Pracovné aktivity JUDr. Evy Vaňkovej sledujem niekoľko rokov a čoraz častejšie nevychádzam z údivu čo všetko táto mladá advokátka a mediátorka stihne v reálnom čase. V súčasnosti patrí medzi najaktívnejších a najznámejších odborníkov v Českej republike na mimosúdne riešenie sporov. Nemálo odborníkov zo slovenskej mediačnej obce ju tiež pozná ako lektorku nového prístupu nazývaného Právo spolupráce.
S touto výraznou osobnosťou sa rozprávala podpredsedníčka Európskej asociácie právničiek na Slovensku a podpredsedníčka Slovenskej komory mediátorov JUDr. Dana Baliová.
Pani doktorka, môžete sa na úvod nášho rozhovoru našim čitateľom predstaviť?
Vyrostla jsem v malém městě v podhůří Orlických hor, ale tatínek mi vždycky říkal, abych byla hrdá na to, že ve mně koluje půlka moravské krve. Vystudovala jsem Právnickou fakultu university Karlovy v Praze a po roce praxe na personálním oddělení státního podniku Karosa Vysoké Mýto jsem vplula do vod advokacie. Můj školitel jako mě učil, že dobrého advokáta poznáte podle toho, že jej nepotkáte u soudu. Umí záležitosti svých klientů spravovat tak, že není důvod se obracet o rozhodnutí na třetí osobu. Naši klienti si cenili jeho zkušeností z podnikání, které vás vedou k přesvědčení, že jedině dohoda výhodná pro obě strany vám může přivést stabilní zisk v budoucnu. Ačkoli jsem se původně nechtěla vůbec zabývat rodinným právem advokátní praxe na malém městě po té, co všechny obchodní společnosti již byly založeny, pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy i pracovní řády vytvořeny, se začala ubírat tímto směrem. Najednou zjistíte, že problémy vašich klientů mají málo společného s nalézáním práva, ale jedná se spíše o otázky vztahové. To mě přimělo začít studovat i jiné obory – komunikaci, mediaci, kolaborativní přístup v psychologii, koučing.
Otázka je to zložitá, je však možné aspoň stručne nám priblížiť legislatívne podmienky a možnosti použitia mediácie v českom právnom systéme?
V současné době je v parlamentu projednáván zákon o mediaci a všichni doufáme, že bude schválen. Jaká bude jeho podoba však v tuto chvíli ještě není zřejmé a proto bych se k této otázce nerada vyjadřovala. V průběhu projednávání zákona se vzedmula vlna odporu proti dílčím požadavkům prosazovaným Českou advokátní komorou, která do značné míry byla odrazem nepochopení. Zákon doznal ještě průběhu legislativního procesu značných změn a proto nezbývá než si počkat na nabytí jeho účinnosti před tím než budeme tuto legislativní úpravu jakkoli hodnotit. Jinak mediace samotná je pro oblast trestního práva upravena v našem právním řádu více než 10 let. Zákon o probační a mediační službě je z roku 2000.
Eva Vaňková
Ako reálne v praxi funguje mimosúdne riešenie sporov v Českej republike?
Zatímco ještě před několika lety byla „Mediace" pro advokáty spíše sprosté slovo, neboť v zájmu klienta je třeba nejprve podat žalobu k soudu a pak vyjednávat z pozice síly, nyní pokud vstoupíte do kanceláře běžného advokáta vysvětlí Vám, že on přece dělá mediaci každý den. Každý den se snaží vyjednávat s druhou stranou, neboť sám poznal, že v rodinných věcech je to v zájmu nezletilých dětí a zároveň stále více obchodníků si uvědomuje, že soudní řízení jim nic neřeší, neboť soudkyně, která nerozumí podstatě jejich podnikání, věc rozhodne po několika letech k nespokojenosti obou stran. Moudrý advokát se tedy snaží záležitost svých klientů urovnat smírnou cestou a je přesvědčen, že služby mediátora nebude potřebovat neb je sám nadán příslušnými kompetencemi, aby spor vyřešil mimosoudní cestou vlastními silami. Jak všichni dobře víme, ne vždy se to daří a často bohužel věc nakonec stejně skončí u soudu. Česká advokátní komora proškolila 50 advokátů v mediaci a hodlá v nabídce školení pokračovat. Ti, co školením prošli, si uvědomují, jak daleko je mediace od toho co do té doby „dělali v kanceláři každý den", ti neproškolení na své procitnutí ještě čekají. Nicméně je potěšující, že stále více advokátů je ochotno o mimosoudním řešení sporu uvažovat.
Pri ktorých typoch sporoch je u vás mediácia najčastejšie používaná?
Fond ohrožených dětí v mnoha krajích zařadil mediaci jako podpůrnou metodu pro práci s rodinou, podnikatelé mají zájem o mimosoudní řešení sporů a nebrání se využívat mediaci pro řešení svých podnikatelských záležitostí, ministerstvo průmyslu a obchodu má kladné zkušenosti v rámci projektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.
Ktoré zručnosti sú podľa vás najdôležitejšie pre osobnosť kvalitného mediátora?
Umění naslouchat a správně reflektovat slyšené. Vědět kdy mohu pouze reflektovat a kdy si mohu dovolit přeformulovávat tak, abych strany přivedla na nové myšlenky. Práce mediátora je vlastně práce kouče pracující metodou result koučingu ve dvojitém balení (dva v jednom).
Pri vašom mene som sa stretla s označením „spolupracujúci advokát". V akom zmysle?
V roce 2007 jsem se účastnila první evropské konference o tzv. „právu spolupráce" (collaborative law/collaborative practice) a od té doby se snažím tuto metodu mimosoudního řešení sporů propagovat všude, kde se sejdou více jak dva lidé. Jedná se vlastně o mediaci bez mediátora, kdy advokáti vyškolení v mediačních technikách společně se svými klienty hledají řešení zaměřené na budoucí uspořádání vztahů. V případě potřeby přizvou k jednání kouče, dětského specialistu, finančního poradce, aby jim pomohl z hlediska své odbornosti. Já jako spolupracující advokát na základě mandátní smlouvy se svým klientem a podepsané smlouvy o spolupráci s protistranou a jeho advokátem spolupracuji s oběma klienty, kolegou advokátem a dalšími přizvanými odborníky. Klienti nám ve smlouvě dali informovaný souhlas, abychom společně sdíleli veškeré informace vztahující se k projednávané záležitosti za účelem nalezení optimálního řešení pro všechny zúčastněné. Zní to jako pohádka? Když je dobrá vůle na obou stranách, skutečně jej lze dosáhnout.
Dá sa pomenovať prečo vám je mediácia ako alternatíva k súdnemu tak blízka? Čo bolo hlavným impulzom pre vaše rozhodnutie venovať sa intenzívnejšie mimosúdnemu riešeniu sporov namiesto klasickej advokácie?
Byly to moje zkušenosti ze začátku mé advokátní praxe, kdy dlouhé čekací lhůty na nařízení jednání, ještě delší odvolací řízení a výsledek k nespokojenosti obou stran mě přiměly vždy pečlivě vážit, zda je skutečně nezbytné podávat v dané záležitosti klienta žalobu či zda by bylo možné záležitost vyřešit i jinak. Byl to i obchodnický přístup mého školitele a také podstata mé povahy, které se příčí sledovat pouze jednostranné hledisko, jak je často požadováno po advokátech. Od malička jsem sbírala zkušenosti o tom, že pravda leží někde uprostřed mezi dvěma hraničními názory a že nic není tak černé nebo bílé jak se může na první pohled zdát. Zvídavost mi bránila v tom slepě prosazovat názor klienta, když mi můj instink napovídal, že ono to všechno mohlo být ještě úplně jinak.
Aké sú vaše predstavy či vízie ohľadom mimosúdneho riešenia sporov v horizonte 5 – 10 nasledujúcich rokov?
V Austrálii je spoustu vyškolených mediátorů, kteří nemají práci. Lidé se naučili komunikovat napřímo a řeší si své spory sami. Jsou milí, přátelští, ohleduplní k potřebám druhých lidí a ochotni pomoci, kdykoli jsou o to požádáni. Obávám se, že u nás i za 10 let budou mít mediátoři co na práci...
Máte nejaký obľúbený výrok, citát, myšlienku, k tejto téme?
„Hluboce s Vámi nesouhlasím, ale do smrti budu hájit Vaše právo říci svůj názor.
Súvisiace články
- Uvedenie zdvorilosti opäť do sporov
- Mať vedomosť o možnosti
- MARCELA SZABÓOVÁ: Občan si môže vybrať, buď súd alebo mediácia
- RUDOLF FORGÁČ: Je prirodzené, že sa právnická obec bráni
- JAROSLAV MAGURA: V mediácii nejde o právne riešenie sporu
- RENÁTA DOLANSKÁ: Ľudia už mediáciu uprednostňujú
- Status mediátora
- Mediace aneb jak řešit konflikty
- Interdisciplinární přístup k řešení rodinných sporů
- Mediace jako nástroj řešení obchodních sporů – společná prezentace právnika a mediátora