Úvod
Vzhľadom na to, že dnešná doba je veľmi rýchla, klesá schopnosť počúvať a pochopiť potreby druhého, stúpa neustále počet súdnych konaní, ich dĺžka sa neúmerne predlžuje, klienti sú často konfrontovaní nielen s vysokou finančnou náročnosťou, ale aj s potrebou po súdnom konaní konať ďalšie úkony, ktoré prípadne z rozsudku vyplynú, prípadne zmeny obchodnej situácie, je opodstatnenosť využitia mediácie a vytvorenie systému komplexnej starostlivosti a servisu pre klienta zrejmá.
Mediácia a jej využitie má nepochybne svoje opodstatnenie v širokej palete sporov a konfliktov. Inak tomu nie je ani v oblasti obchodného práva. Práve v tejto oblasti je častokrát dôležitý rýchly a efektívny spôsob urovnania sporovej situácie. Výsledkom je úspora finančných prostriedkov, zníženie nákladov na riešenie sporovej situácie, a v neposlednej rade urovnanie vzťahov do takej miery, ktorá umožní pokračovať v spoločných obchodných aktivitách. Často rieši aj otázku prevencie vzniku sporovej situácie. Ak hovoríme o prevencii sporu, mediácia je veľmi vhodná už pri vzniku obchodných aktivít – zmluvy medzi obchodnými partnermi. Mediátora je možné využiť už pri stanovovaní podmienok zmluvného vzťahu, rovnako ako priebežne pri úprave zmluvných vzťahov. Zabezpečí sa tak nestrannosť a eliminujú sa možnosti kladenia a donucovania jednej zmluvnej strany k neprimeraným podmienkam zmluvy, znamenajúce nevyváženú výhodu pre jednu stranu. Takáto nevyrovnaná situácia môže byť a aj často býva vhodnou živnou pôdou vzniku sporu.
V obchodných sporoch či v rámci jedného štátu, alebo sporoch medzinárodných je možné podľa potrieb a povahy sporu použiť niekoľko modelov mediačného riešenia.
Časť I
Mediačné riešenie spoločná forma
Model Klient – Mediátor – Klient
Tento model sa vyznačuje standartným rozložením mediačného riešenia sporu. Strany sa pomocou mediátora dohodnú na riešení sporu mediáciou. Sú motivované riešiť spor a spoliehajú sa na svoju zodpovednosť, bez konzultácie a právneho zastúpenia. Tento model sa používa v mediačných konaniach asi najčastejšie. V obchodných sporoch je ho vhodné použiť pri menej náročných sporoch.
Rola mediátora – nezávislý, nestranný, motivujúci, využívajúci všetky svoje zručnosti, povinnosť poučiť osoby zúčastnené na mediácii o všetkých ich právach, ktoré môžu byť mediáciou dotknuté.
Model Klient - Mediátor - Právnik Klient
Tento model sa vyznačuje spoluprácou mediátora a advokáta – právnika. Mediátor po prevzatí sporu a po uzavretí dohody o mediácii (zákon 420/2004 v znení neskorších predpisov SR) so stranami sporu otvára mediačné konanie. Do mediácie pokiaľ to povaha sporu vyžaduje a sporové strany s tým súhlasia sa prizýva advokát – právnik. Advokát je v tomto prípade preškolený a v mediačnom konaní je v neutrálnej pozícii ako právny poradca. V obchodných sporoch je ho vhodné použiť pri náročnejších sporoch, kde je dôležité právne zorientovanie sa v podstate sporu s prípadnou orientáciou na budúcnosť spolupráce sporových strán.
Rola mediátora – nezávislý, nestranný, motivujúci, využívajúci všetky svoje zručnosti, povinnosť poučiť osoby zúčastnené na mediácii o všetkých ich právach, ktoré môžu byť mediáciou dotknuté.
Rola advokáta – právnika – nezávislý, nestranný. Jeho úlohou je právna analýza podstaty sporu a obom stranám sporu podať čo najviac informácii. Neradí, neodporúča. Podstatou je, aby strany sporu boli riadne poučené a mali všetky dostupné informácie týkajúce sa predmetu sporu a na základe týchto pomocou mediátora dospieť k dohode.
Model Klient s právnym zástupcom - Mediátor - Klient s právnym zástupcom
Tento model je v zložení s dvomi právnymi zástupcami - advokáti zastupujúci svojich klientov. V mediácii pokiaľ to povaha sporu vyžaduje je možné použiť aj toto rozloženie v spore s právnymi zástupcami. Mediácia začína rovnako a sporové strany sa musia na tomto rozložení dohodnúť. V obchodných sporoch je ho vhodné použiť pri veľmi náročných sporoch, kde je dôležité právne zorientovanie sa v podstate sporu s výraznou orientáciou na budúcnosť spolupráce sporových strán.
Rola mediátora – nezávislý, nestranný, motivujúci, využívajúci všetky svoje zručnosti, povinnosť poučiť osoby zúčastnené na mediácii o všetkých ich právach, ktoré môžu byť mediáciou dotknuté.
Rola advokáta – háji záujmy svojho klienta, je stranný, podstatnou podmienkou v tomto rozložení je motivácia advokáta uzavrieť s protistranou – odporcom dohodu za pomoci mediátora ukončiť spor.
Mediačné riešenie oddelená forma
Model oddelenej mediácie – striedanie termínov pre každú sporovú stranu samostatne.
Tento spôsob vedenia mediačného konania je vhodný najmä pri sporoch, kde je vysoké emočné napätie. Striedanie termínov zabezpečí, aby sa aspoň zo začiatku riešenia sporu strany nestretli. V mediácii sa obrúsia emočne, alebo inak vyhrotené vzťahy. Po týchto technikách je možné pracovať s podstatou sporu ako aj urovnávať vzťahy sporových strán. Tento model je náročnejší nielen pre mediátora, ale aj pre právnika, či advokátov. Je náročnejší nielen na časové hľadisko, ale aj na prácu s klientom, komunikáciu, reprodukciu zápisníc z mediácie a pod.
Rola mediátora - nezávislý, nestranný, motivujúci, využívajúci všetky svoje zručnosti, povinnosť poučiť osoby zúčastnené na mediácii o všetkých ich právach, ktoré môžu byť mediáciou dotknuté. Jeho rola je náročnejšia na detailnosť zápisu, na komunikáciu s jednotlivými stranami sporu.
Rola advokáta – právnika - podľa povahy sporu a na základe zvoleného modelu vedenia mediácie v spore, zastáva:
- a. úlohu právnika v spolupráci s mediátorom. V tejto pozícii analyzuje právnu podstatu sporu, zachováva neutrálnu pozíciu.
- b. úlohu advokáta právneho zástupcu sporovej strany. V tejto pozícii háji sporovú stranu a je motivovaný v spolupráci s mediátorom k dohode a ukončeniu sporu mediáciou
Model oddelenej mediácie - jeden termín –zvlášť miestnosti
Tento model by sa mohol nazvať aj negociačným modelom práce s klientom. Ak to povaha sporu dovoľuje a strany sporu sa dohodnú na použití tohto modelu vedenia mediácie je vhodný najmä v sporoch kde sú sporové strany motivované k ďalšej spolupráci. Rovnako ak sporovým stranám záleží na napr. vyjednaní čo najlepších podmienok mediačnej dohody. Tento model je možné použiť aj pri zostavovaní a dohode zmlúv a záväzkových dokumentov. Sporové strany nechcú byť ovplyvnené vnímaním protistrany, spoliehajú sa na nestrannosť mediátora, prípadne právneho poradcu v mediácii. Tento model sa aplikuje však väčšinou v práci s právnymi zástupcami.
Rola mediátora - nezávislý, nestranný, motivujúci, využívajúci všetky svoje zručnosti - negociáciu, povinnosť poučiť osoby zúčastnené na mediácii o všetkých ich právach, ktoré môžu byť mediáciou dotknuté. Jeho rola je náročnejšia na detailnosť zápisu, na komunikáciu s jednotlivými stranami sporu.
Rola advokáta – právnika - podľa povahy sporu a na základe zvoleného modelu vedenia mediácie v spore, zastáva:
- a. úlohu právnika v spolupráci s mediátorom, využívajúci možnosti negociácie. V tejto pozícii analyzuje právnu podstatu sporu, zachováva neutrálnu pozíciu.
- b. úlohu advokáta právneho zástupcu sporovej strany. V tejto pozícii háji sporovú stranu a je motivovaný v spolupráci s mediátorom k dohode a ukončeniu sporu mediáciou
Oba tieto modely môžu byť uzatvorené v tejto podobe, alebo vedú ku konečnému spoločnému záverečnému konaniu vo veci, a urovnaniu sporu mediáciou.
Vo všetkých modeloch je v obchodných sporoch vhodné použiť mediáciu a mediátora aj ako prevenčný prostriedok pred vznikom ďalších sporov. Po vyriešení sporu, kde sporové strany majú záujem, alebo sú prinútené ďalej spolupracovať je vhodné využiť možnosť dohody, že všetky spory existujúce, alebo ktoré vzniknú budú riešiť formou mediácie – mediačná doložka. Vhodné je rovnako si dohodnúť aj preferovaný model riešenia sporu.
Časť II.
Právní pohled na mediaci v obchodních vztazích
Obchodní spory jsou svou povahou specifické. Stejně tak je i specifický způsob jejich řešení. Základním důvodem vzniku těchto sporů bývá většinou podcenění preventivních opatření, mezi nimi pak zejména podcenění přípravy smlouvy. Je překvapivé, jak často se v praxi lze setkat se situacemi, kdy nejen soudy či právní zástupci stran, ale i strany samotné vykládají smlouvu různě. Přitom právě jednoznačnost (slovy občanského zákoníku pak „určitost") smlouvy je nejlepší ochranou před vznikem sporů, případně, nelze-li sporu předejít, pak před jejich vleklým řešením s nejasným výsledkem. Každá smlouva by měla vznikat v prostředí maximální otevřenosti jejích budoucích účastníků, a to jako vyvážený zdroj jejich práv a povinností. Textace smlouvy by pak měla skutečně vést k jednotnému výkladu, a to nejen ze strany smluvních stran, ale i třetích osob, jakými mohou být v případě sporu právě právní zástupci, soudci, rozhodci či mediátoři. Bohužel, dodnes se setkáváme s přístupy, které tyto základní principy opomíjejí, kdy se například silnější strana snaží vnutit straně druhé nepřiměřeně tvrdé podmínky nebo kdy jedna strana již předem spoléhá na mnohoznačnost některých formulací (přičemž opomíjí nejen zásady poctivého obchodního styku, ale i zákonem stanovená pravidla výkladu právních úkonů).
Neurčitost či mnohoznačnost smluvního ujednání však není samotným důvodem pro vznik sporu. Praxe ukazuje, že smlouva se v průběhu spolupráce stává jakýmsi polozapomenutým dokumentem, k němuž se strany uchylují teprve v okamžiku problémů. Tyto problémy mohou mít charakter přirozených konfliktních situací, tj. situací, kdy plnění jedné strany neodpovídá představám druhé, kdy dochází k vadnému plnění, prodlením apod. V tomto případě lze hovořit o reálné podstatě obchodního sporu. Ne výjimečně se však setkáváme i se spory s fiktivní podstatou, kdy některá ze stran hledá způsoby ukončení spolupráce nebo získání jiné výhody z důvodů nepřímých. V těchto případech je hledání efektivního nástroje pro řešení sporu složité, protože nejméně jedna ze sporových stran fakticky nemá zájem na tom, řešení nalézt. Hovoříme-li o mediaci jako o alternativním způsobu řešení sporů v obchodních vztazích, hovoříme o ní v souvislosti se spory s reálnou podstatou. Tedy o sporech, kde obě strany mají zájem o nalezení řešení, jejich představy o něm se ale liší.
Výhody mediace proti existujícím nástrojům ADR
Česká republika se stala velice vhodným prostředím pro rozvoj alternativních metod řešení sporů. A to nejen pro zdlouhavost soudních řízení, ale též pro jejich nepředvídatelnost. To platí zejména ve specifických oborech podnikání, kam patří například oblasti IT, internetu a telekomunikací, ale i další odvětví, založená na moderních technologiích. Právě zde lze pozorovat velký příklon k jednomu z nástrojů tzv. ADR, a to k rozhodčímu řízení. Bohužel, ČR podcenila kontrolu těchto institutů, což významným způsobem snížilo jejich důvěryhodnost v očích nejen běžné veřejnosti, ale i podnikatelů. Mediace, jako další z ADR nástrojů, se v České republice využívala v minulosti v poněkud živelné podobě, podobně jako negociace, tedy v zásadě řízené vyjednávání stran s podporou právních zástupců či dalších odborníků. Přitom právě v oblasti obchodních sporů může mít mediace velice významnou roli, a to s ohledem na obrovské výhody proti soudnímu řízení (vč. rozhodčího).
Zahájení soudního řízení je totiž vnímáno jako ukončení samotné spolupráce. Cílem řízení je vypořádání práv a závazků stran, a to většinou poté, kdy jedna strana (nebo i obě) odstoupí od existující smlouvy. Mediace by přitom mohla a měla hrát roli při řešení sporů, které nutně nemusí (a ani by nemělo) vést k ukončení spolupráce, ale k vyřešení konkrétní situace, případně též k úpravě dosud dohodnutých podmínek, a pozitivnímu dokončení projektu. Aby takovou pozici mediace získala, je potřeba pro ni vytvořit vhodné podmínky. Jednou z nejpodstatnějších je, dát mediaci jasný obsah, srozumitelný všem potenciálním „uživatelům" tohoto nástroje řešení sporů. Dosud je totiž pojem mediace vykládán nejednotně.
Podmínky úspěšného rozvoje mediace v ČR
Je dále nutné stanovit pro mediaci jasná pravidla, a to při sledování dvou cílů. Tím prvním je potřeba zajistit, aby se mediace nedostala do stejně neoprávněné pozice, jako rozhodčí řízení, kdy právní prostředí umožnilo vznik mnoha soudům, v nichž vládne „nepotismus" a které tak fakticky zprivatizovaly spravedlnost. Tento stav ovlivnil řadu obchodních společností, které rozhodčí soud jako nástroj k řešení sporů přestaly užívat, a to přes jeho nesporné výhody. Bude tedy nutné připravit takové podmínky pro mediaci, které zabrání jejímu zneužívání, což jistě nebude zcela jednoduché. Tento úkol stojí zejména před Ministerstvem spravedlnosti, jako ústředním orgánem státní správy, který by měl být garantem „mediátorské legislativy". Svou roli zde mohou hrát i profesní sdružení. Nikoliv jako stavovské organizace s povinným členstvím, ale jako sdružení důvěryhodných mediátorů či mediačních center, vynucujících na svých členech dodržování striktních pravidel. Je totiž nesporné, a dokazují to příklady některých obchodních dobrovolných „samosprávných" organizací, že jejich nástroje jsou často efektivnější, než nástroje spojené přímo s výkonem státní moci. Je v absolutním zájmu sdružení mediátorů, aby status jejich člena – mediátora získaly jen osoby, které jsou schopné (morálně i odborně) tuto činnost vykonávat řádně, aby existovala jasná pravidla mediace i co nejsnazší a nejefektivnější nástroje obrany účastníků mediačních řízení proti nekalým praktikám mediátorů či nedostatečné úrovni jejich služeb. Není důvod, proč by se silná a schopná organizace mediátorů nemohla stát určitým „filtrem" při výběru mediátora nebo mediačního centra a získat si díky vynucování tvrdých etických i odborných kodexů nad rámec zákonných podmínek postavení garanta kvality mediace.
Tím druhým cílem je pak dosažení efektivity mediačního řízení. Mediace, byť jde svou povahou o konsensuální řešení sporů (na rozdíl od soudního řízení), by měla vést k vyřešení sporů způsobem, který bude pro obě strany představovat zlepšení jejich právního postavení, tj. zejména ve formě co nejsnáze vynutitelné. K dosažení této situace bude například nutné přistoupit k úpravě právních předpisů upravujících činnosti notářů a exekutorů tak, aby mediační dohody mohly mít povahu exekučního titulu (s možností jejich případného napadení u soudu ze zákonem stanovených důvodů s možným odkladem jejich vykonatelnosti). Současně bude třeba, aby právní předpis, upravující činnost mediátorů v mimotrestních věcech, upravil například povahu výstupů mediace, tj. různé protokoly o mediaci apod., které mohou, v případě, že se strany nedohodnou na mediační dohodě, posloužit soudním institucím jako zdroj informací, resp. důkazní prostředek. Samozřejmě, celý tento proces vyvolává řadu otázek, jako „má mít protokol z mediačního řízení nebo mediační smlouva povahu veřejné listiny ve smyslu trestního zákoníku"?, „může být mediátor oprávněn ukládat stranám povinnosti?", „kdo bude hradit náklady mediačního řízení v případě, že nedojde k vyřešení sporu?" atd.
Závěr
Česká republika má v procesu zavedení mediace výhodu – není v této věci pionýrem a může se tak vyvarovat chyb a čerpat z bohatých zkušeností ze zahraničí. Vedle Slovenské republiky, kde se mediace postupně začíná více a více uplatňovat, existují státy s mnohaletou zkušeností. Typicky státy Skandinávie, kde mediace dosáhla takové pozice, že v některých oblastech společenského života již jen minimum sporů přechází z fáze mediace do fáze soudního řízení. A to proto, že kvalita výstupů mediačního řízení byla na takové úrovni, že soudy dlouhodobě potvrzovaly závěry mediátorů. Lze tedy jen doufat, že se i Česká republika dostane do podobného stavu, že se poučí z minulých chyb a že se zde skutečně podaří vytvořit důvěryhodné prostředí pro mediaci.
Autori: NIELSEN Tomáš, ČR a DUBNÍČEK Martin, SR
JUDr. Tomáš Nielsen
tnielsen@nielsenmeinl.com
Mgr. Martin Dubníček
riaditeľ Mediačno-konzultačného centra SOVA
e-mail: mediatorbb@centrum.sk
tel.: +421 918 467 030, +421 455 442 140
Súvisiace články
- RENÁTA DOLANSKÁ: Ľudia už mediáciu uprednostňujú
- Mať vedomosť o možnosti
- Analýza aktuálnej právnej úpravy mediácie
- Máte spor so susedom?
- JAROSLAV MAGURA: V mediácii nejde o právne riešenie sporu
- Spor nemusí byť boj
- MARCELA SZABÓOVÁ: Občan si môže vybrať, buď súd alebo mediácia
- RUDOLF FORGÁČ: Je prirodzené, že sa právnická obec bráni
- Ako pripraviť klienta na mediáciu
- Rozvod a mediácia
- Akou cestou by ste sa snažili vyriešiť váš prípadný spor?
- Ako sa stať mediátorom
- Mediovať možno aj spory so zahraničným obchodným partnerom
- 7 rokov mediácie na Slovensku
- Mediácia na vzostupe
- Mediácia a rodina
- Éra porozumenia