem z prodlení od 16. 9. 1998 do zaplacení. Vzal za prokázané, že dne 18. 6. 1993 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – P. a. s. P.- pobočkou ve Z. a společností Z. spol. s r. o. (dále jen „dlužník") uzavřena úvěrová smlouva č. 2493710, na jejímž základě poskytla banka dlužníkovi úvěr ve výši 27,000.000,- Kč, který měl být podle uzavřených dodatků ke smlouvě splacen do 25. 5. 1998. Žalovaný se ručitelským prohlášením ze dne 21. 6. 1993 (jako jedním ze způsobů zajištění úvěru) zavázal podle § 303 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák."), že dluh ze smlouvy o úvěru uspokojí do výše 10,000.000,- Kč, pokud tak neučiní dlužník. Poněvadž dlužník přestal úvěr splácet, vyzvala jej P. a. s. dopisem ze dne 29. 7. 1998 k zaplacení existujícího dluhu ve výši 9,490.883,68 Kč na jistině a na úrocích ve výši 1,752.920,42 Kč. Smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu dne 28. 5. 1999 mezi JUDr. J. Z., správcem konkursní podstaty úpadce P. a. s. P. a společností QUONEX GROUP s. r. o. (později PGB Invest s. r. o.) se sídlem v P. došlo k převodu části podniku úpadce – vyjmenovaných věcí, jiných než vlastnických práv a majetkových hodnot na nabyvatele. Podle přílohy č. 3 této smlouvy (seznamu pohledávek vůči třetím subjektům) došlo k postoupení pohledávky úpadce za společností Ramit spol. s r. o. v likvidaci (dříve Zeman spol. s r. o.) představující pohledávku z titulu nesplaceného střednědobého úvěru ve výši 9,490.883,68 Kč, sankčních úroků ve výši 1,298.958,81 Kč, úroků ve výši 727.397,20 Kč, úroků nezaplacených ve lhůtě ve výši 405.142,94 Kč a blíže specifikovaných sankčních úroků ze směnek. Z důvodu nadbytečnosti neprovedl navržené důkazy: znalecký posudek ke zjištění sporné výše dluhu, výslech správce konkursní podstaty JUDr. J. Z., výslech likvidátora společnosti Ramit spol. s r. o. Ing. R. R., výslech pracovníka úpadce L. T. (tento důkaz rovněž i proto, že v rozporu s nařízenou koncentrací byl tento důkaz uplatněn opožděně), výslech jednatele Martina Chlupa, spis Krajského soudu v Brně 40 K 15/2000 a originál notářského zápisu Nz 266/99, Nz 276/99. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně nepřisvědčil námitce neplatnosti ručitelského prohlášení žalovaného, založené na jeho neurčitosti, neboť neměl pochybnost o tom, za jaký a čí závazek žalovaný ručení přebírá. Vycházeje ze skutečnosti, že společnost Ramit spol. s r. o. v listině ze dne 30. 6. 1997 označené jako smlouva o převzetí dluhu vůči společnosti Zeman OOPP spol. s r. o. prohlásila, že má vůči bankovnímu ústavu závazek z úvěrové smlouvy č. 2493710 ve výši 9,800.000,- Kč dovodil, že „tento dluh byl od uvedeného data dále úročen dohodnutým úrokem, je tedy zřejmé, že při neplnění ručitelského závazku žalovaného po dobu dalších cca 3 let (do okamžiku podání žaloby) tento dluh dosáhl požadovaných 10,000.000,- Kč". Jelikož je žalovaný v prodlení se splněním svého ručitelského závazku, náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení.

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Vyšel ze závěru, že prohlášení o ručitelském závazku žalovaného ze dne 21. června 1993 (dále též jen „ručitelské prohlášení"), kterým bylo zajištěno splnění závazku dlužníka (ZEMAN spol. s r. o.) ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 6. 1993 (dále jen „smlouva o úvěru"), je platným právním úkonem podle § 303 obch. zák. Podle obsahu ručitelského prohlášení se žalovaný zavázal splnit závazky dlužníka, v rozsahu splátek úvěru a úroků, do výše 10,000.000,- Kč vzniklé ze smlouvy o úvěru, pokud je nesplní dlužník. Ztotožnil se jak se skutkovými, tak i právními závěry a pro stručnost odkázal na obsah odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.